ZOOLOGICKÁ CVIČENÍ - 5.

PARAZITOLOGIE II.

Paraziti - 2.

Kmen Plathelminthes - ploštěnci

TŘÍDA MONOGENEA - JEDNORODÍ

Jednorodí jsou většinou ektoparaziti na žábrách, ploutvích a kůži ryb. Vývoj se děje s proměnou bez střídání hostitelů. Mají úzkou vazbu na druh hostitele.

Zástupci řádu Discocotylida mají haptor (přichycovací disk) s jedním párem středních háčků, u ústního otvoru mají přísavku.

Druh Diplozoon paradoxum - žábrohlíst dvojitý je znám jako málo škodlivý parazit na žábrách kaprovitých ryb. Mladí jedinci mají na břišní straně malou přísavku. Dva jedinci se spojují křížem a dochází ke spojení samičích a samčích vývodů jedinců.

TŘÍDA TREMATODA - MOTOLICE

Velmi početná skupina endoparazitů u různých obratlovců. Cizopasí převážně v různých částech trávicí dutiny, dýchacích orgánech, ledvinách, tělní dutině, cévní soustavě aj. Mohou vyvolávat velmi těžká onemocnění člověka i zvířat.

PODTŘÍDA DIGENEA - DVOJRODÍ

Řád Fasciolida

Zahrnuje motolice velmi různých vývojových cyklů i tvaru těla.

Čeleď Fasciolidae - zahrnuje motolice větších rozměrů, s břišní přísavkou ležíci poblíž přísavky ústní. Cizopasí většinou ve žlučovodech suchozemských savců i člověka.

Fasciola hepatica - motolice jaterní vyvolává těžká onemocnění, zánět jater a žlučovodů ovcí a skotu. Může se vyskytnou i u člověka, u kterého vyvolává vážná žlučníková a jaterní onemocnění. Mezihostitelem je plž Galba truncatula.

Podobný druh Fasciolopsis buski - motolice střevní cizopasí ve střevu člověka. Nemoc může končit i smrtelně, je však rozšířena jen v jihovýchodní a východní Asii. Mezihostiteli jsou plži čeledi Planorbidae.

Dicrocoelium dendriticum - motolice kopinatá cizopasí ve žlučovodech ovcí, skotu aj. Mezihostiteli jsou plži a mravenci.

Čeleď Schistosomatidae zahrnuje gonochoristické motolice z nápadným pohlavním dimorfismem, které cizopasí v cévní soustavě ptáků a savců. Vývoj probíhá s jedním mezihostitelem, obvykle vodním plžem. Cerkárie proniká pokožkou do cévního systému. Vajíčka opouštějí tělo člověka s močí.

Schistosoma haematobium - krevnička močová, způsobuje egyptskou čili močovou schistosomózu (bilharziózu). Dospělé motolice se usazují v kapilárách urogenitálního systému. Vajíčka mají osten, kterým porušují stěnu krevních kapilár. V moči se objevuje krev, může dojít i k rakovině močového měchýře. Druh se vyskytuje v severní, střední a jižní Africe a jihozápadní Asii až do Indie.

Schistosoma mansoni - krevnička střevní způsobuje tzv. střevní schistosomózu. Samičky kladou vajíčka do žil tlustého střeva a konečníku. Nemoc se projevuje krvavými průjmy a patologickými změnami na stěně tlustého střeva. Nemoc je rozšířena v Africe a atlantickém pobřeží střední a jižní Ameriky.

Schistosoma japonicum - krevnička jaterní způsobuje východoasijskou schistosomózu v Japonsku, Koreji a Číně. Nemoc postihuje játra a slezinu, je doprovázena anémií a často končí i smrtí.

V našich podmínkách mohou být původcem kožních onemocnění u člověka krevničky parazitující u vodních ptáků. Způsobují je cerkárie rodů Trichobilharzia a Ornithobilharzia, které se zavrtávají do pokožky, do cévní soustavy však neproniknou a hynou (způsobují tzv. cerkáriové dermatitidy).

TŘÍDA CESTODA - TASEMNICE

Zahrnuje parazity všech tříd obratlovců. Nemají trávicí soustavu a potravu přijímají osmoticky. Vyvolávají závažná onemocnění člověka i zvířat.

PODTŘÍDA EUCESTODA

Řád Pseudophyllida - štěrbinovky

Zahrnuje velký počet středně velkých až velkých tasemnic. Fixačními orgány jsou botrie, někdy doplněné háčky. Vývoj probíhá ve vodním prostředí se dvěma hostiteli, většinou cizopasí u ryb.

Diphyllobothryum latum - škulovec široký dosahuje délky až 12 m. Cizopasí ve střevě šelem živících se rybami a u člověka. V člověka vyvolává poruchy střevní funkce, anémii, někdy zvětšení jater a sleziny. Prvním mezihostitelem je buchanka, dalším ryba, která pozře buchanku. Dalšími mezihostiteli mohou být dravé ryby, které pozřou menší ryby s plerocerkoidy. Druh je rozšířen v mírném pásu, kde se ve větší míře konzumují ryby.

Ligula intestinalis - řemenatka ptačí cizopasí hlavně ve střevě racků, prvním mezihostitelem jsou drobní korýši druhým pak kaprovité ryby.

Řád Cyclophyllida - kruhovky

Zahrnuje tasemnice se strobilou až z několika tisíc článků. Na skolexu leží čtyři kruhovité přísavky, přítomno je i rostellum s háčky. Životní cykly jsou dixenní, mezihostiteli jsou bezobratlí nebo různé třídy obratlovců.

Rodentolepis nana cizopasí v tenkém střevě člověka, zvláště dětí, u kterých vyvolává záněty střevní sliznice, bolesti břicha a průjmy.

Dipylidium caninum - tasemnice psí cizopasí ve střevě šelem, především psovitých. Příležitostně se může vyskytnout u člověka, především u dětí, kde vyvolává bolesti břicha a křeče. Mezihostitelem jsou všenky a blechy.

Taenia solium - tasemnice dlouhočlenná je až 3 m dlouhá. Parazituje v tenkém střevě člověka. Projevuje se bolestmi břicha, průjmy či zácpou, nervovými obtížemi i anemií. Mezihostitelem je prase, kterému se ve svalech vyvíjejí cysticerky (boubele). U nás je druhem již velmi vzácným.

Taeniarhynchus saginatus - tasemnice bezbranná měří až 10 m. Cizopasí v tenkém střevě člověka. Cysticerky se vyvíjejí ve svalstvu skotu, vzácněji i u ovcí a koz. Příznaky nemoci jsou podobné jako u předchozího druhu.

Echinococcus granulosus - měchožil zhoubný je velmi malá tasemnice, jen se 3-4 proglotidy, 3 - 6 mm dlouhá. V dospělosti cizopasí v tenkém střevě psovitých šelem. Mezihostiteli jsou býložravci i člověk. Onkosféra se ve střevě mezihostitele uvolní z vajíčka, proniká stěnou střeva do cév a je zanášena do jater, plic, případně i jiných orgánů, kde se vyvíjí echinokok o průměru až 15 cm. Pokud se echinokok protrhne, mohou se z útržků vyvinout nové echinokoky na jiných místech těla. Tekutina z prasklého echinokoka vyvolává alergický šok, který může končit i smrtí. Příznaky echinokokózy závisí na lokalizaci v těle. Projevuje se kopřivkou, bolestmi v jaterní krajině, kašlem aj. Echinokokóza může končit smrtelně. Je kosmopolitně rozšířena, v Evropě je častější na Balkáně, u nás je velmi vzácná. Léčení je možné pouze chirurgicky.

Kmen Nematoda - hlístice

Velmi početná, biologicky i morfologicky různorodá skupina parazitů. Tělo je protáhlé, vřetenovité nebo niťovité, válcovité, vzácně i jiného tvaru, např. s přední částí niťovitou a zadní tlustou (čeleď Trichocephalidae - niťovci).

Podle životních cyklů se hlístice se dělí na dvě hlavní skupiny:

Geohelminti mají přímý životní cyklus, jehož část probíhá jednak v hostiteli (endogenní fáze), ve druhé fázi pak v životním prostředí hostitele (vnější prostředí - exogenní fáze). V těchto životních cyklech vajíčka nebo larvy vycházejí z těla hostitele s jeho exkrementy. Ve vnějším prostředí se vajíčka vyvíjejí, vzniká z nich larva I. stadia. Tyto larvy se dvakrát svlékají, tj. pod starou kutikulou vzniká nová kutikula, přičemž stará kutikula zůstává, tj. larva II. stadia má dvě kutikuly, larva III. stadia má tři kutikuly. Larva má tedy tři vývojová stadia, ve III. stadiu je infekční. Infekční larva přichází do hostitele buď pasívně s potravou nebo aktivně, kdy proniká pokožkou hostitele a vniká do krevního oběhu, kterým je zanesena do místa další lokalizace.

Biohelminti se liší tím, že vývoj larev I. - III. stadia probíhá v dalším organismu. Mezihosteli mohou být různé druhy bezobratlých i obratlovců. Hostitel se zpravidla nakazí pozřením napadeného mezihostitele, u některých hlístic (vlasovci) se infekční larvy vyvíjejí u různých druhů hmyzu sajících krev (komáři, ovádi, muchničky) a jsou jimi přenášeny při sání krve do těla hostitele.

TŘÍDA SECERNETEA (PHASMIDA)

Sem patří hlístice, které mají párové chemoreceptory - fasmidy - na zadním konci těla.

Řád Rhabditida

Do řádu patří hlístice s jícnem rabditioidního typu, tj. se dvěmi rozšířeninami. Patří sem převážně volně žijící hlístice.

Do čeledi Ancylostomatidae - měchovcovití patří druh

Ancylostoma duodenale - měchovec lidský. Je význačný ústním otvorem, ve kterém leží velké zubovité útvary. Dospělci cizopasí ve dvanáctníku člověka. Larvy mohou pronikat do člověka přímo pokožkou nebo potravou. V těle cestují složitým způsobem. Krevním oběhem se přes srdce dostávají do plic, kde vykašláváním přes dutinu ústní přicházejí do střeva, kde dospívají. Vyvolává velmi těžká průjmová onemocnění a anémii.

Řád Ascarida

Do čeledi Ascaridae - škrkavkovití patří paraziti zažívacího traktu obratlovců.

Ascaris lumbricoides - škrkavka dětská je hlístice dlouhá 10-30 cm, nažloutlé nebo narůžovělé barvy. Je parazitem v tenkém střevu člověka. Vajíčka s infekční larvou se po pozření dostávají do střeva, kde larva vajíčko opustí, proniká střevní stěnou do krevních kapilár a těmi migruje do krevního oběhu. Vniká do žil, jater, do srdce a odtud do plic. Zde vzniká larva III. stadia, která setrvává po dobu asi jednoho týdne v klidovém stadiu. Po klidovém stadiu larvy pronikají do průdušek, kde jsou vykašlávány do ústní dutiny. Zde jsou polknuty a znovu přicházejí do tenkého střeva kde dospívají po 70-75 dnech. Onemocnění - askaridóza - je nebezpečné zejména pro děti. Při větším počtu škrkavek může dojít k těžkým poruchám zažívání, otokům v břišní krajině, krvavým průjmům. Může dojít i perforaci střeva a druhotným zánětům. U nás se udává, že askaridóza je rozšířena méně než u 1% procenta obyvatelstva. V prasat v tenké střevě cizopasí podobný druh Ascaris suum - š. prasečí.

Do čeledi Toxocaridae patří rovněž střevní paraziti.

Toxocara canis - škrkavka psí je hlístice střední velikosti (asi 10 cm), která může přejít s vajíčky i do člověka, kde migruje podobným způsobem jako škrkavka dětská. Ohroženy nákazou jsou nejvíce děti, které si hrají na městských pískovištích, znečištěnými psími ekrementy, v nichž jsou vajíčka uvedených škrkavek.

Čeleď Oxyuridae zahrnuje hlístice malých rozměrů, kde jsou samečci mnohem menší než samičky. Jsou parazity zažívacího traktu obratlovců.

Enterobius vermicularis - roup dětský cizopasí ve slepém a tlustém střevě člověka, zvláště u dětí. Nákaza se projevuje poruchami zažívání, nechutenstvím, bolestmi v břiše a zvracením. Samičky kladou vajíčka do okolí análního otvoru a vyvolávají úporné svědění. Napadený člověk se může larvami znovu nakazit (autoinfekce). Enterobióza je nejrozšířenejší helmintóza na světě i u nás, zvláště u dětí v kolektivech.

Čeled Filariidae - vlasovcovití zahrnuje hlístice s dlouhým niťovitým tělem. Jsou paraziti krevního či lymfatického systému a některých orgánů (oči, srdce, mozek).

Loa loa - vlasovec oční je tenká vláskovitá hlístice, která cizopasí v podkožním pojivu, orgánech nebo pod oční spojivkou. Mezihostelem jsou ovádi rodu Chrysops. Onemocnění je rozšířeno především v Africe a Blízkém a Středním východě.

Wuchereria bancrofti - vlasovec mízní je hlístice dlouhá až 10 cm. Cizopasí v mízním systému člověka, kde jsou jedinci svinuti do klubíček. Vyvolává těžké onemocnění s řadou projevů: bolesti v břiše, zvracení, anémie, kožní forma, tzv. elefantiáza s hypertrofií končetin, penisu, skrota aj. Přenašečem jsou komáři několika rodů. Onemocnění je rozšířeno v tropických a subtropických oblastech po celém světě.

Čeleď Dracunculidae - vlasovci jsou hlístice niťovitého těla, parazitující u obratlovců.

Dracunculus medinensis - vlasovec medinský cizopasí v podkožním vazivu u člověka a některých zvířat. Na povrchu těla se vytváří boule s 40-50 samičkami. Při styku boule s vodou samičky vysunují přední část těla a kladou do vody vajíčka. Mezihostitelem jsou buchanky. Člověk se může nakazit při pití vody, v níž jsou nakažené buchanky. Nemoc je rozšířena hlavně v tropech a subtropech.

PODTŘÍDA ADENOPHOREA (APHASMIDA)

Hlístice malých až středních rozměrů, často vláskovitého těla. Fasmidy zcela chybí. Jsou parazity především u hmyzu

Řád Trichocephalida

Do řádu Trichocephalida - nitkovci patří hlístice s vlasovitým tělem na konci rozšířeným nebo vlasovitým po celé délce. Jsou cizopasníky obratlovců.

Trichocephalus trichiurus - tenkohlavec lidský cizopasí v tlustém střevě člověka, kde může vyvolávat těžká poškození sliznice. Patří ke geohelminthům. Podobné druhy jsou známé i u dalších savců.

Trichinella spiralis - svalovec stočený je hlístice malých rozměrů. V dospělém stadiu cizopasí v tenkém střevě hostitelů, kromě řady druhů zvířat i člověka. Hlavními hostiteli jsou šelmy (liška) a prasata. Samičky rodí ve střevě živé larvy, které pronikají do příčně pruhovaného svalstva hostitele a opouzdřují se. Jsou lokalizovánay především ve žvýkacích, bráničních, břišních a jazykových svalech. Hostitel se nakazí pozřením masa, které obsahuje larvy. Larvy z jeho střeva pronikají do svaloviny a je-li nákaza silná, může dojít k ochrnutí svalu a udušení.

ÚKOLY:

1. Pozorujte trvalé preparáty

Zakreslete a popište stavbu těla u parazitů podle trvalých preparátů.