Květ (flos)

  • Generativní orgán, výtrusorodá část prýtu
  • Velikost od 0,5 mm (Wolffia arrhiza) do 1 m (Rafflesia)
Podle umístění:
  • vrcholový (z terminály)
  • úžlabní (z úžlabních pupenů); obvykle za listenem

Stopkaté a přisedlé květy - podle přítomnosti květní stopky

Květní části

  • květní lůžko
  • květní obaly
  • reprodukční orgány - tyčinky, pestíky

Květní lůžko (torus):

  • vznik ze vzrostného vrcholu jeho vyklenutím
  • podle tvaru:
    • vyklenuté
    • ploché
    • prohloubené; zvláštní typy: číška (cupula) - Quercus, češule (hypanthium) - Malus, Rosa

Symetrie květů:

  • radiální symetrie (aktinomorfní, pravidelný k.)
  • monosymetrie (k. zygomorfní, souměrný)
  • bisymetrie (bilaterální k.)
  • asymetrie

Typy květů podle přítomných květních obalů:

  • homochlamydní - okvětí (perigon)
  • heterochlamydní - kalich (calyx) + koruna (corolla)
  • haplochlamydní (monoch.) - jediný kruh květních obalů
  • apochlamydní (achlamydní) - květní obaly nepřítomny

Okvětí (perigonium) - P

  • složeno z okvětních lístků - tepal
  • volné (Tulipa) - choritepalní květy
  • srostlé (Convallaria) - syntepalní květy
  • tepaly mohou být barevné nebo barevně nenápadné

Kalich (calyx) - K

  • složen z kališních lístků - sepal
  • vnější část rozlišených květních obalů
  • obvykle zelené barvy, vzácněji korunovitě zbarvený
  • květy chorisepalní nebo synsepalní
  • K prchavý (Papaveraceae) nebo vytrvalý (Lamiaceae)
  • může být přeměněn v chmýr (pappus) - např. Asteraceae

Kalíšek (calycullus) - k

okruh květních obalů vně kalicha

Koruna (corolla) - C

  • tvořena korunními lístky - petaly
  • vnitřní část rozlišených květních obalů
  • obvykle živě zbarvená
  • choripetalní a synpetalní květy
  • petaly patrně tyčinkového původu
  • ostruha - trubicovitě srostlý C lístek (Viola, Corydalis)

Pakorunka (paracorolla)

Zvyšuje nápadnost květu, různorodého původu

Tyčinky (androeceum) - A

  • mikrosporofyly jednoho květu
  • tyčinka (stamen):
    • nitka (filamentum)
    • prašník (anthera)
      • 2 prašná víčka (mikrosynangia)
      • 2 prašná pouzdra (mikrosporangia)

Vyrůstají:

  • jednotlivě, obvykle v kruzích
  • čtyřmocné (Brassicaceae) - 4 delší tyčinky než zbývající
  • dvoumocné (Lamiaceae) - 2 delší tyčinky než zbývající
  • srůstají v bratrstva:
    • jednobratré (Malvaceae)
    • dvoubratré (některé Fabaceae)
    • trojbratré (Hypericum)

Přeměny tyčinek:

  • vyrůstají přímo z květních obalů = chybějící nitky = přisedlý prašník (Viola)
  • srůstají s jinými květními částmi (Solanaceae)
  • srůst všech prašníků v trubičku (Asteraceae)
  • tyčinky s vrtivým prašníkem (Poaceae)
  • staminodia (patyčinky) - sterilní tyčinky (s chybějícím prašníkem)

Fylogeneze tyčinek:

  • odvozovány od mikrosporangia u Magnoliaceae:
    • široké listovité tyčinky nerozlišené v nitku a prašník
    • na vystouplém květním lůžku ve šroubovici
    • neustálený počet
    • postupný přechod k cyklickému uspořádání a stálému počtu

stavba tyčinek

  • na povrchu pokožka (exothecium)
  • pod ní archespor - z něho se diferencují:
    • parietální buňky → tapetum (výživa sporogenních buněk.)
    • sporogenní buňky - mitózou → mikrosporocyty

pylové zrno

  • vzniká meiózou mikrosporocytů → tetrády pylových zrn; ty buňky
    • vytrvávají - Juncus, Calluna nebo
    • se rozpadají → diady nebo
    • se slepují → polyády; brylka (pollinium) - slepená pylová zrna celého květu - u Asclepiadaceae a Orchidaceae
  • velikost 2 - 240 μm
  • tvar kulovitý nebo elipsoidní
  • 2-3buněčné
  • obsahuje zásobní látky, enzymy, vitamíny, fytohormony
  • stavba
    • sporoderma:
      • intina - tenká; pektiny
      • exina - tlustá; pektiny, celulosa, kutin, impregnována sporopoleninem; na povrchu výběžky, hříbky a klíčící páry (apertury) - colpi, pori

způsoby opylení:

  • neživí opylovači:
    • anemogamie - vítr (jehličnany - Pinus, habr - Carpinus, aj.)
    • hydrogamie - voda (rdesty - Potamogeton)
  • živí opylovači:
    • entomogamie - hmyz (Malus, Mentha,...)
    • ornitogamie - ptáci (tropické rostliny a kolibříci)
    • chiropterogamie - netopýři v tropech
    • malakogamie (?) - opylení plži (Asarum)

Soubor plodolistů (gynaeceum) - G

  • více jednoplodolistových nebo jeden víceplodolistový pestík (anebo jeden jednoplodolistový pestík)
  • stavba pestíku (pistillum):
    • semeník (ovarium); typy semeníků:
      • svrchní (Ranunculaceae)
      • polospodní (Saxifraga)
      • spodní (Daucus, Malus)
    • šídlka (stylus) n. stylodium - pařnílka
    • blizna (stigma)
  • fylogeneze pestíku:
    • listový původ (megasporofyly)
    • čel. Degeneriaceae, Winteraceae - konduplikátní šídlka s bliznovými papilami → srůst na okraji od báze k vrcholu → stylodium
  • typy gynecea podle původu:
    • apokarpní (Magnoliaceae, Ranunculaceae, Fabaceae)
    • cenokarpní
      • synkarpní - placentace nákoutní (axilární)
      • parakarpní - placentace nástěnná (parietální)
      • lyzikarpní - středová (centrální) placentace
  • vajíčko (ovulum):
    • vznik z placenty - nucellus
    • integumenty vznikají z valu na bázi
    • volný otvor → mikropyle
    • vaječné poutko - funiculus
    • báze nucellu = chaláza
  • megasporogeneze
    • uvnitř nucellu → 4 haploidní megaspory
    • z 1 megaspory → zralý zárodečný vak (megagametofyt)
  • megagametogeneze:
    • mitózou mateřské buňky → dvoujaderný zárodečný vak → osmijaderný zárodečný vak:
      • oosféra - vaječná buňka
      • synergidy (2) - podpůrné buňky
      • antipody (3) - protistojné buňky
      • centrální buňka (1+1 - jádra splývají)

Na stránce se pracuje!

© 2016 Tomáš Jakeš a Jan Hodinář