Na vnější hranici atmosféry dopadá záření o hustotě 1,39 kW/m2 (= kJ/m2/s) - tzv. solární konstanta. K zemskému povrchu se dostává průměrně 51% (ztráty - odraz od atmosféry a mraků - tzv. albedo, až 33%; dále pohlcování a transformace na teplo - mraky i atmosféra až 16%). Výrazně se přitom liší hodnoty např. pro pouště vs. vlhké tropy, nízké vs. vysoké nadmořské výšky aj.; 4% se odrážejí od zemského povrchu zpět, tzn. ze sluneční konstanty zemský povrch pohlcuje 47%. Schéma
Relativní světelný požitek - % z dopadajícího (u nás 10-20%, v zimě v listnatém lese až 70%, husté lesy až 1%); hranice pro život cévnatých rostlin 1%, nižších rostlin 0,5%, aerofytické řasy 0,1%.
Distribuce světla v porostu - závislost na zápoji, hustotě listoví,…
Leaf area index: LAI = celková plocha listoví / plocha půdního povrchu
Pokles intenzity záření v porostu - Lambert-Beerův zákon: I = I0 . e-k LAI,
kde: k = extinkční koeficient, závisí na prostorovém uspořádání listů v porostu (luční rostliny a
trávy - tzv. graminoidní typ < 0,5, širokolisté porosty s horizontálně uspoř. listy> 0,7; stromy někde mezi)
Vodní plochy - větší pohlcování než atmosféra - závislost na intenzitě dopadajícího záření, hloubce, barvě vody, úhlu dopadajícího záření (čistá jezera - eufotická zóna 5-10 m - tj. 1% sv. požitek, řasy až 30 m; moře podstatně více).
Spektrum dopadajícího záření: 290 - 3000 nm
UV - kratší vlnové délky (UVB 280-315 nm, UVA 315-380 nm) absorbuje ozonosféra
„Světlo“ - viditelné záření 380 - 780 nm (40 - 50% celkového záření); FAR (400-700 nm)
IR 780 - 3000 nm
(tepelné záření 3000 - 105 nm)
Reflexe/absorpce/transmise - podíl závisí na vlnové délce
Účinky záření na rostliny:
Adaptace rostlin na záření: modulační, modifikační a genetické
Rostliny podle nároků na osvětlení:
Kompenzační bod fotosyntézy - hustota záření FAR, při níž je množství fixovaného CO2= množství CO2 vyprodukovaného respirací (2,5 W/m2 až 20 W/m2)
Příklady rostlin z této kapitoly:Další rostliny najdete ve Fotoatlase!