Cvičení 1:  Kmen Sarcomastigophora

 

Kmen Sarcomastihophora

Podkmen Mastigophora

Třída Zoomastigophorea

Řád Kinetoplastida

Trypanosoma

Trypanozómy jsou charakteristické undulující membránou, která se vlní podél celého těla a vpředu končí jako dlouhý volný bičík. Blefaroplast leží na zadním konci těla. Trypanozómy až na výjimky střídají dva hostitele: obratlovce a krev sající hmyz. Žijí především v krvi, rovněž v lymfě, lymfatických uzlinách aj. Některé druhy jsou silně polymorfní. Druh T. brucei  způsobuje nemoc dobytka zvanou nagana, rozšířenou v tropické Africe. T. gambiense je přenášena mouchou bodalkou tse-tse (Glossina palpalis). Způsobuje tzv. spavou nemoc u člověka, rozšířenou v tropické Africe. T. cruzi je původce tzv. Chagasovy nemoci, rozšířené ve Střední a Jižní Americe. Je přenášena dravou plošticí zákeřnicí (čeleď Reduviidae).

Leptomonas

Nemá undulující membránu, pouze bičík. Cizopasí vesměs u bezobratlých, především u hmyzu. Druh L. pyrrhocoris je u nás hojný ve střevu ploštice ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus).

Leishmania

Je bezbičíkatá forma, cizopasící ve hmyzu i savcích. Způsobuje onemocnění souborně zvaná leishmaniózy. Nejznámější je druh L. donovali, který způsobuje nemoc kala-azar. Je doprovázena onemocněním jater, sleziny a často končí smrtelně. Přenašečem je pakomár rodu Phlebotomus. Nemoc je rozšířena v jižní Asii a Středomoří.

Praktické úkoly:

1. Vyhledejte a nakreslete bičíkovce Trypanosoma brucei v trvalém preparátu krevního roztěru. Popište jeho organely. Použijte objektiv x45 nebo imerzní objektiv x100.

Řád Trichomonadida

Trichomonas

Zahrnuje druhy se čtyřmi bičíky, které jsou parazitické u člověka. Druh T. vaginalis vyvolává tvrdošíjné a nepříjemné onemocnění trichomonádova kolpitis nebo t. uretritis. Středem těla prochází axostyl, někdy s dlouhou špičkou až mimo tělo bičíkovce.

Tritrichomonas

Zahrnuje druhy se třemi bičíky. Druh T. fecalis žije v tlustém střevu člověka, další druhy žijí v pohlavních orgánech dobytka, v kloakách obojživelníků a pijavek.

Praktické úkoly

2. Vyhledejte a nakreslete bičíkovce Tritrichomonas v trvalém preparátu. Popište jeho organely (jádro, axostyl, bičíky aj.). Použijte objektiv x45 nebo imerzní objektiv x100.

3. Vyhledejte a nakreslete bičíkovce Trichomonas vaginalis v trvalém preparátu. Popište jeho organely. Použijte objektiv x45 nebo imerzní objektiv x100.

 

Podkmen Sarcodina

Nadtřída Rhizopoda  

Třída Lobosea

Podtřída Gymnamoebia

Amoeba

Má typicky měňavkovité tělo. Druhy rodu mají jen jediné jádro a prstovité panožky. Měňavky žijí ve vodě, mechu a vlhké půdě. Významný je druh A. proteus (měňavka velká) v rašelinných vodách a rašeliníku.

Entamoeba

Rod je význačný kulovitým jádrem, malou velikostí a zahrnuje výlučně cizopasné měňavky. Druh Entamoeba histolytica (měňavka úplavičná) způsobuje v tropech a subtropech u lidí amébovou dysenterii (úplavici).

Podtřída Testacealobosia - kryténky

Arcella

Má chitinosní schránku světle hnědožluté barvy z drobných šestibokých políček. Žije mezi řasami a jinými sladkovodními rostlinami. Druh A. arenaria je typický pro aerophytické mechy, druh A. vulgaris je všeobecně rozšířený ve sladkých vodách.

Difflugia

Zahrnuje druhy, které mají organickou schránku svrchu velmi hustě krytou množstvím nepravidelných nerostných úlomků (xenozómat), které bývají v okolí otvoru menší než na protilehlém konci schránky. Rod je častý v bahně, sapropelu na dně tůní, mezi vodními rostlinami a v mechu.

Třída Filosea

Rod Euglypha

Vytváří schránku vejčitého tvaru, obvykle mírně zploštělou. Schránka je kryta vejčitými nebo kruhovými křemitými destičkami (idiozómaty). Rod je hojný v mechu a rašelinných vodách.

Praktické úkoly:

4. Vyhledejte a nakreslete kořenonožce Entamoeba v trvalém preparátu. Popište jeho organely. Použijte objektiv x45 nebo imerzní objektiv x100.

5. Zhotovte nativní preparát z kalu vymačkaného z rašeliníku. Vyhledejte, nakreslete a popište zástupce Arcella, Difflugia, Euglypha či další typy krytének. Pokuste se je určit podle přiloženého klíče. Použijte objektiv x45.

 

Doporučená literatura:

Buchar, J. a kol. (1983): Práce ze zoologie. - SPN. Praha.

Buchar, J. a kol. (1995): Klíč k určování bezobratlých. - Scientia. Praha.

Hausmann, K.a Hülsmann, N. (2003): Protozoologie. – Academia. Praha.

Jírovec O. (1954): Parasitologie pro lékaře. - SZN. Praha.

Jírovec O. (1953): Protozoologie. - NČAV. Praha.

Ryšavý B. a kol. (1988): Základy parazitologie. - SPN. Praha.