ZOOLOGICKÁ CVIČENÍ - 3.

PROTOZOOLOGIE III.

Kmen Sarcomastigophora-praprvoci

Podkmen Mastigophora - bičíkovci

Četné skupiny prvoků je možno nalézt a snadno demonstrovat z různých prostředí.

Řád Kinetoplastida - bičivky

Mají zřetelný kinetoplast. U některých volně žijících druhů jsou přítomna primivní ústa kterými přijímají drobnou potravu.

Rod Bodo s druhem B. edax je asi 15 µm dlouhým, se dvěma bičíky, z nichž jeden bývá vlečný. Lze jej najít v senném nálevu.

Řád Hypermatigida - brvitky

Zahrnuje symbiotické bičíkovce, kteří mají silně zmnožené bičíky. Několik rodů žije v konečníku a střevech termitů. Mezi nejvýznamější patří:

Rod Calonymfa je velký 70-90 µm, má vzadu zaoblené tělíčko a směrem kupředu se rychle zužuje. Obsahuje až 50 jader, z nichž každé má 4 bičíky.

Rod Spirotrichonympha má jen jedno jádro, kuželovitý tvar a bičíky má uspořádány v pravidelných spirálních řadách.

Podkmen Sarcodina - kořenonožci

TŘÍDA LOBOSEA

Zahrnuje kořenonožce, kteří mají lobopodie z ekto i entoplazmy, jsou nazí nebo vytváří organickou schránku, někdy krytou xenozómaty. Četné druhy lze nalézt v kalu na dně vod, na povrchu vodních roslin, v mechu i v půdě. Snadno se demonstrují výplavem z mechů (Sphagnum), zvláště z rašeliných vod a z půdního výplavu, nebo v povrchové blance senného nálevu.

PODTŘÍDA GYMNAMOEBIA - MĚŇAVKY

Zahrnuje kořenonožce různé velikosti a s různým tvarem lobopodií, volně žijící i mnohé parazitické.

Rod Amoeba - měňavka má typicky měňavkovité tělo. Jádro měňavky je čočkovité nebo oválné, nezřetelné. Druhy rodu mají jen jediné jádro a prstovité panožky. Měňavky žijí ve vodě, mechu a vlhké půdě. Významný je druh A. proteus - m. velká v rašelinných vodách a rašeliníku, A. verrucosa v hlíně.

Rod Pelomyxa - měňavka žije v bahně tůní, je makroskopicky viditelná, až 4 mm dlouhá.

Rody Vahlkampfia a Naegleria jsou drobné mněňavky, které jsou velice hojné v povrchové bakteriální blance senného nálevu. Vysílají jen jedinou širokou panožku ve směru pohybu.

PODTŘÍDA TESTACEALOBOSEA

Zahrnuje kořenonožce vodního prostředí a v mechu. Charakteristická je přítomnost organické schránky.

Rod Arcella - štítovka má zploštělou chitinosní schránku z drobných šestibokých políček. V plazmě má dvě jádra, několik stažitelných vakuol i vakuoly plynové. Žije mezi řasami a jinými sladkovodními rostlinami. Druh A. arenaria je typický pro aerophytické mechy, druh A. vulgaris - š. obecná má světle žlutou schránku a je všeobecně rozšířený ve sladkých vodách, zvláště rašelinných.

Rod Difflugia - rozlitka zahrnuje druhy, které mají vakovitou organickou schránku svrchu velmi hustě krytou množstvím nepravidelných nerostných úlomků (xenozómat), které bývají v okolí otvoru menší než na protilehlém konci schránky. Rod je častý v bahně, sapropelu na dně tůní, mezi vodními rostlinami a v mechu.

TŘÍDA FILOSEA - VLÁKNONOZÍ

Zahrnuje kořenonožce, kteří mají hyalinní, nitkovité pseudopodie tvořené jen ektoplazmou, někdy splývající.

Rod Euglypha vytváří schránku vejčitého tvaru, obvykle mírně zploštělou. Schránka je kryta vejčitými nebo kruhovými křemitými destičkami (idiozómaty), kteří se částečně překrývají. Rod je hojný v mechu a rašelinných vodách.

TŘÍDA HELIOZOA - SLUNIVKY

Slunivky jsou kořenonožci se zřetelně oddělenou ekto a endoplazmou, z axopodiemi odstávajícími kolmo od povrchu těla. Vyskytují se hojně ve spleti rostlin ve vodách, zvláště rašelinných. Některé druhy lze demonstrovat výplavem půdy v květináči, zvláště pokud je v půdě příměs rašeliny.

Rod Actinosphaerium - slunivka má ektoplazmě více velkých vakuol, v endoplazmě má větší počet jader. Osní vlákna vybíhají z rozhraní endo a ektoplazmy. Žije mezi rostlinami a v rašelinách. Význačný je druh A. eichhorni - s. obecná.

Rod Actinophrys - slunivka má jediné, centrálně umístěné jádro, od něhož vybíhají osní vlákna pseudopodií. Význačný je druh A. sol - s. říční s četnými symbiotickými zoochlorelami. Je možno ji získat výplavem půdy v květináči.

Rod Clathrulina - slunivka má kulovitou schránku na stopce 3-4 delší než je průměr schránky. Schránka je proražena četnými kruhovitými otvory. Význačný druh je C. elegans - s. ozdobná. Žije mezi sladkovodními rostlinami.

ÚKOLY:

1. Zhotovte nativní preparát brvitek

Na podložním skle přidržte termita entomologickou pinzetou a preparační jehlou. Tahem mu utrhněte hlavu, se kterou od těla současně oddělíte i celý trávicí trakt. Možné je i střevo vytlačit tlakem preparační jehly. Střevo okamžitě přeneste do fyziologického roztoku a rozcupujte. Rozcupovanou tkáň ve fyziologickém roztoku kapátkem přeneste na podložní sklo a prohlížejte pod mikroskopem. Zjištěné brvitky nakreslete, popište jejich viditelné organely a pokuste se je rodově určit.

2. Zhotovte nativní preparát kořenonožců

Na podložní sklo přeneste kapátkem trochu kalu vymačkaného z rašeliníku a zhotovte nativní preparát. Vyhledejte, nakreslete a popište tvar, barvu a strukturu schránek a cytoplazmy jednotlivých zjištěných kořenonožců.

3. Zhotovte nativní preparát ze senného nálevu

Podložní sklo ponořte do senného nálevu a opatrným vytažením na něj vytáhněte povrchovou blanku senného nálevu. Vyhledejte měňavky a bičíkovce, pokuste se je přibližně určit, nakreslit a popsat. Po přenesení na stolek mikroskopu jsou měňavky kulovitě stažené. Panožky začnou vysílat až po 3-5 minutách, pokud nedojte k přehřátí preparátu.

4. Pozorujte slunivky v nativním preparátu

Aby nedošlo z rozdrcení těla slunivek, na rohy krycího skla naneste trochu vosku a vytvořte voskové "nožky". Na sklo přeneste malou kapku kalu z výplachu půdy v květináci (nebo z rašeliných vod). Pak opatrně přiložte na podložní sklo. Občas přikápněte trochu vody z nálevu ke hraně krycího skla tak, aby voda neustále vyplňovala celý prostor.