Řád
Kinetoplastida
Trypanosoma
Trypanozómy jsou charakteristické undulující
membránou, která se vlní podél celého těla a vpředu končí jako dlouhý volný bičík.
Blefaroplast leží na zadním konci těla. Trypanozómy až na výjimky střídají dva
hostitele: obratlovce a krev sající hmyz. Žijí především v krvi, rovněž v
lymfě, lymfatických uzlinách aj. Některé druhy jsou silně polymorfní. Druh T. brucei způsobuje nemoc dobytka zvanou nagana, rozšířenou v tropické
Africe. T. gambiense je přenášena
mouchou bodalkou tse-tse (Glossina
palpalis). Způsobuje tzv. spavou nemoc u člověka, rozšířenou v tropické
Africe. T. cruzi je původce tzv.
Chagasovy nemoci, rozšířené ve Střední a Jižní Americe. Je přenášena dravou
plošticí zákeřnicí (čeleď Reduviidae).
Leptomonas
Nemá undulující membránu, pouze bičík. Cizopasí
vesměs u bezobratlých, především u hmyzu. Druh L. pyrrhocoris je u nás hojný ve střevu ploštice ruměnice pospolné
(Pyrrhocoris apterus).
Leishmania
Je bezbičíkatá forma, cizopasící ve hmyzu i savcích.
Způsobuje onemocnění souborně zvaná leishmaniózy. Nejznámější je druh L. donovali, který způsobuje nemoc
kala-azar. Je doprovázena onemocněním jater, sleziny a často končí smrtelně.
Přenašečem je pakomár rodu Phlebotomus. Nemoc
je rozšířena v jižní Asii a Středomoří.
Praktické
úkoly:
1. Vyhledejte a nakreslete bičíkovce Trypanosoma brucei v trvalém preparátu
krevního roztěru. Popište jeho organely. Použijte objektiv x45 nebo imerzní
objektiv x100.
Řád
Trichomonadida
Trichomonas
Zahrnuje druhy se čtyřmi bičíky, které jsou
parazitické u člověka. Druh T. vaginalis vyvolává tvrdošíjné a
nepříjemné onemocnění trichomonádova kolpitis nebo t. uretritis. Středem těla
prochází axostyl, někdy s dlouhou špičkou až mimo tělo bičíkovce.
Tritrichomonas
Zahrnuje druhy se třemi bičíky. Druh T. fecalis žije v tlustém střevu
člověka, další druhy žijí v pohlavních orgánech dobytka, v kloakách
obojživelníků a pijavek.
Praktické
úkoly
2. Vyhledejte a nakreslete bičíkovce Tritrichomonas v trvalém preparátu.
Popište jeho organely (jádro, axostyl, bičíky aj.). Použijte objektiv x45 nebo
imerzní objektiv x100.
3. Vyhledejte a nakreslete bičíkovce Trichomonas vaginalis v trvalém
preparátu. Popište jeho organely. Použijte objektiv x45 nebo imerzní objektiv
x100.
Nadtřída
Rhizopoda
Třída Lobosea
Podtřída
Gymnamoebia
Amoeba
Má typicky měňavkovité tělo. Druhy rodu mají jen
jediné jádro a prstovité panožky. Měňavky žijí ve vodě, mechu a vlhké půdě.
Významný je druh A. proteus (měňavka velká) v rašelinných vodách a
rašeliníku.
Entamoeba
Rod je význačný kulovitým jádrem, malou velikostí a
zahrnuje výlučně cizopasné měňavky. Druh Entamoeba
histolytica (měňavka úplavičná)
způsobuje v tropech a subtropech u lidí amébovou dysenterii (úplavici).
Podtřída
Testacealobosia - kryténky
Arcella
Má chitinosní schránku světle hnědožluté barvy z
drobných šestibokých políček. Žije mezi řasami a jinými sladkovodními
rostlinami. Druh A. arenaria je
typický pro aerophytické mechy, druh A.
vulgaris je všeobecně rozšířený ve sladkých vodách.
Difflugia
Zahrnuje druhy, které mají organickou schránku
svrchu velmi hustě krytou množstvím nepravidelných nerostných úlomků
(xenozómat), které bývají v okolí otvoru menší než na protilehlém konci
schránky. Rod je častý v bahně, sapropelu na dně tůní, mezi vodními rostlinami
a v mechu.
Třída Filosea
Rod Euglypha
Vytváří schránku vejčitého tvaru, obvykle mírně
zploštělou. Schránka je kryta vejčitými nebo kruhovými křemitými destičkami
(idiozómaty). Rod je hojný v mechu a rašelinných vodách.
Praktické
úkoly:
4. Vyhledejte a nakreslete kořenonožce Entamoeba v trvalém preparátu. Popište
jeho organely. Použijte objektiv x45 nebo imerzní objektiv x100.
5. Zhotovte nativní preparát z kalu vymačkaného z
rašeliníku. Vyhledejte, nakreslete a popište zástupce Arcella, Difflugia, Euglypha či
další typy krytének. Pokuste se je určit podle přiloženého klíče. Použijte
objektiv x45.
Doporučená literatura:
Buchar,
J. a kol. (1983): Práce ze zoologie. - SPN. Praha.
Buchar,
J. a kol. (1995): Klíč k určování bezobratlých. - Scientia. Praha.
Hausmann, K.a Hülsmann, N. (2003): Protozoologie.
– Academia. Praha.
Jírovec
O. (1954): Parasitologie pro lékaře. - SZN. Praha.
Jírovec
O. (1953): Protozoologie. - NČAV. Praha.
Ryšavý
B. a kol. (1988): Základy parazitologie. - SPN. Praha.