Soustava pletiv krycích

Funkce: mechanicky chrání všechny části rostliny

Primární krycí pletiva

Jsou produktem primárního dermatogenu (protoderm); 2 typy:

epidermis - jednovrstevná parenchymatická struktura
- chloroplasty obsahuje pouze u výtrusných cévnatých rostlin
- na povrchu obvykle nepropustná kutikula (chybí u vodních rostlin)
rhizodermis - stejná stavba, ale chybí kutikula; resorpční funkce

Sekundární krycí pletiva (peridermis)

Jsou produktem sekundárního dermatogenu (felogen); 2 typy:

felem (korkové pletivo, nashromážděním vrstev → borka = rhytidoma)
feloderma (zelená kůra)

Felogen produkuje ještě lenticely (=čočinky)
- parenchymatické pletivo prorůstající peridermis a usnadňující komunikaci živých pletiv pod peridermis s okolím

Deriváty krycích pletiv

průduchy (stomata) – dvě ledvinité svěrací buňky, otvírající se do intercelulár houbového parenchymu mezofylu; vznikají rozdělením jedné mateřské buňky, průduchová štěrbina vzniká jako schizogenní intercelulára. Pohyb svěracích buněk je řízen turgorem a modrou složkou záření. Hlavní místo pro výměnu dýchacích a asimilačních plynů a vodní páry. Jako jediná struktura v epidermis semenných rostlin obsahují chloroplasty.
hydatody - průduchy bez možnosti uzavření štěrbiny; umožňují gutaci.
výběžky krycích pletiv s nejrůznější funkcí.
- papily - nízko nad povrch vyčnívající výběžky epidermis; jsou předstupněm trichomů s nimiž mají stejný způsob vzniku z trichoblastů.
- trichomy - různé typy výběžků epidermis - jednobuněčné, vícebuněčné; podle funkce se rozlišují: krycí, žláznaté, resorpční
- emergence - výběžky, na jejichž stavbě se podílejí i jiná pletiva, než krycí (např. vodivá) - př. trny růže
- kořenové vlásky - mají charakter trichomů, vznikajících na rhizodermis; mnohonásobně zvětšují aktivní povrch kořene.

Na stránce se pracuje!