ZOOLOGICKÁ CVIČENÍ
- 4.
PARAZITOLOGIE
I.
Základní pojmy
Parazitismus je biologický jev, v přírodě všeobecně
rozšířený. Je důsledkem působení komplexu různých činitelů ve vývoji živochiců
a jejich vzájemných vztahů. Za normálních podmínek pomáhá udržovat ekologickou
rovnováhu v ekosystémech.
Vzájemný
vztah může mít rozličné formy a stupně. Pokud je jeden organismus do určité
míry závislý na druhém organismu, může tento vztah být pro jednoho nebo oba
výhodný - hovoříme o symbióze. Zúčastněné organismy nazýváme symbionty.
Pokud mají
prospěch ze soužití oba partneři, hovoříme o mutualismu. Ten může
dosahovat takového stupně, že některé organismy nebudou schopny bez druhého
přežít (např. termiti nejsou schopni přežívat bez bičíkovců, kteří tráví
celulózu v jejich střevech).
Pokud má
jeden ze symbiontů prospěch, ale svému hostiteli nikterak neškodí, hovoříme o komensalismu.
Podle umístění na těle hovoříme o vnějších komensálech (ektokomensálové) a o
vnitřních komensálech (endokomesálové).
Složitější
je parazitismus. Parazit je živočich, který žije na úkor jiného
živočicha a je s ním svým životním cyklem po delší nebo kratší dobu těsně
svázán. Podle lokalizace parazitů na těle dělíme parazity na parazity vnější
(ektoparaziti) a vnitřní (endoparaziti).
Podle závislosti
na hostileli parazity dělíme na:
1. obligátní parazity - musí během svého života
žít paraziticky, aby mohli dokončit svůj vývoj.
2. fakultativní parazity - nežijí normálně
cizopasným způsobem, ale za určitých podmínek, např. při pozření, se mohou
chovat jako praví paraziti.
3. náhodné parazity - jsou to paraziti, kteří
napadnou živočicha, který není jeho normálním hostitelem, může se však na
nového hostitele adaptovat.
Jako trvalý
parazit se označuje parazit, který žije po celé období dospělosti uvnitř
nebo na povrchu těla svého hostitele.
Dočasný parazit je parazit, který se pouze kratší nebo delší
dobu živí na svém hostiteli. Hyperparazit je parazit, který cizopasí u
jiného druhu parazita.
Hostitelé parazitů
Hostitele
parazitů můžeme rozdělit do několika kategorií:
Definitivní hostitel je ten hostitel, v němž
paraziti dosahují stadia pohlavní zralosti a reprodukce.
Mezihostitel je živočich, ve kterém proběhne část vývoje
parazita, ale parazit v něm nedosáhne stadia pohlavní zralosti. V mezihostiteli
se většinou vyvíjí infekční (invazní) stadia, která po vniknutí do
definitivního hostitele mohou vyvolat nákazu. Mezihostitelé, kteří aktivně
přenášejí vývojová stadia parazitů (např. při sání krve) nazývámě vektory
(přenašeči).
Paratenický hostitel je živočich, který stojí
mimo vlastní životní cyklus parazita. Mohou se v něm kumulovat infekční stadia
parazita, i delší dobu přežívat, aniž by ztratila schopnost vyvolat novou
nákazu.
Pro vznik
systému parazit-hostitel musí být splněny některé podmínky:
1. Musí být plně zajištěna možnost kontaktu parazita
a hostitele.
2. Hostitel musí parazitu zajistit podmínky vhodné
pro jeho další vývoj. Při velmi specializovaných nárocích parazita je okruh
jeho hostitelů velmi omezen bez ohledu na četnost kontaktů.
3. Parazit musí odolávat reakcím hostitele namířeným
specificky proti němu - tvorbou pouzder, fagocytózou nebo produkcí protilátek.
Systémy
parazit-hostitel, které jsou vývojově velmi staré, jsou zpravidla vyvážené, kdy
negativní působení parazita je vyváženo obrannými reakcemi hostitele.
Z hlediska
okruhu hostitelů můzeme rozlišit parazity polyfágní, kteří využívají
široký okruh hostitelů. Je-li okruh hostitelů velmi úzký, hovoříme o parazitech
stenofágních, v případě hostitel jediného pak o parazitech monofágních.
Paraziti - 1.
Paraziticky
významná je především skupina bičíkovců (podkmen Mastigophora) z řádů Kinetoplastida,
Diplomonadida a Trichomonadida. Z
podmene Sarcodina jsou významné
především řády Amoebida a Schizopyranida.
Řád Kinetoplastida - bičivky
Zahrnuje
bičíkovce s 1-2 bičíky, s mimojadernou DNA v kinetoplastidu. Parazitologicky
závažné jsou dva rody. Trypanosoma a Leishmania, které mají jediný bičík, s
tělem spojený undulující membránou.
Rod Trypanosoma zahrnuje krevní parazity
obratlovců. Životní cyklus se odehrává mezi obratlovcem a krevsajícím
členovcem. Množí se binárním dělením.
Druh Trypanosoma cruzi napadá člověka i
domestikované obratlovce, způsobuje tzv. Chagasovu nemoc. Je rozšířena v Jižní
a Střední Americe a jižních oblastech USA. Přenašeči jsou ploštice čeledi Reduviidae. Životní cyklus začíná po
nasátí ploštic krví. Trypanozómy se mění na formy, které se pomnožují v zadní
části střeva. Do vnějšího prostředí jsou vynášeny infekční formy, které se do
hostitele (člověka) dostávají přes poraněnou kůži (po sání hmyzu, oční spojivkou).
Uvnitř hostitele pronikají trypanozómy do různých buněk, především svalových a
nervových. Tam se mění na formy, které pronikají do dalších buněk nebo jsou
nasávány vektory (plošticemi). Chagasova nemoc je závažná především možností
srdečního selhání při vývoji parazitů v srdeční svalovině nebo ztrátou nervové
kontroly nad zažívací trubicí. Inkubační doba je 1-3 týdny, akutní fáze nemoci
může končit i smrtelně, zvláště u dětí.
Druh Trypanozoma brucei - trypanozóma
spavičná je význačný polymorfií. Je původcem africké spavé nemoci u člověka,
rozšířené zvláště v říčních oblastech západní a centrální Afriky. Přenašečem
jsou tzv. říční glossiny (bodalky druhů Glossina
palpalis a G. tachynoides). Vývoj
probíhá v cyklu člověk - glossina - člověk. Trypanozómy v počátku žijí v
lymfatickém systému, později vnikají do krve a tkání. Nemoc se projevuje různě,
obvykle je provázena horečkami, anémií, ztrátou chuti, průjmy a celkovou
zchváceností. Inkubační doba je 6-24 dní, v místě bodnutí glossinou se vytváří
vřídek. V neléčených případech nemoc končí smrtí. Druh Trypanozoma gambiense se vyskytuje ve stejné oblasti, hostitelem
může být i prase. Druh Trypanosoma
rhodesiense se vyskytuje o oblastech východoafrických savan, rezervoárovým
hostitelem jsou především antilopy. Jejím přenašečem jsou tzv. glossiny savan (Glossina morsitans). Druh Trypanosoma brucei se
vyskytuje ve stejných oblastech u zvířat (u velbloudů a koní) není však
přenosná na člověka.
Rod Leishmania - ničivka je původcem
onemocnění souhrnně nazývaných leishmaniózy, zahrnujících onemocnění kožní,
kožně-slizniční i orgánově-viscerální. Rod zahrnuje velké množství druhů v
Eropě, Asii, Africe i Jižní a Střední Americe. Ve Starém světě jsou přenašeči
leishmanióz komárci rodu Phlebotomus, v
Americe jsou přenašečem komárci rodu Lutzomyia.
U kožních leishmanióz dochází k vzniku vředu a ve většině případů v
samovolnému vyhojení. Pokud leishnamie vniknou do sliznice a zejména do
vnitřních orgánů, k samovyhojení nedochází. Onemocnění vede k nezhojitelným
destrukcím sliznic, vysokým teplotám, bolestem hlavy, slabosti, zvracení,
silnému zduření jater a sleziny i dalším komplikacím. U ras se světlou pletí
dochází k nápadně temnému zbarvení kůže. Nejnámější je L. donovani - ničivka útrobní rozšířený v Africe a Asii, který
vyvolává těžkou formu onemocnění zvanou kala-azar.
Řád Diplomonadida - lamblie
Zahrnuje
bičíkovce s bilaterálně symetrickým tělem se zdvojeným jaderným i bičíkatým
aparátem.
Rod Giardia zahrnuje druhy s adhezívním
diskem, který je přichycovací organelou. U druhu G. intestinalis slouží k přidržení na epitelu tenkého střeva. Živí
se pinocytózou střevního obsahu. Způsobují giardiózu, projevující se
gastrointestinálními potížemi a zvracením. Stolice je hlenovitá s tukem, avšak
bez krve. K nákaze dochází potravou a kontaminovanou vodou.
Řád Trichomonadida - bičenky
Zahrnuje
bičíkovce s 4-6 bičíky, typickými organelami jsou undulující membrána, granula
zvaná hydrogenozómy a lyzozómy, pelta, axostyl a kosta.
Rod Trichomonas - bičenka zahrnuje zástupce
se 4 předními bičíky a jedním vlečným bičíkem s undulující membránou.
Kosmopolitně je rozšířený druh T.
vaginalis - b. poševní, způsobující trichomonádovou kolpitis u žen a trichomonádovou
uretritis u mužů. Je parazitem urogenitálníhho systému. U žen spůsobuje záněty
sliznice pochvy, doprovázené krvácením, vysokou citlivostí a hlenovitými
výtoky. U mužů je nákaza často bez klinických příznaků. Přenos se děje
pohlavním stykem.
Rod Tritrichomonas má tři přední bičíky a
velmi výraznou undulující membránu provázenou vlečným bičíkem, která ještě
pokračuje jako volný bičík. Druh T.
foetus je popisován z pohlavního aparátu skotu.
Z tlustého
střeva člověka je uváděn druh Pentatrichomonas
hominis s pěti předními bičíky a výraznou peltou.
Řád Amoebida - měňavky
Patří sem,
kromě volně žijících druhů, i některé cizopasné měňavky.
Druh Entamoeba histolytica - měňavka
úplavičná je střevní a tkáňový parazit člověka, způsobující amébovou
dyzenterii. Vyskytuje se ve dvou formách: forma minuta žije v tlustém střevu, kde se živí bakteriemi, kvasinkami
aj. Forma se vyskytuje v latentní či chronické fázi nákazy. Forma magna je schopna fagocytovat erytrocyty
a produkuje proteolytické enzymy. Poškozuje buňky, vniká hluboko do střevní
sliznice a může být zanášena do jater a dalších orgánů. Forma se vytváří v
akutní fázi onemocnění. Střevní onemocnění se projevuje bolestmi, krvavými
průjmy. Může vést k úmrtí v úplném vyčerpání. Při průniku do cévní soustavy
vznikají zánětlivá ložiska, při napadení jater tzv. amébová žloutenka.
Druh Naegleria fowleri se vyskytuje v teplých
vodách. Může vyvolat smrtelné onemocnění člověka, známé jako amébová
meningoencephalitis. Měňavka se dostane do děla nosní dutinou. Průběh
onemocnění je velmi rychlý (4-5 dní), pacienti upadají do bezvědomí a v tomto
stavu umírají.
Kmen Apikomplexa - výtrusovci
Většina
zástupců kmene má parazitický způsob života.
Řád Eucoccidiida - kokcidie
Patří sem
velmi závažní cizopasníci obratlovců i bezobratlých. Celý vnitrobuněnčný cyklus
proběhne v buňkách jednoho hostitele. V podřádu Eimeriina jsou význačné rody Eimerie,
Toxoplasma a Sarkocystis.
Řada druhů Eimeria je patogenní pro ptáky a savce,
způsobuji vážná i smrtelná onemocnění, tzv. kokcidiózy. Eimerie jsou striktně
hostitelsky i tkáňově specifické. Většina kokcidií se vyvíjí v různých částech
střevní tkáně, méně druhů v játrech a ledvinách. Kokcidióza se projevuje
průjmovým onemocněním a nechutenstvím. Na tkáních jsou viditelné bělavožluté
nebo tmavočervené skvrny od krvácející tkáně. Přenos se uskutečňuje pomocí
oocyst, které vycházejí s výkaly z hostitelů ven. K významným druhům patří Eimeria stiedai (v epitelu žlučových
kanálků v játrech u králíků), další druhy jsou známé u skotu, hus, slepic
(celkem známo 9 druhů) i králíků (12 druhů).
Toxoplasma gondii je kokcidie
jednohostitelská (v kočkovitých šelmách) nebo s heteroxenním cyklem (před
několik obratlovců). Druh vytváří v mezihostitelích tenkostěnné cystovité
útvary, více virulentní kmeny způsobují toxoplazmózu. U hostitele může dojít k
napadení a postižení centráního nervového systému a pohybového ústrojí. Druh je
nebezpečný zvláště pro plod v těle matky (rodí se děti s těžkými poškozeními -
hydrocephalus, obrny, záněty mozku). Nevysporulované oocysty jsou vylučovány
kočkami a stávají se na vzduchu infekčními. Člověk se může nakazit z oocyst
vylučovaných do okolního prostředí kočkou nebo i nedostatečně tepelně upraveným
masem či orgány napadených zvířat.
Sarcocystis cruzi je typickou
dvouhostitelskou kokcidií. Hostiteli jsou psovité šelmy, kde vznikají oocyty ve
střevní tkáni, mezihostiteli mohou být různá hospodářská zvířata (skot) , kde
mohou způsobovat i hynutí. Člověk se může nakazit nedostatečně tepelně
upraveným hovězím nebo vepřovým masem.
Rod Plasmodium - krevnička, patříci do
podřádu Haemosporina je původcem
malárie. Epidemiologicky jsou významné čtyři druhy. Přenašečem jsou komáři rodu
Anopheles. Nejvýznamější jsou druhy P. vivax, P. ovale, P. falciparum a P. malariae. Onemocnění je
charakteristické periodicky se opakujícími horečkami, které se shodují s
uvolňováním merozoitů během erytrocytární fáze životního cyklu. V krvinkách
napadených plazmodiemi se tvoří žlutozelený pigment hemozoin. Některé druhy
vytváří tzv. Schüffnerovo tečkování. Nejzávažnějším druhem je P. falciparum, který způsobuje těžká
mozková a střevní poškození a často končí smrtí. Nákazy malárií jsou dlouhé,
trvají 2-4 roky. Pro vývoj parazitů v komárech je nezbytné, aby teplota
vnějšího prostředí neklesala pod 14-16oC.
PODTŘÍDA PIROPLASMIA - PIROPLAZMY
Zahrnuje
drobné intracelulární parazity s vícehostitelskými složitými životními cykly.
Četné druhy způsobují těžká až smrtelná onemocnění oratlovců
Rod Babesia - babézie je zastoupen druhy,
které jsou v hostiteli přítomny předevších v erytrocytech, kde se množí
binárním dělením. Přenašečem jsou klíšťata. Hostitelem je skot, výjimečně i
člověk.
Kmen Microspora - hmyzomorky
Kmen
zahrnuje intracelulární parazity bezobratlých i obratlovců. Vytváří
jednobuněčné spory s vystřelovacím aparátem. Parazitují prakticky u všech
skupin bezobratlých, z obratlovců především u ryb. Význačnými jsou rody Nosema a Pleistophora.
Rod Nosema - hmyzomorka způsobuje žloutenku
bource morušového (druh N. bombycis)
a je původcem střevního onemocnění včel (druh N. apis).
Rod Pleistophora je významným parazitem u
karasů, častý je i u akvarijních rybek.
Kmen Myxozoa - rybomorky
Kmen
zahrnuje parazity s mnohobuněčnými sporami. Jsou významnými parazity ve tkáních
ryb.
Do rodu Myxobolus bývají řazeni paraziti ve
chrupavkách pstruhů, jiné rody žijí ve žlučovém nebo močovém měchýři ryb.
Kmen Ciliophora - nálevníci
U tohoto
kmene některé druhy žijí symbioticky (bachořci), četné druhy jsou parazity na
rybách nebo v zažívacích traktech obratlovců.
Druh Balantidium coli - vakovka střevní je
schopen parazitovat u člověka. Po nákaze začnou balantidie vnikat do stěny
tlustého střeva a způsobují záněty. Cévní soustavou se může dostat i do jater a
plic. Těžké onemocnění může končit i smrtelně.
Významnými
parazity u ryb jsou četné druhy rodu Trichodina
- brousilka, která žije na kůži, žábrách a v močovém měchýři. Rod je
nápadný adhezivním diskem, připomínajícím přísavku. Brousilky škodí hostiteli
především mechanickým drážděním a poškozením tkáně, u zesláblých ryb mohou
pokrývat téměř celé tělo.
Druh Ichthyophthirius multifilis - kožovec
rybí žije mezi škárou a pokožkou ryb. Způsobuje odlupování kůže ryb, velmi
často působí hynutí.
Druh Chilodonella cyprini - čepelatka
kožohryz žije paraziticky na kůži ryb. Způsobuje odlupování pokožky ryb, je
schopen rychlého namnožení a může způsobit úhyn napadených ryb. Oba dva druhy
mohou napadat i akvarijní rybky.
ÚKOLY:
1. Pozorujte
trvalé preparáty
Zakreslete a popište stavbu těla u parazitických
prvoků podle trvalých preparátů.