ZOOLOGICKÁ CVIČENÍ - 7.

PARAZITOLOGIE IV.

Paraziti - 4.

Kmen Crustacea - korýši

Většina korýšů žije volně, významnější parazitické formy se vyskytují pouze u dvou řádů.

Řád Copepoda - klanonožci.

Parazitické buchanky jsou buď jen málo pozměněny morfologicky nebo jejich vzhled prodělal hluboké morfologické změny, takže se buchankám již vůbec nepodobají.

Druh Ergasilus sieboldi - chlopek obecný je asi 1-1,5 mm velký druh, který žije přichycen pomocí tykadel na žaberních plátcích ryb. Živí se epiteliálními buňkami žaberního povrchu. Je poměrně vzácný.

Druh Lernaea cyprinacea - červok kapří má samičky asi 1 cm dlouhé silně pozměněny. Samičky žijí zanořeny do kůže ryb pod šupinami, kde se živí povrchovými buňkami. Hostitelem je zejména karas. Oba dva i další druhy cizopasných buchanek jsou dnes na ústupu.

Řád Branchiura - kapřivci

Rod Argulus - kapřivec je u nás zastoupen třemi druhy. Všechny žijí jako ektoparaziti na kůži ryb, zejména kaprů. Živí se krví a tkáňovým mokem.

Kmen Uniramia - vzdušnicovci

Zahrnuje řadu parazitických forem, parazitologicky jsou významné především řády Anoplura, Heteroptera, Diptera a Siphonaptera.

Řád Anoplura - vši

Zahrnuje trvalé ektoparazity savců, žijící v srsti a kůži. Živí se krví hostitele. Známo je asi 420 druhů.

Pediculus humanus humanus - veš šatní je ektoparazit člověka. Žije v místech zakrytých oděvem, přímý kontakt s tělem vyhledává jen když se chce nasát. Je přenašečem skvrnitého tyfu (Rickettsia) a návratné horečky (Borrelia).

Pediculus humanus capitis - věš dětská žije ve vlasech, řidčeji ve vousech. Je častější u dětí. Je značně rozšířena v dětských kolektivech (školky, školy). Bodnutí silně svědí.

Pthirus pubis - věš muňka žije v pubickém ochlupení, nikdy ne ve vlasech nebo na hlavě. Bodnutí silně svědí, vyvolává velké modrošedé skvrny. Přenáší se pohlavním kontaktem.

Polyplax spinulosa - věš krysí žije na potkanech a krysách. Je přenašečem moru, tularemie i dalších nemocí.

Haematopinus suis - veš prasečí je kosmopolitní ektoparazit prasat. Přenáší červenku prasat, mor prasat a slezinou snět.

Řád Heteroptera - ploštice

Zahrnuje několik významných parazitárních druhů.

Do čeledi Reduviidae - zákeřnicovití patří velké ploštice, příležitostně sající krev. Významný jsou druhy rodů Rhodnius, Panstrongylus a Triatoma, které přenášejí původce Chagasovy nemoci (bičíkovce Trypanosoma cruzi). Rozšířeny jsou ve Střední a Jižní Americe.

Čeleď Cimicidae - štěnice jsou ploché apterní ploštice žlutohnědého zbarvení. Imaga i nymfy sají krev.

Cimex lectuarius - štěnice domácí se živí výlučně krví. Sají na člověku i domácích zvířatech. Bodnutí vyvolává puchýřovité podlitiny, silně svědící. Hostitele napadají za tmy.

Oeciacus hirundinis - štěnice ptačí je častým ektoparazitem vlaštovek. Může se z jejich hnízd dostat do domácností a vzácně sát i na člověku.

Řád Diptera - dvoukřídlí

Zahrnuje četné krevsající skupiny.

Podřád Nematocera - dlouhorozí

Zahrnuje dvoukřídlé s dlouhými tykadly a bičíkem. Významné jsou:

Čeled Psychodidae

Podčeleď koutulovitých zahrnuje druhy 1-3 mm dlouhé, s křídly hustě pokrytými odstávajícícmi štětinami. Zástupci jsou rozšířeni zvláště v tropech. Druhy rodu Phlebotomus přenáší řadu nemocí, především kožní a útrobní leishmaniózy. U nás se rod nevyskytuje, nejblíže byl zjištěný v jižním Maďarsku. Vývoj larev probíhá v půdě.

Čeleď Culicidae - komárovití

Patří sem dvoukřídlí střední velikosti, s bodavě sacím ústním ústrojím. Z hlediska humánní medicímy je tato čeleď jednou z nejvýznamnějších. Zástupci se podílejí na přenosu malárie, virů vyvolávajících žlutou zimnici a některé encefalitidy a filárií (původci elefantiózy).

Rod Anopheles - anofeles je i u nás zastoupen několika druhy. Nejhojnější u nás je druh A. messae, který se vyvíjí ve větších čistších zarostlých tůních a okrajích rybníků. Je přenašečem malárie. I další druhy rodu u nás se vyskytující (A. maculipennis, A. labranchiae) jsou přenašeči malárie.

Rod Aedes je u nás zastoupen druhem A. vexans - komár útočný. Je kalamitním druhem v záplavových oblastech řek. Samičky jsou velmi útočné, přenáší některá virová onemocnění. V tropech a subtropech je tento rod vektorem žluté zimnice.

Rod Culex je u nás významně zastoupen druhem C. pipiens - komár písklavý. Vyvíjí se ve stojatých vodách.

Čeleď Simuliidae - muchničkovití

Zahrnuje drobné zavalité dvoukřídlé. Ústní ústní bodavě savé. Larvální vývoj probíhá v čistých podhorských a horských potocích. Jsou možnými přenašeči některých heamosporin, spirochet, myxomatózy a vlasovců. U nás jsou nepříjemnými druhy napadajícími zvířata i člověka a sající krev především druhy Odagmia ornata - muchnička zdobená a druh Wilhelmia equina.

Podřád Brachycera - krátkorozí

Zahrnuje dvoukřídlé s krátkými tykadly. Většina žije neparazitologicky, v rámci jednotlivých čeledí jsou významné přirozené skupiny.

Čeleď Tabanidae - ovádi

Zahrnuje velké robustní dvoukřídlé, jejichž samičky napadají člověka a domácí zvířada a sají na nich krev. Larvy se vyvíjejí ve dnech potoků, stojatých vod i vlhké zemi.

U nás je významný rod Tabanus s několika druhy, z nichž T. bovinus - ovád hovězí je největší (až 2,5 cm).

Rod Hybomitra je u nás po rodu Tabanus druhově nejpočetnější rod u nás. Všechny druhy citelně bodají, napadají skok i člověka.

Rod Chrysops s druhem C. caecutiens a dalšími druhy je u nás rozšířen v blízkosti vod. Rod je nápadný zlatozelenýma očima.

Rod Haemopota s citelně bodajícími druhem H. pluvialis - bzikavka dešťová v blízkosti vod.

Čeleď Stomoxyidae - bodalkovití

Zahrnuje krevsající mouchy, u kterých saje samička i samec.

Významný je rod Stomoxys, s druhem S. calcitrans - bodalka stájová s úzkým bodavým sosákem, upraveným k sání krve. Je častá ve chlévech, larvy se vyvíjejí v hnoji. Může být přenašečem hlístic u domácích zvířat.

Čeleď Glossinidae

Zahrnuje bodalky přenášející bičíkovce Trypanozoma. Druhy Glossina palpalis a G. morsitans jsou rozšířeny v západní a střední Africe. První patří k bodalkám pobřežních houštin a pralesů, druhý druh patří do ekologické skupiny bodalek savan.

Čeleď Hippoboscidae - klošovití

Zahrnuje ploché mouchy, u kterých po přichycení odpadávají křídla nebo jsou zcela apterní. Na nohách mají silné háčky. Sají krev. Na domácích zvířatech parazitují druhy Melophagus ovinus (na ovcích), Hippobosca equina (na koních). V lesích na srnčí zvěři parazituje Lipoptena cervi.

Čeleď Sarcophagidae - masařkovití

Patří sem mouchy způsobující myiáze, které vyvolávají larvy. Myiáze se mohou být kožní, tkáňové, oční aj.

Wolhfahrtia magnifica je masařka, jejíž samička klade vajíčka do poraněné kůže a sliznice očí, nosu aj. Vyvolává velmi nebezpečné myiáze, které mohou končit i smrtí. U nás se tento druh nevyskytuje, je teplomilný. U nás žijící podobný druh W. meigeni klade vajíčka do studenokrevných obratlovců.

Skupina střečků zahrnuje tři čeledi dvoukřídlých, u kterých se larvy vyvíjejí v tělech savců (v trávicím traktu, nosních dutinách nebo pod kůží). Významný je Gasterophilus intestinalis - střeček koňský, jehož larvy se vyvíjejí v žaludku koní.

Oestrus ovis - střeček ovčí parazituje u ovcí a koz, larvy se vyvíjejí v nosních a hlavových dutinách.

Hypoderma bovis - střeček hovězí parazituje na hovězím dobytku, larvy vytváří boule pod kůží.

Řád Siphonaptera - blechy

V dospělosti výlučně parazitický, apterní hmyz.

Pulex irritans - blecha obecná je asi 2 mm veliká, parazituje na člověku. Na těle krátce nasaje krev a rychle putuje na další místo, kde se znovu nasaje. Bodnutí způsobuje červené svědící skvrnky. Larvy žijí v obytných prostorách, kde se živí organickým detritem a blešími výkaly. Je kosmopolitním druhem.

Ctenocephalides canis - blecha psí je obdobný druh, parazitující na psech. Občas saje na člověku. Podobný druh žije na kočkách.

Xenopsylla cheopis - blecha morová saje na potkanech a krysách, případně na myši domácí. Přechází na člověka. Je přenašečem moru. U nás se nevyskytuje.

ÚKOLY:

1. Pozorujte kapřivce

Nakreslete a popište podle trvalých preparátů tělní stavbu kapřivce (Argulus sp.)

2. Pozorujte ústní ústrojí komára

Vypreparujte a zhotovte preparát z hlavy komára (Culex sp.). Oddělenou hlavu komára vložte do zkumavky s 10% KOH, a povařte nad kahanem. Po povaření vyperte ústní orgány v destilované vodě a zhotovte preparát. Objekt před montáží mezi skla projasněte v cedrovém oleji. Při zhotovování natřete střed podložního skla lepem, jímž přilepte jednotlivé části ústního ústrojí v odpovídající poloze a teprve potom naneste uzavírací medium. Ústní ústrojí nakreslete a popište.

Všechny části ústního ústrojí jsou silně štětinovitě protáhlé. Jsou uloženy v pochvě, která je obaluje. Je tvořeno spodním pyskem, ze kterého je možné štětinkovité útvary uvolnit jemnou jehlou. Spodní pysk je nejmohutnější útvar ústrojí. Má žlábkovitý prohloubený tvar se dvěma lalůčky na špičce, mezi kterými leží zašpičatělá destička. Oba lalůčky jsou upravená pysková makadla (labely). Zašpičatělá destička je jazýček (ligula), který vznikl z tzv. dásní spodního pysku. Ze štětinovitých útvarů je nejsilnější svrchní pysk, který v klidu obaluje dutinu uvnitř spodního pysku. Svrchní pysk je na okrajích ohrnutý dospodu. Podílí se tak na tvorbě kanálku, kterým samička nasává krev. Svrchní pysk je jantarově žlutě sbarvený. Kusadla jsou tenčí než svrchní pysk, ke špičce jsou poněkud zduřelá, hladká a ostře špičatá. Čelisti jsou ještě tenčí, na špičce jsou jemně ozubené a představují upravené vnitřní dásně. Vnější dásně jsou zakrnělé. Při bázi svrchního pysku jsou čtyřčlánková čelistní makadla vkloubená při destičce, která představuje kmen čelisti. Posledním zašpičatělým útvarem je hypopharynx. Je tenký jako čelisti, je rovněž zašpičatělý, chybí mu však zoubky a není na konci ztloustlý. Je však opatřen podélným žlábkem, kterým komár do rány vpouští sliny.

Při sání komár napřed kusadly a čelistmi poškodí pokožku, pak do ranky vniknou všechny orgány kromě spodního pysku. Spodní pysk je přitom obloukovitě prohnutý, opírá se o podložku a vytváří oporu ostatním strukturám ústního ústrojí.