List (phylloma, folium)

• Postranní orgán prýtu
• Má omezený růst (dán přítomností marginálních meristémů)

Funkce:

• fotosyntetická asimilace
• transpirace
• výměna plynů mezi rostlinou a prostředím
• sekundární - ochranná (trny, šupiny), zásobní,…

Fylogeneze:

• analogické orgány u Thallobiont
• homologické útvary u Rhyniophyt (r. Asteroxylon): vychlípenina epidermis s jedním cévním svazkem (tzv. psilofyl)
• vývoj z telomů ve 3-4 krocích:
  • planace - rozložení telomů do roviny
  • kladodifikace - zploštění telomů
  • syntelomizace - srůst telomů a následně
  • dorziventralizace anebo redukce - v tom případě nepředchází syntelomizace, ale dochází k zániku některých telomů

Stavba listu:

• řapík (petiolus) - nese čepel; metamorfózy:
  • fylodia - zploštělý řapík s asimilační funkcí
  • může chybět = list přisedlý
  • může krýt pupen (Platanus)
• palisty (stipulae) - na bázi řapíku, vždy párový orgán
  • prchavé, opadavé nebo vytrvávající
  • metamorfózy: napodobují listy (Rubiaceae), u čel. Polygonaceae tvoří botku (ochrea), trny (Robinia pseudacacia)
• čepel (lamina) - hlavní asimilační orgán
• listová pochva (vagina) - přítomna v dolní části listu u čel. Apiaceae a Poaceae (zvláštní ouška (auriculae), jazýček (ligula))

Typy listů podle dorzoventrality:

• bifaciální list - rozlišená svrchní a spodní strana
• ekvifaciální l. (Iris, Narcissus) - spodní a svrchní strana jsou stavebně totožné
• unifaciální l. (Allium, Juncus) - list má pouze jednu stranu

Symetrie listové čepele:

• symetrické listy
• asymetrické listy (např. Begonia, Ulmus)

Tvary a typy listové čepele:

• jednoduché listy:
  • celistvé - charakteristický tvar a okraj listové čepele
  • členěné - dlanité nebo peřené
  • podle hloubky zářezů:
    • laločnaté (do 1/3)
    • klanité (do 1/2)
    • dílné (do 2/3)
    • sečné (> 2/3)
• složené listy:
  • zpeřené:
    • listové vřeteno, jařma lístků
    • sudozpeřené nebo lichozpeřené, přetrhovaně zpeřené
  • dlanitě složené
    • podle počtu lístků

Vnitřní stavba listové čepele:

• epidermis, vnější stěna kutinizovaná
• mezofyl - asimilační pletivo:
  • palisádový a houbový parenchym (C3 rostliny) nebo
  • „Kranz-typ“ - mezofyl + věncovité buňky (C4 rostliny)
• cévní svazky + sklerenchymatická vlákna

Žilnatina (venatio, nervatura)

• soubor cévních svazků doprovázených mechanickými pletivy
• typy žilnatiny:
  • vidličnatá; některé kapradiny
  • rovnoběžná
  • souběžná
    - obě u jednoděložných
  • zpeřená
  • dlanitá
    - u dvouděložných rostlin
  • síťnatá žilnatina - vytvořeny anastomózy
  • znožená žilnatina - u vývojově primitivnějších krytosemenných

Ontogeneze listu:

• základ - hrbolky po stranách vzrostného vrcholu
• růst listů do plochy umožněn marginálními meristémy
• řapík - vzniká jako poslední (činností interkalárního meristému)
• plastochron - čas mezi založením dvou následujících listů (Pteridium aquilinum - 1 rok, Galium album - 2 dny)

Složení listu v pupenech (vernace)

• složené (Cerasus)
• podvinuté (Polygonum)
• nadvinuté (Populus)
• svinuté (Arum)
• ploché (Viscum)
• circinátní (kapradiny)
• schumlané (Papaver, Cistus)

Listové formace

• dělohy (cotyledones)
  • součást zárodku
  • podle umístění děloh se rozlišuje klíčení:
    • epigeické (dělohy vyneseny nad zem)
    • hypogeické (dělohy zůstávají pod zemí)
• šupiny (cataphylla) - ochranná nebo zásobní funkce
• lupenité listy (folia) - asimilační funkce
  • heterofylie (Batrachium, Hedera) - na jedné rostlině dva typy tvarově odlišných listů
  • anizofylie (Tilia, Aesculus, Acer) - na jedné rostlině dva typy listů lišících se velikostí
• listeny (bracteae) - podpírají květní stopku; zelené i barevné (Araceae); listenového původu jsou některé struktury: zákrov, obaly a obalíčky
• listence (prophylla) - na květní stopce, obvykle v páru (Viola)

Postavení listů na stonku (fylotaxie):

• nepravidelné - plavuň
• střídavé - z jednoho nodu vyrůstá jeden list
• vstřícné - z jednoho nodu dva listy
• přeslenité - u Equisetaceae - z jednoho nodu tři a více listů

Vytrvalost listů na rostlině:

• vždyzelené (sempervirentní) rostliny
• opadavé rostliny - opad díky odlučovací vrstvě v řapíku

Metamorfózy listů:

• listové trny (Berberis)
• trny z okrajů listů (Cirsium, Carduus)
• sukulentní listy
• úponky:
  • vřetena zpeřených listů (Lathyrus)
  • prodloužené řapíky (Clematis)
• cibule - báze listů
• Salvinia natans - 3 listy v přeslenu, jeden přeměněný na kořenovité útvary

Na stránce se pracuje!