Stručná
ekologická charakteristika vybraných společenstev[1]
Obvykle
jednovrstevné porosty s dominancí Bidens
tripartita, s průvodci Persicaria
lapathifolia, Potentilla anserina
a Poa annua. Část stanovišť obsadily
neofytní fytocenózy s dominantním Bidens
frondosa, které Višňák (Višňák
1986) hodnotí jako samostatnou jednotku os. Bidens
frondosa-[Bidention tripartiti].
Osidluje okraje rybníčků, stružek a opět podobně jako předchozí společenstvo
hlubší silniční příkopy. Počet porostlých jednotkových ploch se za posledních
30 let výrazně snížil (z 60 na 11 jednotkových ploch).
Asociace roste na 15 jednotkových plochách podél břehů řek na místech, kde se zdržuje nebo je sezónně přikrmováno vodní ptactvo.
S úbytkem
zasolených ploch klesá i počet lokalit výskytu tohoto společenstva. Vyskytuje
se pouze při okrajích škvárových hřišť, lokálně podél železničních tratí, na
hřbitově a podél silnic. Nejčastější je subas. atriplicetosum patulae s dominantní Atriplex patula, vzácně je zastoupena subas. typicum, subas. puccinellietosum
distantis nebyla v Plzni v devadesátých letech nalezena, na
rozdíl od šedesátých let (Pyšek
1978).
Chenopodium album-[Chenopodietea/Secalinetea]
Druhově
chudé porosty terofytů s dominantními druhy Chenopodium album, Ch. suecicum nebo vzácně
Tripleurospermum inodorum-[Secalinetea/Chenopodietea]
Dvoupatrové porosty s dominantním Tripleurospermum inodorum v horním
patře. V nižším patře se nejčastěji uplatňují Capsella bursa-pastoris a Thlaspi
arvense. Společenstvo osidluje poměrně velké plochy v okolí nově
postavených supermarketů a čerstvě zbudovaných komunikací.
Často
se vyskytuje v ochuzené formě v porostech s dominancí Malva neglecta. Místy se přidružuje Polygonum arenastrum. Osidluje
nejčastěji okraje trávníků v panelových sídlištích. Spíše výjimečně,
v okrajových čtvrtích se zástavbou rodinných domků, části dvorků vyhrazené
chovu drůbeže. Tato stanoviště jsou však i zde spíše ojedinělá, nebo jsou tak
silně narušována drůbeží, že jsou bez vegetace. Z Plzně s absencí
vhodných stanovišť úplně vymizela subas. chenopodietosum
vulvariae, vyžadující místa s přímou dotací amoniakálního dusíku.
Bromus sterilis-[ Bromo-Hordeion murini]
Řídké
porosty s dominancí Bromus sterilis,
vyskytující se v úzkých pruzích (cca 20cm širokých) podél vysázených keřů
ve městě. Z dalších druhů jsou nejčastěji přítomny Bromus mollis, Capsella bursa-pastoris, Chenopodium album a Taraxacum sect. Ruderalia.
Zapojené
porosty na sušších místech s přímou dotací světla, v trávnících
panelových sídlišť, při bazích panelových bloků, podél cest. Fyziognomii
porostů určuje převažující Hordeum
murinum a méně často Bromus sterilis.
Tyto
porosty v Plzni lokálně dominují v kolejištích železničních tratí,
patrně v důsledku používání herbicidů v těchto místech (železniční
zastávka Plzeň-zastávka na Doubravce a seřazovací nádraží). Nápadné je střídání
dvou dominant, v jarních měsících druhu Bromus tectorum, který v létě vystřídají Conyza canadensis a místy
Linaria vulgaris.
Sisymbrium loeselii-[ Sisymbrion officinalis]
Společenstvo
s dominantním Sisymbrium loeseli
rostoucí podél panelových bloků v mladých sídlištích, v blízkosti
železnic, na opuštěných volných plochách. Pouze místy se spíše jednotlivě
vyskytuje Sisymbrium altissimum,
který býval ve studovaném území dříve častější. Podíl tohoto společenstva na
celkové vegetaci Plzně za posledních 30 let klesl z 3,2 na 0,57.
Mezernatý
porost na ploše dvou jednotkových ploch na výhřevném, škvárovém substrátu
v železničních prostorách. Nejvíce zastoupeny jsou druhy Sisymbrium altissimum a Lactuca serriola, s přimíšenými
druhy Senecio viscosus a Conyza canadensis.
Hlavními
stanovišti porostů tohoto společenstva jsou železniční prostory, narušované
části neudržovaných, opuštěných ploch, navážky. Společenstvo je stálou
komponentou ruderální vegetace Plzně a za 30 let se jeho druhové složení, ani
jiné charakteristiky nezměnily (viz Pyšek
1978). Časté jsou v Plzni podél železničních tratí druhově chudé
porosty tohoto společenstva až monocenózy druhu Conyza canadensis.
Kochia scoparia-[Sisymbrion officinalis]
Řídké
porosty s dominancí Kochia scoparia
subsp. densiflora z kolejišť
pražské železniční trati (80 jednotkových ploch) (Třeštíková 1998).
Amaranthus retroflexus-[Polygono-Chenopodietalia]
Porosty
podílející se na ruderální vegetaci Plzně 1,4 %. Porůstají volné, čerstvé,
úživné plochy, kde vytvářejí druhově chudé porosty s převahou druhu Amaranthus retroflexus a příměsí
terofytů, např. Chenopodium album
nebo
Digitaria ischaemum-sanguinalis-[ Panico-Setarion/Polygonion avicularis]
Mezernaté
porosty výhřevných stanovišť (železniční prostory, paty zdí, tramvajové
ostrůvky) s dominancí Digitaria
sanguinalis.
Melilotus alba-officinalis-[Dauco-Melilotion]
Nápadné,
druhově chudé porosty s dominancí Melilotus
albus, méně Melilotus officinalis
porůstající volné plochy, železniční náspy, neudržovaná zákoutí průmyslových
objektů.
Echio-Melilotetum, Tanaceto-Artemisietum vulgaris a Tussilago farfara-[Dauco-Melilotion/Agropyro-Rumicion crispi]
Pro
Solidago canadensis-gigantea-[Dauco-Melilotion]
Druhově
chudé porosty s dominancí Solidago
canadensis. Počet lokalit porostlých touto cenózou za posledních 30 let
v Plzni vzrostl, ale počet evidovaných jednotkových ploch mírně klesl.
Calamagrostis epigejos-[Dauco-Melilotion]
V území časté druhově chudé porosty Calamagrostis epigejos.
Iva xanthiifolia-[Dauco-Melilotion]
Zaznamenám výskyt na jediném místě, podél Lobezských
kolejí, v prostoru železnice, společně s druhy svazu Dauco-Melilotion
s druhy Daucus carota, Melilotus
albus, Oenothera biennis a Artemisia
vulgaris (Třeštíková 1998).
Anthriscus sylvestris-[Galio-Urticetea]
Porost
s dominancí Anthriscus sylvestris
v Plzni ojedinělý a evidovaný na jediném místě, na svahu podél příkopu u
silnice na Letné vedoucí k Rolnickému náměstí.
Phalaris arundinacea-[Galio-Urticetea]
Stabilní porosty břehů řek mapované v obou studovaných obdobích.
Porosty
pobřežních křovin s dominantním druhem Calystegia
sepium.
Urtica
dioica-Aegopodium podagraria-[Lamio albi-Chenopodietalia boni-henrici]
Společenstvo
vlhčích, mírně zastíněných stanovišť. S ubývajícím počtem vlhkých
neudržovaných zákoutí zahrad a opuštěných sadů se snižuje zastoupení tohoto
společenstva v celkové vegetaci města. Často se Aegopodium podagraria vyskytuje v monocenózách jako vložka
pravidelně kosených trávníků s dominancí Lolium perenne.
Chaerophyllum bulbosum-[Lamio albi-Chenopodietalia
boni-henrici]
Společenstvo
pobřežních porostů řek s dominancí Chaerophyllum
bulbosum, s větším či menším podílem Urtica dioica.
Chaerophyllum aromaticum-[Lamio albi-Chenopodietalia
boni-henrici]
Porosty
s vůdčím druhem Chaerophyllum
aromaticum se udržují již přes 30 let na několika místech na Doubravce
v zástavbě starších rodinných domků spíše vesnického typu (charakteristika
viz Pyšek 1978).
Petasites hybridus-[Lamio albi-Chenopodietalia
boni-henrici]
Břehové
porosty toků s dominancí Petasites
hybridus.
Chelidonium majus-[Galio-Alliarion]
Porůstají
zastíněná místa v blízkosti křovin, nejčastěji se Sambucus nigra.
Společenstvo
charakterizované dominantním druhem Chaerophyllum
temulum a méně Alliaria petiolata a tvoří málo zapojené porosty
pod keři a listnatými stromy v parcích, v křovinách na svazích podél řek a
na hřbitovech.
Vzácně se vyskytující porosty porůstající pouze jednu jednotkovou, vyskytující se opět v podrostu keřů a listnatých stromů v parcích.
Lopuchové
porosty tvořené dvoupatrovými porosty. Ve svrchním patře druhem Arctium tomentosum a A. lappa s příměsí Artemisia vulgaris, a v nižším
patře se zastoupením druhů Ballota nigra,
Lamium album a Urtica dioica. Leonurus cardiaca je ve studovaném území
velmi vzácná. Společenstvo porůstá osluněná, dusíkem bohatá místa
v parcích, v blízkosti hřišť, podél silnic. V Plzni se počet
jednotkových ploch porostlých tímto společenstvem za posledních 30 let nepatrně
zvětšil.
Chenopodio boni-henrici-Ballotetum nigrae
Charakteristika
této vegetační jednotky pro
Reynoutria japonica-[Arction lappae]
Počet lokalit
tohoto invazního druhu se v Plzni neustále zvyšuje, na rozdíl od Reynoutria sachalinensis-[Galio-Urticetea], které jsou v Plzni
daleko řidší a drží se míst původních výsadeb (Chocholoušková 1999).
Virga strigosa -[Galio-Urticetea] V Plzni se vyskytuje na čtyřech místech –
velké porosty v Křimicích s druhy Urtica
dioica, Artemisia vulgaris, Cirsium arvense a Cirsium vulgare, na Doubravce – dva malé porosty v blízkosti
řeky a na Borech v borských serpentinách na okraji parku.
Agrostis stolonifera subsp. prorepens-[Agrostietalia
stoloniferae]
Nízké,
poléhavé trávníky na ulehlých půdách vytvořené na několika plochách na
nezpevněných cestách na Borských polích, při budování průmyslové a obchodní
zóny.
Potentilla anserina-[Lolio-Potentillion anserinae]
Porosty
s dominantním druhem Potentilla
anserina osidlující terénní deprese, okraje nezpevněných cest, a pěšin
hlavně v parcích a venkovském typu zástavby.
Puccinellia distans-[Plantaginetalia majoris/Sisymbrietalia]
Porosty
s dominancí Puccinellia distans a
obvykle jen nepatrnou příměsí Potentilla
anserina, Rumex maritimus, Polygonum arenastrum, Plantago major, Poa annua,
Lolium perenne nebo Atriplex patula
tvoří v území místy souvislé pásy na okrajích v zimě solením
udržovaných komunikací. Na několika místech byl zaznamenán výskyt na opuštěných
plochách a v železničních prostorách.
Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris]
Druhé
nejhojnější společenstvo v Plzni (viz tab. 1). Vyskytuje se ve dvou
formách. Jednak na místech ovlivňovaných sešlapem nebo sjížděním vozidly. Tyto
porosty jsou obvykle mezernaté a dominuje v nich Plantago major. Jednak společenstvo tvoří plně zapojené trávníky
v sídlištích, které jsou obvykle dosívané Lolium perenne nebo Lolium
multiflorum, které zde převažují.
Polygonum arenastrum-[Polygonion avicularis]
Se
zbudováním chodníků v okrajových částech města se téměř o polovinu snížil
počet jednotkových ploch osidlovaných tímto společenstvem. Dominantou je Polygonum arenastrum, jehož pokryvnost
klesá s intenzitou sešlapu, až velmi zhutňované plochy zůstávají bez
vegetace. Porůstá nevydlážděné cesty, pěšinky a okraje parkovišť. Z Plzně
během 30 let úplně vymizely porosty s Chenopodium
vulvaria.
Společenstvo se uplatňuje v prostorách železnic ve stálé druhové
kombinaci a s konstantními ekologickými nároky popsanými A. Pyškem (viz Pyšek 1978).
Společenstvo uváděné A. Pyškem (Pyšek 1978) z vnitřních dvorků starých
činžovních domů, nachází nové uplatnění v spárách zámkové dlažby pokládané
v různých částech města, což vede k jeho mírnému šíření.
Festuca rupicola-Plantago media-[Festuco-Brometea]
Řídké
trávníky v některých parcích a v panelových sídlištích.
Lolium perenne-Festuca rupicola-[Festuco-Brometea]
Trávníky v sídlištích a parcích.
Agropyron repens-[Festuco-Brometea]
Porosty
s dominancí Elytrigia repens při
bazích stromů, patách zdí, železničních prostorách, neudržovaných plochách a
zákoutích. Často je přítomen Convolvulus
arvensis. Tyto porosty byly hodnoceny A. Pyškem (Pyšek 1978) jako Agropyretum
repentis.
Arrhenatherum elatius-[ Arrhenatheretalia]
Vysokostébelné
trávníky s dominancí Arrhenatherum
elatius. Porůstá železniční náspy, opuštěné plochy, silniční lemy a
příkopy. Výskyt takto porostlých ploch se za posledních 30 let výrazně snížil.
Porosty
jarních efemerů s dominancí Cerastium
glutinosum, Arabidopsis thaliana, Veronica arvensis a Veronica filiformis. V létě jsou přerůstána porosty
s převahou trav Lolium perenne a
Poa pratensis, nebo druhů Achillea millefolium, Medicago lupulina,
aj. Vyskytují se při okrajích trávníků nebo v místech, kde došlo
k narušení drnu.
Veronicetum hederifolio-triphylli
Mezernaté
porosty rozrazilů na zastíněných místech, nejčastěji pod keři.
Opět
porosty jarních efemerů s druhy Erophila
verna, Arabidopsis thaliana, Thlaspi arvense, aj.
Porosty
Sambucus nigra na dusíkem bohatých
substrátech v neudržovaných částech města. V podrostu obvykle bývá Urtica dioica nebo Artemisia vulgaris či Geum
urbanum.
Další
společenstvo se zastoupením dřevin, nejčastěji Salix caprea, Betula pendula, místy Populus tremula. Tvoří společně s předcházejícím společenstvem
konečné stádium sukcese na ruderálních stanovištích.