Fotoatlas katedry biologie FPE ZČU
Hledat:
-
Acroloxus lacustris (Linné, 1758)
Člunice jezerníTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, AcroloxidaeNízce kápovité ulity drobného plicnatého plže (3 mm), které je častý na pevném podkladu ve stojatých vodách. Je hojně rozšířený na našem území. Vyobrazené ulity pochází z Plzně (Bolevec, rybník U Dubu). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Acroloxus_lacustris -
Aculepeira ceropegia (Walckenaer, 1802)
Křižák skvostnýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeVelký křižák o velikosti až 14 mm (samička). Má nápadný světlý pruh ve tvaru stromečku na zadečku. Vyskytuje se na běžně osluněných loukách, v nížinách i v horských oblastech. Na kořist čeká mimo síť v miskovitém posedu. Kruhovou síť si dělá nízko mezi vyššími bylinami. Český Kras, Srbsko. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aculepeira_ceropegia -
Adscita statices (Linnaeus 1758)
Zelenáček šťovíkovýTaxonomie: Lepidoptera, ZygaenidaeMenší druh vřetenušek s kovově lesklými modrozelenými předními křídly. Housenky se živí na šťovíku obecném, přezimují a kuklí se až na jaře následujícího roku. Motýl je rozšířen na vlhkých loukách, dnes spíše lokálně, neboť v zemědělské krajině mizí. V Evropě je několik blízce příbuzných a nesnadno rozlišitelných druhů. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Adscita_statices -
Aelia acuminata (Linnaeus, 1758)
Kněžice kuželovitáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeDruh z čeledi kněžicovitých s výrazně protaženým tělem, trojúhelníkovitou hlavou a podélnými tmavými pruhy na těle. Je velmi hojná na travách a může být i příležitostným škůdcem obilí. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004
WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Aelia_acuminata -
Aelurillus v-insignitus (Clerck, 1757)
Skákavka znamenanáTaxonomie: Arachnida, Araneae, SalticidaeSkákavka, u které jen na hlavohrudi samečka dvojitý pruh bělavých chloupků. Zadeček nese střední bílý pruh a dva bílé pruhy o stranách. Druh je hojný na výslunných místech, často s kamenitým podkladem. Je vynikajícím skokanem, kořisti se zmocňuje krátkým skokem. Nejaktivnější je na přímém slunci. Samička je světlejší, bez bílých chloupků na hlavohrudi. Český Kras, Koukolova hora, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aelurillus_v-insignitus -
Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775)
Tesařík úzkoštítýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeŠtíhlý tesařík o velikosti 10-22 mm. Imaga jsou častá na listech a lodyhách hostitelských rostlin od května do července. Vývoj je jednoletý. Larvy vykusují osu lodyhy u pcháče, bodláku, starčků a dalších rostlin a přezimují v kořenové části rostlin. Druh je hojný na vlhkých lukách, pasekách a při lesních cestách, především v pahorkatinách. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agapanthia_villosoviridescens -
Agelastica alni (Linnaeus, 1758)
Bázlivec olšovýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeTmavě modrá, kovově lesklá silně klenutá mandelinka. Je velmi častá na porostech olše lepkavé. Dospělci spolu se šedými larvami způsobují holožíry, kde z listů zůstává jen žilnatina. Plzeň, Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agelastica_alni -
Aglais urticae (Linnaeus, 1758)
Babočka kopřivováTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeVelká babočka vyskytující se u nás od března do října. Živnou rostlinou housenek je kopřiva. Druh je hojný v celé Evropě v kulturní krajině i ve volné přírodě. Vyskytuje se i ve značných nadmořských výškách; vyobrazení jedinci pochází ze Slovinska, z nadmořské výšky asi 2300 m n.m. pod vrcholem Triglavu. Druh není na našem území ohrožený. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Small_tortoiseshell -
Agrilus hyperici (Creutzer, 1799) – polník(Coleoptera, Buprestidae ) Kovově leský, bronzově zbarvený štíhlý krasec. Jeho larvy žijí v kořenech a kořenových krčcích třezalky. Imaga vyletují v červnu až srpnu. U nás je rozšířen po celém území v zachovalých stepních oblastech. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005
-
Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758)
Kovařík šedýTaxonomie: Coleoptera, ElateridaeVětší zavalitý kovařík o délce těla až 17 mm. Larvy žijí v půdě a jsou dravé, dospělý brouk je býložravý a uvádí se, že příležitostně škodí i na obilí. Vyskytuje se od dubna do června. Plzeň - Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agrypnus_murinus -
Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758)
Kovařík šedýTaxonomie: Coleoptera, ElateridaeVětší kovařík s krovkami pokrytými šedavými šupinkami, které se dají snadno otřít prsty při neopatrné manipulaci. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agrypnus_murinus -
Albinaria sp. - vřetenatka(Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae ) Tento rod vřetenatek má ulity bílé, dobře maskované na světlém podkladu vápencových skal a zídek. Rod zahrnuje několik desítek druhů a ras na ostrovech v Egejském a Jonském moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2005
-
Alinda biplicata (Montagu, 1803)
Vřetenatka obecnáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ClausilidaeZávornatka s výškou ulity 16-18 mm. Vřetenatka obecná je naše nejběžnější závornatka, která se kromě lesů vyskytuje i v urbanizované krajině (v zahradách, parcích). Dává přednost ležícímu dřevu a pařezům. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Alinda_biplicata -
Alinda biplicata (Montagu, 1803)
Vřetenatka obecnáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ClausilidaeZávornatka s výškou dospělé ulity 16-18 mm. Mladí jedinci často vytváří menší skupinky v dutinách rozkládajícího se dřeva, na místech, kde byla vykladena vajíčka. Na ulitách je nápadná juvenilní hladká schránka, zatímco juvenilní ulita je již kryta jemnými žebírky. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Alinda_biplicata -
Alydus calcaratus (Linnaeus, 1758)
Nohatěnka obecnáTaxonomie: Heteroptera, AlydidaeŠtíhlá dravá ploštice, jediný hojný zástupce čeledi u nás. Při roztažení krovek se objeví oranžově zbarvený zadeček. Je hojná na písčitých stanovištích s pryšci a janovci. Imaga se vyskytují od července do září. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Alydus_calcaratus -
Ammophila sabulosa (Linnaeus, 1758)
Kutilka písečnáTaxonomie: Hymenoptera, Apocrita, Sphecidae, AmmophillinaeVětší blanokřídlý hmyz s délkou těla až 25 mm. Má velmi štíhlý, na konci rozšířený a zahrnutý zadeček a velmi dlouhé nohy. Vyhledává housenky, které narkotizuje vpichem na břišní straně. Housenku odtáhne do dříve vyhrabané nory. Do housenky vyklade jediné vajíčko a ústí nory pak zakryje kamínky a kousky listů. Je teplomilná, preferuje písčitou půdu. Vyskytuje se ve velké části Evropy. Klentnice na jižní Moravě.
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ammophila_sabulosa -
Ampedus sanquineus (Linnaeus, 1758)
Kovařík krvavýTaxonomie: Coleoptera, ElateridaeŠtíhlý kovařík s červenými krovkami. Larva žije v dřevním trouchu. Imaga se objevují brzy na jaře. U nás žije několik velmi podobných druhů. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Blutroter_Schnellk%C3%A4fer -
Anastrepha sp.
VrtuleTaxonomie: Diptera, TephritidaeVrtule (Tephritidae) jsou drobné, nesnadno určitelné druhy, které mají vřetenovitý zadeček a křídla s tmavými skvrnami. Je to velmi početná čeleď dvoukřídlého hmyzu. Larvy žijí v různých rostlinách. Některé vrtule patří k významným škůdcům. Amoudi (Řecko, ostrov Zakynthos). © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anastrepha -
Anatis ocellata Linnaeus, 1758
Slunéčko velkéTaxonomie: Coleoptera, CoccinelidaeNaše největší slunéčko, s délkou těla až 10 mm. Černé tečky na červených krovkách jsou žlutě lemované a připomínají očka. Je hojně rozšířeno v lesích, parcích a zahradách, zejména na jehličnanech. Larvy i dospělí brouci se živí různými druhy mšic. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. Patrné jsou vyloučené kuličky páchnoucího a jedovatého sekretu. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anatis_ocellata -
Ancylus fluviatilis O. F. Müller, 1774
Kamomil říčníTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, PlanorbidaeKápovité ulity drobného plicnatého plže, které je častý na pevném podkladu ve proudících, na kyslík bohatých vodách. Je hojně rozšířený na našem území, Evropě, severní Africe a Malé Asii. Vyobrazené ulity pochází z říčky ze Španělska (Asturie, Herrera de los Navarros). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ancylus_fluviatilis -
Anemonia sulcata (Pennant, 1777)
Sasanka hnědáTaxonomie: Cnidaria, Anthozoa, Zoantharia, ActiniidaeJedna z nejběžnějších středomořských sasanek, charakteristická žlutými rameny s fialovým zakončením. V těle má symbiotické řasy. Slabě žahá při neopatrném doteku. Často vytváří kobercovité porosty na skaliscích v mělké, i rychle proudící vodě. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Snakelocks_anemone -
Anemonia viridis (Forskal, 1775)
Sasanka hnědáTaxonomie: Anthozoa, ActinidaeVětší sasanka pobřežních mělčin. Má silně žahavá chapadla, často s fialovými konci. Celkové zbarvení je proměnlivé a podmíněné symbiotickými řasami v chapadlech. Druh je velmi hojný na skaliscích Středozemního moře . V mělké vodě může na skaliscích vytvářet koberce o rozloze mnoha čtverečních metrů. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Snakelocks_anemone -
Angulus distortus (Poli) – telínka(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 20 mm. Lastury jsou lesklé, tenké, s jemnými přírůstkovými liniemi a radiálními barevnými pásky. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Druh je rozšířena ve Středomoří, je však vzácný. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004
-
Angulus incarnatus (Linnaeus) – telínka(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 45 mm. Lastury jsou lesklé, tenké, bílé, s okrajem s nahnědlým periostrakem. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Violetka je rozšířena ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004
-
Angulus sp. – telínka(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 28 mm. Lastury jsou silně lesklé, tenké, světle žluté. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Violetka je rozšířena ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004
-
Angulus tenuis (da Costa) – telínka různobarvá(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 28 mm. Lastury jsou silně lesklé, tenké, různě zbarvené. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Telínka je rozšířena od Norska do sz. Afriky a ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004
-
Anodonta anatina (Linnaeus, 1758)
Škeble říčníTaxonomie: Bivalvia, UnionidaeVelký sladkovodní mlž, o délce misek až 15 cm, doposud běžný v tišinách našich velkých řek. Má tenkostěnné lastury bez patrných zubů. Vnitřní strana misek je perleťově lesklá. Od podobné škeble rybničné (A. cygnea) se liší zalomeným průběhem koncentrických valů při vrcholech misek. Bukovec u Plzně, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Duck_mussel -
Anoplotrupes stercororus (Linnaeus, 1758)
Chrobák lesníTaxonomie: Coleoptera, GeotrupidaeTmavě modrý, kovově lesklý chrobák s jemně rýhovanými krovkami. Je častý v lesích a na lesních cestách, kde vyhledává exkrementy. Vyhrabává chodbičky, do kterých trus zatahuje. Z vajíček nakladených do trusu s líhnou larvy. Larvy se živý trusem. Tento druh chrobáka je všeobecně rozšířený po celém území ČR. Často hostí parazitárního roztoče Poecilochirus necrophori. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anoplotrupes_stercorosus -
Anthaxia nitidula (Linnaeus, 1758)
Krasec lesknavýTaxonomie: Coleoptera, BuprestidaeDrobný, překrásně kovově zbarvený krasec. Larvy se vyvíjejí v suchém dřevu pod kůrou listnatých stromů. Má výrazný pohlavní dichroismus, samička má červený štít, sameček je jednobarevný. Druh je schopen bleskového startu pokud je vyrušen. Je všeobecně rozšířen na teplých stráních, pasekách a zahradách od dubna. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula -
Anthaxia nitidula (Linnaeus, 1758)
Krasec lesknavýTaxonomie: Coleoptera, BuprestidaeDrobný, překrásně kovově zbarvený krasec. Samička má červený štít, sameček je jednobarevný, zeleně kovově lesklý. Je všeobecně rozšířen na teplých stráních, pasekách a zahradách. Aktivní je na přímém slunci. S oblibou vyhledává žluté květy. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula -
Anthaxia nitidula nitidula (Linnaeus, 1758)
Krasec lesknavýTaxonomie: Coleoptera, BuprestidaeSameček drobného, 4-7 mm dlouhého krasce. Areál rozšíření zahrnuje severní Afriku a témeř celou Evropu kromě Anglie a Skandinávie. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula -
Anthaxia quadripunctata (Linnaeus, 1758)
Krasec čtyřtečnýTaxonomie: Coleoptera, BuprestidaeKrasec s délkou těla až 7 mm, k tmavě hnědým kovově lesklým tělem. Je velmi častý na žlutých květech na pasekách a lesích, na kterých požírá pyl. Německo, Eisenstein. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_quadripunctata -
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758)
Bělásek řeřichovýTaxonomie: Lepidoptera, PieridaeMenší bělásek o velikosti do 45 mm. Sameček má nápadně oranžově zbarvené konce předních křídel. Housenka žije na řeřišnici, česnáčku a dalších brukvovitých rostlinách. Motýl má jen jednu generaci v roce a patří k charakteristickým motýlům od března do července na loukách, pasekách a světlých lesích. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: http://www.lepidoptera.cz/motyli/belasek-rerichovy--anthocharis-cardmines-linnaeus-1758 -
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758)
Bělásek řeřichovýTaxonomie: Lepidoptera, PieridaeMenší bělásek o velikosti do 45 mm. Samička má černé konce předních křídel, zadní křídla jsou žlutozeleně a šedě poprášená na spodní straně. Samičky spíše sedí, zatímco samečkové hledají samičky a patrolují letem nízko nad bylinným porostem. Motýl má jen jednu generaci v roce a patří k charakteristickým motýlům od března do července na loukách, pasekách a světlých lesích. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: http://www.lepidoptera.cz/motyli/belasek-rerichovy--anthocharis-cardmines-linnaeus-1758 -
Anthrenus scrophulariae (Linnaeus, 1758)
Rušník krtičníkovýTaxonomie: Coleoptera, DermestidaeDrobný brouk s klenutým barevnými šupinkami pokrytým tělem. Často se zdržuje na pryšci, ale nalezneme ho i na jiných květech. Dospělí brouk se živí pylem. Larvy se živí zbytky těl mrtvých živočichů. Proto je obávaným škúdsce na sbírkách suchého hmyzu. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthrenus_scrophulariae -
Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758)
Okáč prosíčkovýTaxonomie: Lepidoptera, SatyridaeMotýl, jehož svrchní strana křídel je téměř jednobarevně hnědá, s nevýranými oky. Rub křídel je světlejší a nese nápadná očka. Motýl obývá řídké listnaté lesy, paseky, lesní okraje a křovinaté stráně, zejména v pahorkatinách. Živnou rostlinou housenek jsou různé trávy (meduněk, pšeníčko, lipnice, ostřice aj). Vyskytuje se od června do srpna v jedné generaci. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004.
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ringlet -
Aphrophora alni (Fallém, 1809)
Pěnodějka olšováTaxonomie: Cicadomorpha, CercopidaeVětší pěnodějka, délkou těla 8-10mm. Na předních křídlech má dvě světlé kosé skvrny. Je rozšířená na vlhčích stanovištích podél potoků v olšinách od nížin do hor. Dospělci sají na stromech, zejména na olši, bříze, vrbách a topolech. Larvy sají na bylinách. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aphrophora_alni -
Apis mellifera Linnaeus, 1758
Včela medonosnáTaxonomie: Hymenoptera, ApidaeDělnice včely medonosné je v posledním období života tzv. létavkou. Pomocím kusadel a nohama s kartáčky sbírá pyl a nektar z květů do košíčku tvořeného z prohlubeniny vroubené brvami na holeni zadních nohou. Pyl je nápadný jako oranžová hrudka, kterou pak odnáší do úlu. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Western_honey_bee -
Apis mellifera Linnaeus, 1758
Včela medonosnáTaxonomie: Hymenoptera, ApidaeVčela medonosná je chována jako domácí zvíře od dob Egypťanů. V Evropě vytváří několik ras. Žije v kolonii asi 40-80 tis. jedinců. Hnízdo tvoří z vosku, vylučovaného zvláštními žlázami na zadečku. Vytváří tři kasty: matku, trubce a dělnice. Dospělé včely se živí nektarem. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Western_honey_bee z00343 -
Aplexa hypnorum (Linnaeus, 1758) –
Levotočka bažinnáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, PhysidaeUlita je je levotočivá, vřetenovitá, tenkostěnná, vysoká do 15 mm. Žije v mělkých, občasných vodách nižších poloh, u nás je poměrně vzácná v nížinách a podél toků velkých řek. Na jihu Evropy chybí, na severu Evropy je druh hojný. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Druztová). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aplexa_hypnorum -
Apoderus coryli Linnaeus, 1758
Zobonoska lískováTaxonomie: Coleoptera, AttelabiidaeAsi 7 mm velká, nápadně zbarvená zobonoska. Larva se vyvíjí v rource, kterou samička vytvoří z větví lísky. Samička dokáže vytvořit několik roured za jediný den. Imaga se vyskytují od července do srpna. Košutka v Plzni. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Apoderus_coryli -
Apodiphus amygdale (Germar, 1817)
KněžiceTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká, silně sklerotizovaná kněžice, která má na tmavém podkladu jsou mozolovité rudé skvrny. Celkově druh působí hnědým zbarvením. Tento velký druh náleží ke stromovým kněžicím, které se vyskytují na kmenech a větvích stromů. Jsou dravé a hledají drobný hmyz ukrytý ve štěrbinách kůry. Z Čech tento druh není známý, je znám z Rakouska, Bulharska, Albánie a Řecka, nejčastěji na kmenech topolů. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Apodiphus_amygdali -
Aporrectodea smaragdina (Rosa, 1892)
ŽížalaTaxonomie: Clitellata, LumbricidaeNazelenale zbarvená žížala. Vyskytuje se pod kameny v klečovém pásmu v Alpách, nejčastěji na vápencovém podkladu. Rozšířena je v jižních vápencových Alpách až do Turecka. Slovinsko, Stara Planina. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aporrectodea -
Araneus diadematus Clerck, 1757
Křižák obecnýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeVelký, všeobecně rozšířený druh s nápadnou, velmi variabilní kresbou ve tvaru kříže na hnědém zadečku. Vytváří si téměř svislé kolové sítě mezi vysokou vegetací na okrajích lesů, na vlhkých loukách i v blízkosti člověka. Vyobrazený mladý jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Araneus_diadematus -
Araniella cucurbitina (Clerck, 1757)
Křižák zelenýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeDrobný druh, jen asi 6 mm dlouhý, se žlutozeleně zbarveným zadečkem a hnědou hlavohrudí. Staví si velmi malé sítě, často s jedné strany prohnutého listu na protější okraj listu. Je hojný v křovinách a na stromech při okrajích lesů na celém našem území. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Araniella_cucurbitina -
Araniella cucurbitina (Clerck, 1757)
Křižák zelenýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeDrobný křižák nápadně zelené barvy. Je hojný na nižší vegetaci, na listech křovin a stromů, na kterých spřádá drobné vodorovné sítě k lovu. U nás je všeobecně rozšířen od nižších poloh do hor. Plzeň – Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Araniella_cucurbitina -
Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
Babočka síťkovanáTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidasMenší babočka s odlišně vypadající jarní a letní generací. Jarní generace připomíná perleťovce, letní bělopásky. Živnou rostlinou housenek je kopřiva. Bývala hojná do poloviny 19. století, pak se stala druhem vzácným a dnes je opět všeobecně rozšířena. Vyobrazená letní forma (f. prorsa) pochází z Plzeňska (Losiná). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly) -
Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
Babočka síťkovanáTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeTypické černé chlupaté housenky na listech kopřivy, která je živnou rostlinou tohoto druhu babočky. Vajíčka jsou kladena na povrch listů v řetízcích, o kterých se soudí, že napodobují květy kopřivy. Plzeňsko (Losiná). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly) -
Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
Babočka síťkovanáTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeMenší babočka o velikosti do 4 cm. Jarní generace na obrázku je oranžová a byla popsána původně jako samostatný druh. Je typickým motýlem časného jara na okrajích lesů, loukách a okrajích lidských sídel. Housenka je černá a žije na kopřivě. Plzeň – Košutka, 2010. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly) -
Arctia caja (Linnaeus, 1758)
Přástevník medvědíTaxonomie: Lepidoptera, ActiidaeNápadně chlupatá housenka čtvrtého instaru, černé barvy s bílými bradavkami a trsnatými chlupy, které jsou na břišní straně rezavé. Housenka žije na různých keřích. Malé housenky přezimují. Dospělý motýl létá v červenci a srpnu. Druh je rozšířen po celé Evropě kromě jižní části Pyrenejského poloostrova, na východ zasahuje do Iránu, Himálaje a Mongolska. Srbsko. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Garden_tiger_moth -
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)
Křižák pruhovanýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeVelký, nápadně zbarvený křižák napodobující sršně. U nás postupně se rozšiřující druh, teplomilný prvek naší fauny. V kolových sítí až 30 cm v průměru si vytváří klikatý svislý pruh pavučiny, tzv. stabilimentum. Žije na slunných vlhkých loukách s vyššími bylinami a travinami. Samička spřádá velký zvonovitý kokon pro vajíčka. Vyobrazená samička je z Plzeňska (Losiná). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_bruennichi -
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)
Křižák pruhovanýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeVelký, nápadně zbarvený pavouk z čeledi křižákovitých. Vytváří si velké kolové sítě se stabilementem. Původně byl na našem území vzácný (je uvedený v Červené knize fauny ČR), dnes se rozšířil po celém našem území. Najdeme jej na vyšší vegetaci na vlhkých loukách. Areál jeho rozšíření zahrnuje prostor od Středomoří do jv. Asie, ve střední Evropě se objevuje více od 80. let minulého století, znám je i jižního Švédska. Vyobrazená samička je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_bruennichi -
Argiope lobata (Pallas, 1772)
Křižák laločnatýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeDetail spodní strany pavouka na síti. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku, nás tento druh nežije. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata -
Argiope lobata (Pallas, 1772)
Křižák laločnatýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeAsi největší evropský křižák, nápadně zbarvený, s výrazně laločnatým plochým zadečkem. Stejně jako A. bruennichi si vytváří kolové sítě se stabilimentem. Nejdeme jej na vyšší vegetaci při pobřeží Středozemního moře, na vegetaci dun nebo v křovinatých makchiích. U nás nežije. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata -
Argiope lobata (Pallas, 1772)
Křižák laločnatýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeDetail svrchní strany pavouka s výraznou kresbou a členěním zadečku. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata -
Argiope lobata (Pallas, 1772)
Křižák laločnatýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeDetail sítě s nápadným stabilimentem. Lefkada v Jónském moři v Řecku . © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata -
Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758)
Perleťovec velkýTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeVelký perleťovec, s křídly až 60 mm dlouhými. Na rubu křídel má větší počet perleťově zbarvených plošek. Je hojným druhem na lesních světlinách, pasekách a křovinách. Housenka žije na violkách. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: http://www.lepidoptera.cz/motyli/perletovec-velky-argynnis-aglaja-linnaeus-175 -
Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)
Perleťovec stříbropásekTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeVelký perleťovec, s perleťovým pruhem na spodní straně zadních křídel. Má nápadný pohlavní dimorfismus v kresbě předních křídel. Živnou rostlinou je violka. U nás doposud hojný druh, rozšířený v celé Evropě kromě severní Skandinávie. Je častý v listnatých lesích, zejména podél cest a ve světlinách, ve smrkových monokulturách chybí. Vyobrazená samička pochází od Královy studánky u Srbska v Českém Krasu. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Silver-washed_fritillary -
Arion subfuscus (Draparnaud, 1805)
Plzák hnědýTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ArionidaePlzák s délkou těla 50-70 mm. Je hojný v lesích všech typů, jako jeden z mála druhů proniká i do smrkových monokultur. Častý je na houbách. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Arion_fuscus -
Armadillidium vulgare Latreille – svinka obecná(Crustacea, Isopoda, Armadillididae) Suchomilný, silně klenutý stejnonožec s délkou těla až 17 mm. Má schopnost dokonalé volvace. Je běžný v hájích, sutích, pod kůrou a na padlém a rozkládajícím se dřevu. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
-
Bibio marci (Linnaeus, 1758)
Muchnice březnováTaxonomie: Diptera, BibionidaeDvoukřídlý hmyz s černým tělem a velkýma složenýma očima. Léta pomalu a neohrabaně. Vyskytuje se v časných jarním měsících, někdy v obrovském množství. Často se přidržuje travin nebo leze po povrchu půdy. Larvy se živí na kořenech různých rostlin, včetně mnoha druhů zeleniny. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibio_marci -
Biorhiza pallida Linnaeus, 1758
Žlabatka bezkřídláTaxonomie: Hymenoptera, CynipidaeŽlabatka vytvářející velké načervenalé hálky na větvičkách dubu letního a dubu zimního. Hálky vznikají místo listu, jsou měkké a mohou mít až 5 cm v průměru. Jsou založené přezimující samičkou, která v zimě vylézá po kmenech dubu a do pupenu vyklade více vajíček. Na žlabatce parazituje mnoho druhů drobných blanokřídlých. Plzeň - Košutka, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Biorhiza_pallida -
Bithynia tentaculata (Linnaeus, 1758)
Bahnivka rmutnáTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, BithyniidaeUlita je kuželovitá, hladká, asi 15 mm vysoká. Žije v pomalu proudících a stojatých vodách, pod kameny a na ponořených kmenech. Druh je hojný na našem území, v Evropě a západní Sibiři. Je mezihostitelem motolic. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Tymákov). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Bithynia_tentaculata -
Boloria selene (Denis et Schuiffermüller, 1775)
Perleťovec dvanáctitečnýTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeMenší druh perleťovce, běžný na vlhkých loukách a rozvolněných listnatých a smíšených lesích. Živnou rostlinou jsou různé druhy violek. Většinou nevytváří silné populace. V intenzívně obhospodařovaných oblastech je vzácný. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Small_pearl-bordered_fritillary -
Calomera littoralis (Fabricus, 1787)
SvižníkTaxonomie: Coleoptera, CicindellidaeHbitý dravý, asi 1,5 cm dlouhý brouk z nápadně dlouhýma nohama, výborným zrakem a velkým i kusadly. Loví drobný hmyz . Svižníci jsou brouci otevřených osluněných ploch. Tento druh vyhledává písečné pláže a duny. Nevadí mu slané prostředí. Pohybují se velmi rychle, při vyrušení je schopen několikametrového rychlého přeletu. Vyobrazený jedinec pobíhal na mořské pláži u vesnice Amoudi (Řecko, ostrov Zakynthos). © Michal Mergl, 2005
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Calomera_littoralis -
Calvia quatuordecimguttata (Linnaeus, 1758)
SlunéčkoTaxonomie: Coleoptera, CoccinellidaeSlunečko o velikosti asi 5 mm, s bílými skvrnami na hnědooranžovém podkladu. Je hojně rozšířeno na vlhkých loukách, v olšinách a u vod, kde bývá na bylinách v podrostu. Živí se mšicemi a merami. Košutka v Plzni. Plzeň - Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cream-spot_ladybird -
Cantharis decipiens Baudi, 1871
PáteříčekTaxonomie: Coleoptera, CantharidaePáteříčci jsou slabě sklerotizovaní brouci, většinou černo-červeně zbarvení. Vyobrazený druh má naopak světle šedožluté krovky a žlutavý štít s tmavou skvrnou. Hojný je koncem jara a počátkem léta. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004
WEB: http://www.kerbtier.de/cgi-bin/enFSearch.cgi?Fam=Cantharidae -
Cantharis livida Linnaeus, 1758
PáteříčekTaxonomie: Coleoptera, CantharidaePateříček s tělem dlouhým až 15 mm. Má červenohnědý štít a stehna nohou, které jsou jinak černé. Druh je běžný na bylinné vegetaci, kde loví drobný hmyz. Larvy jsou dravé, loví i drobné plže a žížaly. Vyskytuje se v květnu a červnu na loukách a okrajích lesů. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_livida -
Cantharis obscura Linnaeus, 1758
Páteříček tmavýTaxonomie: Coleoptera, CantharidaeVětší druh páteříčků z asi 90 druhů ve střední Evropě. Je snadno poznatelný podle štítu, který je černý, pouze po stranách má žlutohnědý pruh. Larvy loví plže, dospělí brouci se živí dubovými výhonky. Je častý v květnu a červnu na okrajích lesů, zejména doubrav a na lesních světlinách. Všichni pateříčci mají slabě sklerotizované a mají poměrně měkké tělo. Pavlov na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_obscura -
Cantharis obscura Linnaeus, 1758
Páteříček tmavýTaxonomie: Coleoptera, CantharidaePáteříčci mají poměrně slabě sklerotizovanou kutikulu. Proto se při preparaci jejich tělo smrskne a zkrabatí. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_obscura -
Capsodes gothicus (Linnaeus, 1758)
Klopuška trojskvrnnáTaxonomie: Heteroptera, MiridaeKlopuška s délkou těla asi 7 mm. Druh je nápadný výstražným černo-červených zbarvením. Je polyfágní. Objevuje se spíše ojediněle na suchých travnatých stráních. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Capsodes_gothicus https://www.britishbugs.org.uk/heteroptera/Miridae/capsodes_gothicus.html -
Carabus cancellatus Illiger, 1798
Střevlík měděnýTaxonomie: Coleoptera, CarabidaeDravý velký brouk s dělkou yěla až 30 mm s kovově lesklými krovkami a částečně načervenalými končetinami a bází tykatel. Všichni střevlící jsou neschopni letu. Mají však dlouhé nohy, které jim umožňují rychlý pohyb po povrchu země. Vyskytuje se ve střední a severní Evropě a na Sibiři. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Carabus_cancellatus -
Carabus ulrichii Germar, 1824
Střevlík UlrichůvTaxonomie: Coleoptera, CarabidaeVelký kovově lesklý střevlík. Krovky nesou podélné rady hrbolků a jamek a jsou kovově lesklé. Jako ostatní druhy tohoto rodu, i tento druh je dravý. Dožívá se několika let. V ČR se vyskytuje roztroušeně v Polabí a východních Čechách, nejčastější je na jižní Moravě. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Carabus_ullrichii -
Carcinus maenas (Linnaeus) – krab obecný(Crustacea, Decapoda, Portunidae) Běžný krab v mělkých vodách evropských moří. Piran ve Slovinsku. © Michal Mergl, 2004
-
Carpocoris purpureipennis (De Geer, 1773)
Kněžice obecnáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká ploštice. Žije v bylinném patru na miříkovitých a hvězdnicovitých lokalitách, jakými jsou suché stráně, louky, okraje lesů a křovin. Je rozšířena od nížin do hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Carpocoris_purpureipennis -
Cassida nebulosa Linnaeus, 1758
Štítonoš skvrnitýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeTypický štítonoš se široce rozšířenými okrajem krovek a řadami černých teček. Má světle hnědou až zelenavou barvu, černými tečkami. Připomíná tak kousek ptačího trusu či mírně seschlou část listu. Tvar krovek a štítu zabraňuje vzniku stínu pod broukem, který se tak stává méně nápadným cílem na ploše listu. Můžeme jej nalézt na vlhčích loukách, často na květech a listech blatouchu, pcháče a šťovíku. Košutka u Plzně, duben 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_nebulosa -
Cassida nebulosa Linnaeus, 1758
Štítonoš černoskvrnnýTaxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, CassidinaeTypický štítonoš se široce rozšířenými okrajem krovek a řadami černých teček. Má světle hnědou až zelenavou barvu. Tvar krovek a štítu zabraňuje vzniku stínu pod broukem, který se tak stává méně nápadným listové ploše. Můžeme jej nalézt na vlhčích loukách, často na květech a listech blatouchu, pcháče a šťovíku. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_nebulosa -
Cassida rubiginosa O. F. Müller, 1776
ŠtítonošTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeŠtítonoš asi 5-7 mm dlouhý, s trávově zelenou barvou, která je porušena černou skvrnkou za štítkem. Bývá často zaměňován za podobný druh C. viridis, který tuto tmavou skvrnku nemá. Je druhem všeobecně rozšířeným na vlhčích loukách, zejména na bodlácích (Carduus). Bolevecké lesy u Plzně (květen 2004). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Thistle_tortoise_beetle -
Cassida viridis Linnaeus, 1758
Štítonoš zelenýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeDruh je typickým představitelem této podčeledi Cassidinae. Jsou význačné mírně klenutým plochým tělem krytým krovkami se širokým lemem a plochým velkým štítem. Postranní části krovek zcela zakrývají nohy a tykadla. Při podráždění se brouk přitiskne k podkladu a je zcela chráněn. Ochranné zelené zbarvení jej činí hůře viditelným na listech živných rostlin. Druh obývá celou paleoarktickou oblast, u nás je hojný na loukách, kde jen můžeme nalézt na mátě i jiných bylinách. Fotografovaný jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_viridis -
Cassida viridis Linnaeus, 1758
Štítonoš zelenýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaePlochá mandelinka s dokonalou kamufláží. Okraj štítu a krovek je plochý a přilne k povrchu listu, na kterému je jedinec přichycený. Okraj těla tak nevrhá stín, který by prozradil přítomnost kořisti případnému predátoru. Plzeň - Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_viridis -
Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758)
Modrásek krušinovýTaxonomie: Lepidoptera, LycaenidaU nás jediný zástupce tohoto rodu modrásků u nás. Líc křídel je blankytně modrý, u samečků s tmavým okrajem. Spodní strana je světle modrá s tmavými skvrnami.Vyskytuje se hojně na pasekách a křovinatých stráních od dubna do září. Housenky jsou polyfágní, nejčastěji se živí na krušině, chmelu, ostružiníku aj. U nás vytváří dvě generace. Druh se vyskytuje v celé Evropě s výjimkou severního Norska. Vyobrazený pár je z Ejpovic u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://pt.wikipedia.org/wiki/Celastrina_argiolus -
Cepaea nemoralis (Linné, 1758) – páskovka hajní(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae) Tento druh páskovky má větší, poněkud stlačenou ulitu s ústím zbarveným do rudohněda. Stejně jako ostatní páskovky, je i tento druh velmi variabilní v počtu a barvě tmavých pásků. Druh je citlivý na chlad a vyhledává místa chráněná před vysokými mrazy. Proto je rozšířen v západní Evropě a k nám zasahuje jen na sz. Čech. Druh bývá zavlékán do velkých měst, ve kterých je mikroklima příznivější nežli v okolní krajině. Dánsko, Kodan. © M. Mergl, 2005
-
Cepaea nemoralis (Linné, 1758) – páskovka hajní(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae) U jedinců bez pruhů je dobře patrná žlutooranžová barva ulity. © M. Mergl, 2005
-
Cerambyx scopolii Fuessly, 1775
Tesařík bukovýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeVelký štíhlý tesařík. Je celý téměř černý, s délkou těla až 3 cm. Obývá světlé listnaté a smíšené lesy, dospělí brouci jsou častí na květech hlohu a bezu černého, na kterých žerou pyl a sají nektar. Larvy se živí dřevem různých stromů (buků, bříz, habrů, dubů), z ovocných stromů nejčastěji napadají jabloně. Druh je v ČR doposud místy hojný. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu, západní Asii a severní Afriku. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cerambyx_scopolii -
Cercopis sanguinolenta Scopoli, 1763
Pěnodějka nížinnáTaxonomie: Hemiptera, Auchenorrhyncha, CercopidaePěnodějka s délkou těla až 11 mm. Má nápadné výstražné zbarvení, příčným červeným pruhem při zadním konci křídel. V klidu jsou křídla střechovitě složená. Larvy se živí šťávami bylin, které saje bodavě sacím ústním ústrojím. Druh je hojný v teplejších nížinných oblastech ČR, v teplejších oblastech Evropy a Blízkém Východě. Karlštejn. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cercopis_sanguinolenta -
Cercopis sanguinolenta Scopoli, 1763
Pěnodějka nížinnáTaxonomie: Hemiptera, Auchenorrhyncha, CercopidaeDruh má nápadné aposematické zbarvení. Kombinace červené a černé barvy v oddělených skvrnách opticky rozkládá známý obrys těla. Při vyrušení je druh také schopen rychlého úniku skokem, neboť jeho nohy jsou schopny prudkého odpružení od podkladu. Karlštejn. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cercopis_sanguinolenta -
Cetonia aurata (Linnaeus, 1758)
Zlatohlávek zlatýTaxonomie: Coleoptera, ScarabaeidaeVelký kovově lesklý zlatohlávek, barevně dosti proměnlivý. Při letu nemusí rozevírat krovky, blanité křídla pouze prostrčí štěrbinou pod krovkami. Dospělci ožírají listy a květní plátky, zejména růže šípkové. Larvy se vyvíjejí v kompostu a dřevním trouchu. Druh je všeobecně rozšířený na suchých loukách, křovinatých stráních a zahradách, spíše však jednotlivě. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata -
Cetonia aurata (Linnaeus, 1758)
Zlatohlávek zlatýTaxonomie: Coleoptera, ScarabaeidaeHojný zlatohlávek, s variabilním zbarvením, od zelené přes bronzovou k tmavofialové. Na krovkách má bílé skvrny. Existuje řada barevných odchylek, označovaných samostatnými názvy, vyobrazený zelený jedinec je aberace viridiventris, se zelenou barvou spodku těla. Zvláštností zlatohlávků je, že při letu nerozevírají krovky, ale blanitá křídla pouze prostrčí štěrbinou mezi tělem a krovkami. Fotografovaný jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata -
Cetonia aurata Linnaeus, 1758
Zlatohlávek zlatýTaxonomie: Coleoptera, ScarabaeidaeHojný zlatohlávek, s kovově lesklou, zeleně až tmavě purpurovou barvou. Na krovkách jsou bílé skvrny. Existuje řada barevných odchylek, označovaných samostatnými názvy. Samičky kladou vajíčka do trouchu ve starých stromech, běžně i do kompostu. Larvy žijí v trouchu rok a na počátku května se z kokonu líhnou dospělí brouci. Dospělý brouk vyhledává květy šípků, bezu, pcháčů a mrkvovitých rostlin, jejichž nektarem se živí. Druh je u nás všude hojný. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata -
Cicindella campestris Linnaeus, 1758
Svižník polníTaxonomie: Coleoptera, CarabidaeStředně velký střevlíkovitý brouk. Pomocí velmi dlouhých nohou dokáže rychle pobíhat, při vyrušení je schopen i krátkých několikametrových přeletů. Má nápadné zelené zbarvení. Je dravý, specializovaný na lov mravenců. Vyhledává otevřená místa, jakými jsou paseky a lesní cesty v blízkosti mravenišť. Plzeňsko, Losiná, duben 2008. © M. Mergl, 2008
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cicindela_campestris -
Cladocora caespitosa (Linnaeus, 1758)
Útesovník protáhlýTaxonomie: Cnidaria, Zoantharia, FaviidaeKorálový trs nejběžnějšího větevníka ve Středozemním moři. Polypi jsou světle hnědí, se symbiotickými řasami. Na ostrově Hvar v Chorvatsku druh vytváří menší útesy. Žije na kamenitém dně od hloubky jeden metr, často na zastíněném podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cladocora_caespitosa -
Clibanarius erythropus (Latreille, 1818)
PoustevníčekTaxonomie: Crustacea, Decapoda, AnomuraMenší krab poustevníček v ulitě. Má dlouhé tenké nohy, pomocí kterých hbitě popolézá po dně. Při nebezpečí se bleskurychle zatáhne do ulity. Klepeta má menší a nenápadná. Zadeček je měkký, spirálně stočený a chráněný ulitou. Druh je hojný na skalnatém dně a mezi kameny v mělkých vodách Středozemního moře. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Clibanarius_erythropus -
Cliona viridis (Schmidt, 1862)
Houba řasováTaxonomie: Porifera, Demospongiae, ClionaidaeOskulum (vyvrhovací otvor) vrtavé houby. Průměr oskula je asi 1 cm. Houba si vytváří komůrky v pevném podkladu. Je významným činitelem bioeroze na vápencových pobřežních skaliscích, schránkách měkkýšů a kostrách korálnatců. Vrtavá schopnost je umožněna chemickým leptáním vápence kombinovaná s mechanickým odstraněním odleptaného kousku. Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cliona_viridis -
Cliona viridis (Schmidt, 1862)
Houba řasováTaxonomie: Porifera, Demospongiae, ClionaidaeVrtavá houba, velmi hojná ve vápencových kamenech chorvatského pobřeží. Velký otvor, kterým houba vypouští vodu, je oskulum. Menší otvůrky patrné v hnědozelených oválných útvarech houby jsou otvory, kterými houba vodu nasává (tzv. ostie). Živá houba je z velké části skryta uvnitř kamene v dutinách, která je schopna vyhloubit pomocí chemického leptání. Po uhynutí houby bývají takové valouny mořskou abrazí obroušeny. Valouny chorvatských pláží tak získávají charakteristickou povrchovou strukturu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cliona_viridis -
Clubiona stagnatilis Kulzynski, 1897
Zapředník vlhkomilnýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ClubionidaeAsi 8 mm dlouhý pavouk s nápadnými tmavými chelicerami. Zhotovuje si úkryt na listech rákosu nebo odtřice, který dvakrát přeloží a vzniklý prostor vystele pavučinou. Je běžný na vlhkých místech s porosty chrastice, rákosu a ostřice. U nás je poměrně hojný po celém území republiky. Srbsko v Českém Krasu. © M. Mergl, 2012
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Clubiona_stagnatilis -
Clytra laeviuscula (Ratzeburg, 1837)
Vrbař uhlazenýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeDruh má délku těla asi 10 mm. Má nápadně klenuté, poněkud válcovité černé tělo se sytě oranžovými krovkami. Je význačným druhem na vrbách. Larvy žijí v mraveništích, ve kterých se se živí organickým odpadem, někdy i vajíčky mravenců. Vrbař je hojný v teplejších oblastech. Beroun, Český Kras. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Clytra_laeviuscula -
Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758
Slunéčko sedmitečnéTaxonomie: Coleoptera, CoccinelidaeNejznámější slunéčko, často se vyskytující ve vysokém počtu jedinců. V hemolymfě obsahuje alkaloid coccinellin. Při podráždění vypudí z těla kapku páchnoucího a hořce chutnajícího sekretu, který odradí ptáka či jiného predátora. Slunéčko je užitečné, neboť požírá mšice. Je všeobecně rozšířené, zejména na ruderálních stanovištích. Plzeň-Bolevec. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Coccinella_septempunctata -
Coccinula quatuordecimpustulata (Linnaeus, 1758)
Slunéčko čtrnáctitečnéTaxonomie: Coleoptera, CoccinelidaeSlunéčko, u kterého barva krovek je černá se žlutavými nebo bělavými skvrnami. Stepní druh, častý na úborech složnokvětých rostlin. Živí se mšicemi, pravděpodně i pylem. Přezimuje v suchých rostlinách na zemi. Plzeň-Bolevec. © Michal Mergl, 2004 -
Cochlodina laminata (Montagu, 1803)
Vřetenovka hladkáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ClausilidaeZávornatka s výškou ulity až 17 mm. Vřetenovka je rozšířená v listnatých a smíšených lesích na padlém dřevu a na kmenech stromů, z nichž spásá řasy a porosty lišejníků. Vyhledává vlhká místa v údolích, paty kmenů a úpatí skalních stěn. Patří k nejhojnějším druhům čeledi závornatkovitých u nás. Ve Evropě je známo více druhů, u nás je vzácná podobná Cochlodina orthostoma. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cochlodina_laminata -
Cochlostoma septemspirale (Razoumowsky, 1789)Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, CochlostomatidaeCharakteristický druh čeledi, s drobnou ulitou, řadami hnědavých skvrnek a ohrnutým ústím. Žije na skaliscích a v sutích, zejména vápencových. Od nás není znám žádný druh tohoto rodu. Vyobrazený druh je rozšířen v j. a v. Francii, Alpách a podél středomořského pobřeží. Vyobrazené ulity pochází z Francie (Gorges du Verden). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cochlostoma_septemspirale -
Columella edentula (Draparnaud, 1805) – ostroústka bezzubá(Gastropoda, Pulmonata, Pupillidae) Jeden z našich nejmenších plžů, s ulitou vysokou 2,3-2,8 mm. Obývá vlhké údolní porosty, zvláště olšiny, mokřady, louky při potocích a podobná místa. Ráda vylézá na byliny, často se skrývá na spodní straně listů. Druh je všeobecně rozšířený a velmi podobný druhu C. aspera, který však dává přednost kyselých lesům s podrostem borůvek a brusinek Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005
-
Conops quadrifasciatus De Geér, 1776
Očnatka žlutáTaxonomie: Diptera, ConopidaeŠtíhlá očnatka, dosti hojná na květech rostlin, zejména na lesních pasekách, lesních okrajích, lukách a podobných suchých stepních a lesostepních biotopech. Připomínají své hostitele z řádu blanokřídlých. Její larvy parazitují v zadečku u čmeláků, vos a samotářských včel. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Conops_quadrifasciatus -
Coptosoma scutellatum (Geoffrey, 1785)
Zaoblenka černáTaxonomie: Heteroptera, PlataspidaeJediný zástup čeledi u nás. Vyhledává teplejší oblasti. Žije na bobovitých rostlinách, především na štírovníku a hrachoru. Vyskytuje se v teplých oblastech Evropy a Asie až do Koreje, v severní Africe. Kněží hora, Český Kras. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Coptosoma_scutellatum -
Coreus marginatus (Linnaeus, 1758)
Vroubenka smrdutáTaxonomie: Heteroptera, CoreidaeVelká vroubenka s nápadnými tykadly. Při vyrušení roztáhne křídla a objeví se oranžově zbarvený zadeček. Druh je velmi hojný, často i v početnějších skupinách, na ruderální vegetaci, zejména na šťovíku a lebedě. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Coreus_marginatus -
Corizus hyosciami (Linnaeus, 1758)
Vroubenka červenáTaxonomie: Heteroptera, RhopalidaeMenší, asi 10 mm dlouhá nápadně zbarvená ploštice, hojná na suchých slunných lokalitách v bylinném patru. Častá je na hvězdnicovitých rostlinách. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Corizus_hyoscyami -
Corymbia rubra (Linnaeus, 1758)
Tesařík obecnýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeJeden z nejběžnějších větších tesaříků naší fauny, s výrazným pohlavním dimorfismem. Bývá také kladen do rodu Stictoleptura. Vyobrazená samička je zavalitější, s krovkami a štítem červenohnědé barvy. Larvy se vyvíjejí ve dřevě smrku, borovice a modřínu. Imaga jsou nejhojnější v červenci a srpnu. Druh se hojně vyskytuje se na pasekách, lesních cestách a loukách, častý je na pařezech a hromadách dříví, bývá i v zahradách. Významně se podílí na rozkladu rostlinné hmoty.Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Stictoleptura_rubra -
Corymbia rubra (Linnaeus, 1758)
Tesařík obecnýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeJeden z nejběžnějších tesaříků naší fauny. Sameček (vyobrazený jedinec) má okrové krovky, samička je zavalitější, s krovkami červenohnědými. Larvy se vyvíjejí ve dřevě smrku, borovice a modřínu. Imaga jsou nejhojnější v červenci a srpnu. Druh se hojně vyskytuje se na pasekách, lesních cestách a loukách, často na hromadách dříví i v zahradách. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tesa%C5%99%C3%ADk_obecn%C3%BD -
Crambe crambe (Schmidt, 1862)
HoubaTaxonomie: Porifera, Demospongiae, CrambeidaeRohovitá houba výrazné červenoranžové barvy vytvářející tenké povlaky na povrchu skal a lasturách přisedle žijících mlžů, zejména návek a ostnatek. Nápadná je velkými oskuly. Tělo je vyztužené jednoduchými jehlicemi (styly a oxey). Druh je velmi těžko rozlišitelný od podobných červených druhů ve Středozemním moři. Ostrov Zakyntos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Crambe_crambe -
Crioceris macilenta Weise, 1880
ChřestovníčekTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeMalý, nápadně zbarvený brouk s délkou těla asi 4,5 mm. Společně s jinými druhy chřestovníčků je úzce vázán na svoji živnou rostlinu, na chřest. Má nápadné zbarvení v kombinace temně modrá, béžová a hnědooranžová. Žlutá kresba na krovkách má silně proměnlivý obrys. Všichni chřestovníčci jsou teplomilné mandelinky na liliovitých rostlinách. Tento druh má rozšíření v celé středomořské oblasti. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Crioceris_macilenta -
Crioceris asparagi (Linnaeus, 1758)
Chřestovníček obecnýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeMenší mandelinka připomínající drobného tesaříka. Jako většina mandelinek, i tento druh je úzce závislý na živné rostlině, tj. na chřestu. Housenky jsou nenápadné, šedivě zbarvené. Okusují tenké větvičky chřestu. Je teplomilný, u nás hojný v zahradách. V teplejších oblastech se vyskytuje od června. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Common_asparagus_beetle -
Crioceris duodecimpunctata (Linnaeus, 1758)
Chřestovníček dvanáctitečnýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeTvarově netypická mandelinka, jejíž larvy i dospělci žijí na chřestu. Jako většina chřestovníčků je i tento druh teplomilný, u nás rozšířený zejména v zahradách. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Crioceris_duodecimpunctata -
Cryptocephalus laevicollis Gebler, 183
KrytohlavTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeKrytohlavi jsou mandelinky se silně vyklenutým krátce válcovitým tělem. Krovky jsou většinou černožlutě nebo červeno-červeně zbarvené. Hlava je skrytá pod velkým štítem. Jsou býložravé. Druh je u nás znám jen v nejteplejší části republiky (jižní Morava). Klentnice na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://nl.wikipedia.org/wiki/Cryptocephalus_laevicollis -
Cteniopus sulphureus (Linneaus, 1778)
Květomil žlutýTaxonomie: Coleoptera, AlleculidaNezvykle žlutě zbarvený, asi 8 mm velký brouk. Má lokální výskyt na místech s teplejším klimatem. U nás je hojný v Českém krasu, kde se na příznivých místech vyskytuje často hromadně v květnu a červnu. Larvy tohoto brouka žijí v zemí v trouchnivém dřevu. Živí se rostlinou potravou; celulózu mu umožňují trávit symbiotické mikroorganismy ve vychlípeninách střeva. U nás žije asi 30 druhů této čeledi. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cteniopus_sulphureus -
Curculio nucum Linnaeus, 1758
Nosatec lískovýTaxonomie: Coleoptera, CurculionidaeVětší nosatec s nápadně dlouhým rostrem. Dlouhé nohy umožňují pevné obemknutí tenkých větviček lísky, která slouží jako živná rostlina pro larvy tohoto druhu. Larvy vyžírají jádra lískových oříšků. Nápadná a pro nosatce typická jsou zalomená tykadla na konci paličkovitě rozšířená. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Curculio_nucum -
Cyclosa conica (Pallas, 1772)
Křižák vířivýTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeTento drobný druh má pozoruhodně hrbatý zadeček. Vytváří si svislé sítě se stabilimentem, do kterého spřádá zbytky vysáté kořisti. Sám pak sedí na konci stabilimenta a stává se tak nenápadným . Při podráždění dovede rozkmitat síť. Je charakteristickým pavoukem smrkových lesů. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyclosa_conica -
Cyrtophora citricola (Pallas, 1772)
Cyrtofora opunciováTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeVelký pavouk, s 15-17 mm dlouhým zadečkem z čeledi křižákovitých z výraznou bílou kresbou na zadečku. Vytváří si složité trojrozměrné sítě, z dokonalou jemnou vodorovnou plachetkou, na kterých často parazitují menší druhy pavouků (třesavka Holocnemus pulchei a snovačka příživná - Argyrodes gibbosus). Samečci jsou velmi drobní a soupeří o kořist s ostatními příživnými pavouky. Cyrtofora je hojným druhem v křovinatých makchiích podél pobřeží Středozemního moře. Vyobrazená samička pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrtophora_citricola -
Cyrtophora citricola (Pallas, 1772)
Cyrtofora opunciováTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeDruh si vytváří složité trojrozměrné sítě, z dokonalou jemnou vodorovnou plachetkou z hustých vláken. Síť může mít až 2 metry v průměru, bývá upevněna mezi křovinami asi metr nad zemí. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrtophora_citrico -
Čeleď Syrphidae. Neurčeno - pestřenka(Diptera, Syrphidae) Štíhlá pestřenka s vosím vzezřením. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
-
Dendroxena quadrimaculata Scopoli, 1772
Mrchožrout housenkářTaxonomie: Coleoptera, SilphidaeHnědý brouk s párem tmavých skvrn. Napodobuje slunéčka ale má asi dvojnásobnou velikost. Je běžný v listnatých lesích v teplejších oblastech. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mrcho%C5%BErout_housenk%C3%A1%C5%99 -
Dermacentor reticulatus (Fabricius, 1794)
Piják lužníTaxonomie: Acarina, IxodidaeVelký zástupce klíšťat, dlouhý v hladovém stavu až 4,5 mm. U nás má výskyt omezený na nejjižnější část Moravy. Dává přednost vlhkým biotopům, vyskytuje se podél vodních toků, v křovinatých pastvinách a v lužních lesích. Rozšířen je od Velké Británie do Ruska, zavlečen byl do USA. Je přenašečem klíšťové encefalidity, tularémie a dalších nemocí. Člověka dospělci napadají vzácně. Křivé jezero u Bulhar, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Piják_lužní -
Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758)
Přástevník chrastavcovýTaxonomie: Lepidoptera, ArctiidaeŽlutooranžový přástevník, běžný na loukách a ve světlých lesích, aktivní ve dne i v noci. Dosahuje velikosti asi 40 mm. Samička je světlejší (na obrázku) nežli sameček. Housenka je polyfágní. Druh je rozšířený od Španělska do východní Asie a Japonska. Soos u Františkových Lázní, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diacrisia_sannio -
Diaea dorsata (Fabricius, 1777)
Běžník zelenýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeDruh je nápadný zbarvením. Zadeček je žlutohnědý, zatímco hlavohruď a nohy jsou trávově zelené, u samečka s hnědými skvrnami. Druh si nevytváří sítě, kořist chytá do strany roztaženýma nohama. Žije na listech, nejčastěji buků a javorů, kde loví drobný hmyz. I když často číhá na vrchní straně listů, při přiblížení se rychle schovává na spodní stranu listu. Síť si nevytváří, na vlákně se může spustit jako na záchranném laně do spleti nižší vegetace. Fotografovaný samička je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diaea_dorsata -
Diaea dorsata (Fabricius, 1777)
Běžník listovýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeDruh je nápadný pestrým zbarvením. Od samičky se sameček liší menším zadečkem, hnědavou barvou a příčnými hnědočervenými pruhy na článcích končetin. Žije hojně na listech listnatých stromů, zejména buků a javorů v našich lesích. Fotografovaný sameček je z boleveckých lesů u Plzně © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diaea_dorsata -
Diaea dorsata (Fabricius, 1777)
Běžník listovýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeZeleně zbarvený běžník, hojný na listech listnatých stromů. Zimu přečkávají nedospělí jedinci, dospělci se objevují od května. Košutka u Plzně, duben 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_zelen%C3%BD -
Dictyoptera aurora - dlouhoústec červený(Coleoptera, Lycidae) Brouk s délkou těla do 13 mm. Tělo je černé, s jemně jamkovanými krovkami mezi vystouplými žebry. Dospělci jsoou běžní na květech miříkovitých rostlin a na starých pařezech. Larvy se vyvíjejí ve starém spíše vlhkém dřevě. Losiná 2008. © M. Mergl, 2008
-
Diogenes pugilator (Roux, 1829)
PoustevníčekTaxonomie: Crustacea, Decapoda, Anomura, PaguridaeMenší krab poustevníček v ulitě. Je nápadný velkým levým klepetem, kterým při zatažení uzavře vchod do ulity. Druh je velmi hojný na mělkém písčitém dně Středozemního moře, kde využívá prázdné ulity vršatek a jehlanek. Ostrov Zakyntos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diogenes_pugilator -
Discladispa testacea (Linnaeus, 1767)
OstnatecTaxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, ChrysomelinaeDrobná, 5 mm dlouhá mandelinka s nápadně otrněným tělem. Ostnatci jsou netypicky vypadající teplomilné mandelinky. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://nl.wikipedia.org/wiki/Dicladispa_testacea -
Disporella hispida (Fleming, 1828)
MechovkaTaxonomie: Bryozoa, Stenolaemata, DisporellidaeDrobné terčovité zoarium mechovky o velikosti asi 5 mm. Zooecia tohoto druhu jsou dlouhá, trubicovitá, radiálně uspořádaná a mají nafialovělá ústí. Podél okraje je zoarium je chráněno tenkým a vysokým límcem. Tento nenápadný druh je hojný na skaliscích, pod kameny, na listech a na kořenech travin ve Středozemním moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: http://www.sealifebase.org/summary/Disporella-hispida.html -
Dolichovespula norvegica (Fabricius, 1781)
Vosa norskáTaxonomie: Hymenoptera, VespidaeVosa norská se liší od ostatních vos červenooranžovými skvrnami na stranách 1. a 2. zadečkového článku. Podobná je jen vosa ryšavá, u které skvrny jsou dobře patrná na svrchní straně zadečku. Vosa norská je hojná na květech, zejména miříkovitých rostlin, kde saje nektar, jinak je dravá stejně jako další druhy vos. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Dolichovespula_norwegica -
Dolycoris baccarum (Linnaeus, 1758)
Kněžice chlupatáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká ploštice s typickým zbarvením. Polokrovky jsou fialově hnědé, štítek je zakončen světle žlutozelenou skvrnou. Nohy jsou černě tečkované a jemně pýřité. Velikost dosahuje až 12 mm. Je velmi hojná na bylinách a křovinách na nejrůznějších stanovištích. Často ji najdeme na bobulovém ovoci, malinách a ostružinách. U nás je všeobecně rozšířena a je jednou z nejhojnějších kněžic vůbec. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Dolycoris_baccarum -
Dorcadion pedestre (Poda, 1761)
Tesařík písečnýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeZavalitý, středně velký tesařík. Je celý černý, pouze při vnitřním okraji krovek má několik nápadných bílých pásků. Zbarvení je dosti variabilní. Vzhled těla připomíná velkého mravence. Je teplomilný, nejčastěji jej najdeme na písčitých půdách s řídkou trávou. Rozšířen je od jv. Německa na Ukrajinu. U nás je nejběžnějším druhem rodu Dorcadion. Fotografováno na počátku května v Pavlově na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Dorcadion_pedestre -
Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775)
Běžník listovýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeU nás jediný zástupce rodu. Žije v keřovém patře, kde na listech číhá na drobnou kořist. Dospělci se objevují v létě. Je rozšířen po celé Evropě s výjimkou Skandinávie, častější je v teplejších oblastech. U nás je nehojný v teplejších částech republiky. Na počátku května fotografovaná samička je v vrcholu hradu Děviček u Pavlova na Pálavě. © Michal Mergl, 2004
WEB: http://arachnology.cz/druh/ebrechtella-tricuspidata-478.html https://de.wikipedia.org/wiki/Ebrechtella_tricuspidata -
Ectobius lapponicus (Linnaeus, 1758)
Rusec laponskýTaxonomie: Blattodea, BlatellidaeRusec s tmavě zbarveným štítem a dlouhými niťovitými tykadly. Křídla u samečka (na fotografii) kryjí celý zadeček, u samičky jsou zkrácená. Druh je velmi hojný na travnaté vegetaci luk, lesním mýtin a pasek po celém území. Je jedním z nemnoha druhů švábů žijících u nás ve volné přírodě. Při vyrušení bleskurychle mizí ve vegetaci. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Ectobius_lapponicus -
Elasmostethus interstinctus (Linnaeus, 1758)
Kněžovka březováTaxonomie: Heteroptera, AcanthosomidaéVšeobecně rozšířený druh čeledi knězovitých, u nás častý na břízách. Je nápadný pestrým zbarvením. Stejně jako většina druhů čeledi přezimuje imago. Plzeň-Košutka. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Elasmostethus_interstinctus -
Elasmostethus interstinctus (Linnaeus, 1758)
Kněžovka březováTaxonomie: Heteroptera, AcanthosomidaeČeleď knězovitých zahrnuje větší druhy ploštic, které se živí převážně rostlinnými šťávami na borůvkách, brusinkách, jeřábu nebo příležitostně sají i na mrtvém hmyzu. Chodidla mají jen dva články. Čeleď zahrnuje barevně mimořádně pestře zbarvené ploštice. Plzeň-Košutka. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Elasmostethus_interstinctus -
Elasmucha ferrugata (Fabricius, 1787) - kněz(Heteroptera, Acanthosomidae) Nápadná ploštice se štítem vytaženým do ostrých rohů. Podobně jako jiné druhy čeledi má výrazný kýl na břišní straně. I když tento druh není příliš hojný, ke konci léta jej můžeme běžně nalézt na rybízu a borůvkách, štávou jejichž plodů se živí. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
-
Elasmucha grisea (Linnaeus, 1758)
Kněz mateřskýTaxonomie: Heteroptera, AcanthosomidaePestře zbarvený menší druh čeledi knězovitých, dlouhý asi 8 mm. Samička snůšku asi 30-40 vajíček přikrývá svým tělem do vylíhnutí. I vývoj larev probíhá v matčině blízkosti. Je velmi hojným druhem na břízách, olši i jehličnatých stromech. Imaga přezimují. Krkavec u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Parent_bug -
Endomychus coccineus (Linnaeus, 1758)
Pýchavovník červcovýTaxonomie: Coleoptera, EndomychidaeNápadně zbarvený, asi 6 mm velký brouk. Žije v houbách v mechu a pod kůrou, kde se larvy živí hyfami hub. Není příliš hojný. Vyskytuje se především v listnatých lesích po celé Evropě. U nás žije asi 20 druhů této čeledi. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Endomychus_coccineus -
Epicallia villica (Linnaeus, 1758)
Přástevník špenátovýTaxonomie: Lepidoptera, ArctiidaeMá podobně proměnlivé zbarvení křídel jako jiné druhy přástevníků. Druhý pár křídel je v klidu zakryt krycím zbarvením prvního páru. Při vyrušení poleká útočníka druhý, nápadně oranžově zbarvený pár křídel. Živnou rostlinou housenek jsou hluchavky, pampelišky, jitrocel a další byliny. Je druhem teplomilným. Vyskytuje se na skalních stepích, písčitých lesostepích a podobných místech. U nás je rozšířený v teplejších oblastech, např. na jižní Moravě. Piran ve Slovinsku, červen 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Epicallia_villica -
Episyrphus balteatus (De Geer, 1776)
Pestřenka rybízováTaxonomie: Diptera, SyrphidaeMenší pestřenka nápadně připomínající vosu. Má velké složené oči a při letu dokáže zastavit na místě jako vrtulník. Larvy žijí na zemi a živí se mšicemi. Dospělec je schopen požírat pyl. Druh je velmi hojný v zahradách, lesních pasekách a loukách, často sedí ve květech. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Episyrphus_balteatus -
Episyrphus balteatus (De Geér, 1776) – pestřenka pruhovaná(Diptera, Syrphidae) Středně velká štíhlá pestřenka s vosím vzezřením. Hruď je zlatozeleně lesklá. Je velká 8 – 11 mm. Je schopná rychlého letu na místě. Žije hojně na v lesích, jehličnatých i listnatých. Setkat se s ní můžeme nejčastěji ke konci léta a na podzim. Larvy jsou dravé, živí se mšicemi. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
-
Eriphia verrucosa (Forsskal, 1775)
KrabTaxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachyura, XanthidaeKrab se silným, do strany protaženým hlbolkovitým karapaxem širokým až 9 cm. Silná klepeta a nohy jsou otrněné a ochlupené, často bývají porostlé řasami. Žije na skalnatém dně v mělčinách. Často se skrývá ve skalních štěrbinách při hranici přílivu. Jeho výskyt je silně ovlivněn eutrofizací mořských vod. Ostrov Zakyntos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eriphia_verrucosa -
Erystalis tenax (Linnaeus, 1758)
Pestřenka trubcováTaxonomie: Diptera, SyrphidaeVelká pestřenka velmi podobná včele. Je kosmopolitní, u nás je jednou z nejhojnějších petřenek. Larvy i imaga můžeme najít od jaro do podzimu. Larvy žijí v silně znečistěných vodách, kterou filtrují a přispívají tak k jejímu čistění. Dospělce najdeme s jiným hmyzem na květech, kde sají nektar. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eristalis_tenax -
Euomphalia strigella (Draparnaud, 1801)
Keřnatka vrásčitáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, HygromiidaeUlita je nepravidelně žebernatá, obvykle s bledou páskou. Je význačným lesostepním prvkem, častým na xerotermních křovišťích, skalních stepích a světlých hájích. U nás je všeobecně rozšířeným druhem v teplejších okrscích, zejména ve středních a sz. Čechách. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Euomphalia_strigella -
Eupeodes corollae (Fabricus, 1794)
PestřenkaTaxonomie: Diptera, SyrphidaeVose podobná, 11 mm dlouhá pestřenka. Je hojná na výslunných místech, okrajích lesů a loukách. Larvy se živí mšicemi, jedna larva dokáže spořádat až 700 jedinců mšice makové. Během roka vytváří několik generací. Rychle létající imaga jsou k vidění již od dubna, velmi často sedí na květech miříkovitých rostlin, bezu chebdí aj. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eupeodes_corollae -
Euplagia quadripunctuaria (Poda, 1761)
Přástevník kostivalovýTaxonomie: Hexapoda, Lepidoptera, ArctiidaeNápadný přástevník s krycím zbarvením předních křídel a výstražným zbarvením křídel zadních. Dosahuje velikosti asi 50 mm. Je běžným druhem teplejších otevřených biotopů, křovinatých strání a břehových porostů. Je atraktivním druhem na Řeckém ostrově Rhodu, kde jeho samostatný poddruh (ssp. rhodosensis) upadá v létě do strnulosti (estivace) v údolí Psinthos. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Euplagia_quadripunctaria -
Eurydema ornata (Linnaeus, 1758)
Kněžice zdobenáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaePestře červeně zbarvená kněžice, s délkou těla až 8 mm, s tmavou skvrnou uprostřed. Někteří jedinci jsou zbarvení i světle žlutozeleně. Druh je teplomilný, většinou se vyskytuje hromadně na brukvovitých rostlinách. Ostrov Zakynthos, léto 2004. © Michal Mergl, 2004.
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eurydema_ornata -
Eurygaster maura (Linnaeus, 1758)
Kněžice obilnáTaxonomie: Heteroptera, ScuterellidaeVelká, až 11 mm dlouhá barevně proměnlivá ploštice, u které štítek překrývá téměř celá křídla. Druh je hojný na travách, občasně saje i na obilí. Vyskytuje se od nížin do hor na našem celém území. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eurygaster_maura -
Eysarcoris venustissimus (Schrank, 1776)
Kněžice čistcováTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeMenší kněžice s délkou těla asi 7 mm, s kovovým, tmavě bronzovým zbarvením. Druh je všeobecně rozšířený na vlhčích místech, zejména v porostech čistce. Krkavec u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eysarcoris_venustissimus -
Gerris lacustris (Linnaeus, 1758)
Bruslařska obecnáTaxonomie: Heteroptera, GerridaeVětší štíhlá ploštice, která se pohybuje po vodní hladině. První pár nohou nezloží k pohybu, ale plní funkci smyslového zařízení snímajícího chvění hladiny. Brusluřky jsou dravé, lovící drobný hmyz dopadlý na vodní hladinu. Plzeň-Košutka, duben 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerris_lacustris -
Glomeris klugii ¨Brandt, 1833 – svinule různobarvá(Myriapoda, Diplopoda, Glomeridae) Svinule mají schopnost stočení, tzv. volvace. Chrání je před útočníkem a zvyšuje si tak možnost úniku. Jemné končetiny a tykadla jsou chráněny tím chráněny před napadením. Tergity svrchní strany do sebe dokonale zapadají a vytváří dokonalou hladkou kuličku bez výčnělků. Zřícenina hradu Volftšejn, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
-
Glomeris klugii Brandt, 1833 – svinule různobarvá(Myriapoda, Diplopoda, Glomeridae) Asi 15 mm dlouhá svinule, méně běžná v hrabance a listovém opadu chladnějších stinných lesů v západní části České republiky Do východních Čech a na Moravu její rozšíření nezasahuje. Je význačná tmavým pruhem na tergitech. Zřícenina hradu Volfštejn, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
-
Gonocerus acuteangulatus (Goeze, 1778)
Vroubenka keřováTaxonomie: Heteroptera, CoreidaeVelká vroubenka, s délkou těla 14 mm, která se u nás vyskytuje na místech stepního charakteru. Vyskytuje se ve Středomoří a Střední Asii, zasahuje i do přilehlé části Evropy. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gonocerus_acuteangulatus -
Granaria frumentum (Draparnaud, 1801)
Žitovka obilnáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ChondrinidaeŽitovka s ulitou vysokou asi 8 mm. Je význačným druhem vápnitého a bazického podkladu. Obývá suché stráně, skalní stepi a skály v krasových oblastech. Pro svůj masový výskyt bývají tyto malakocenózy označované jako granariové stepi. U nás je druh velmi hojný v Českém Krasu, na Pálavě i jinde. Je jediným druhem rodu u nás; o něco větší a štíhlejší druh G. variabilis se vyskytuje v Západních Alpách. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Granaria_frumentum -
Graphosoma lineatum (Linnaeus, 1758)
Kněžice pásovanáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeNápadná ploštice hojná na miříkovitých rostlinách. Má výstražné zbarvení s červenočerných pruhů. I když je nejčastější v teplých oblastech, můžeme ji nalézt i ve vyšších polohách. Saje na rostlinných pletivech, často ve skupinách několika jedinců.Vyobrazený jedinec je z Plzně - Bolevce. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Graphosoma_lineatum -
Graphosoma semipunctatum (Fabricius, 1775)
KněžiceTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeNápadná velká ploštice hojná na miříkovitých (mrkvovitých) rostlinách. Má výrazné výstražné zbarvení s černými pruhy a tmavými skvrnami na štítu na červeném podkladě. Připomíná kněžici páskovanou (G. lineatum), která žije i i nás. Vyobrazený jedinec je z ostrova Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Graphosoma_semipunctatum -
Gryllus campestre Linnaeus, 1758
Cvrček polníTaxonomie: Ensifera, GryllidaeNáš největší cvrček, velký až 23 mm. Hloubí si nory na suchých, nejraději krátkostébelných loukách, před kterými si vytváří malou plošinku. Hlasitě striduluje v horkých letních dnech. U nás se vyskytuje v teplejších oblastech. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gryllus_campestris -
Gymnosoma rotundata (Linnaeus, 1758)
HbitěnkaTaxonomie: Diptera, TachinidaeNápadně zbarvená menší hbitěnka, dosti hojná na květech miříkovitých a hvězdnicovitých rostlin, zejména na řebříčku. Larva parazituje na plošticích. Vyobrazený jedinec je z Plzně – Bolevce. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gymnosoma_rotundatum -
Helix pomatia Linné, 1758 – hlemýž? zahradní(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae) Náš největší ulitnatý plž s ulitou o průměru až 4 cm. Na ulitě bývají někdy patrné nevýrazné hnědavé pásky. Druh je hermafroditický. Vajíčka klade do mělké jamky na vlhčích místech. Na zimu se zahrabává do půdy do hloubky několika cm. V té době si vytváří dočasné víčko (tzv. epifragma), které na jaře odvrhuje. Dožívá se věku až šesti let. Hlemýžd je u komerčně sbírán a při přemnožení je nepříjemným škůdce na kulturních plochách. U nás je běžný v kulturní krajině a v nižších polohách. Jehličnatým lesům a vyšším polohám se vyhýbá. © M. Mergl, 2005
-
Heriaeus hirtus (Latreille, 1819)
Běžník štětinatýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeSilně chlupatý běžník význačný pro teplé oblasti Evropy. Žije ve spleti travin v podrostu makchií a olivových hájů, kde číhá na kořist. V Evropě se vyskytují ještě další dva podobné druhy. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004
WEB: http://wiki.spinnen-forum.de/index.php?title=Heriaeus -
Hermodice carunculata (Pallas, 1766)
NereidkaTaxonomie: Polychaeta, AmphinomidaeAsi 20 cm dlouhá nereidka s nápadným červenobílým zbarvením. Druhový název je odvozen od zvláštního výrůstku na hlavě (carumculum). Při podráždění nereidka vytrčí svazky bílých štětinek. Ty jsou duté a po zabodnutí do pokožky se z nich uvolňuje palčivá látka. Druh je hojný na skalnatém pobřeží Středozemního moře. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Hermodice_carunculata -
Himacerus apterus (Fabricius, 1796)
LovčiceTaxonomie: Heteroptera, NabidaeDravá ploštice z čeledi lovčicovitých, u nás zastoupených asi 15 druhy. Je nápadná zkrácenými křídly a dlouhým, na břišní stranu zahnutým sosákem, kterým nabodává kořist (hmyz a drobné bezobratlé). Bývá hojná na vlhkých loukách, lesních pasekách, kde na listech číhá na kořist. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://www.britishbugs.org.uk/heteroptera/Nabidae/himacerus_apterus.html -
Hispa atra Linnaeus, 1757
Ostnatec černý (=trnáč černý)Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, ChrysomelinaeDrobná, 4 mm dlouhá mandelinka s nápadně otrněným tělem. Živnou rostlinou jsou trávy, především lipnice a pýr, ve kterých larvy minují. Druh je u nás nepříliš hojný a vyskytuje se v teplejších polohách. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://sv.wikipedia.org/wiki/Hispa_atra -
Chiton olivaceus Sprengler, 1797
Chroustnatka středomořskáTaxonomie: Polyplacophora, ChitonidaeAsi 15 mm dlouhá chroustnatka. Tělo je kryto osmi kloubně spojenými štítky lemovanými pronotem nesoucím drobné destičky. Druh žije skrytě, pod převisy a na spodní straně kamenů. Na povrchu skalisek spásá povlaky řas. Vyobrazený druh je hojný ve Středozemním moři. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chiton_olivaceus -
Chlorochlora pinicola (Munsalt & Rey, 1852)
Kněžice borováTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká kněžice žijící a sající na borovici. Má stejně dlouhý a tmavý 2. a 3. článek tykadel, zatímco u podobné kněžice jalovcové (Chlorochroa juniperina) je 2. článek zelený a zřetelně delší nežli 3. článek. Vyobrazený jedinec je z Plzně–Bolevce (duben). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Chlorochroa -
Chlorophorus nigripes (Brullé, 1832)
TesaříkTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeImago menšího druhy tesaříka na květu máčky. Tento druh tesaříka je nápadný zbarvením. Hruď je červenohnědá, krovky jsou mají žluté a černé příčky. Celkovým vzhledem i trhavými pohyby připomíná vosy. Druh je hojný na teplých stráních a olivových hájích ve Středomoří. Hostitelskou rostlinou jsou duby a pistácie. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://sv.wikipedia.org/wiki/Chlorophorus_nigripes -
Chlorophorus varius (O. F. Müller, 1766)
TesaříkTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeImago menšího druhy tesaříka na máčce. Tento druh tesaříka je nápadný zbarvením. Hruď i krovky mají žluté a černé příčky a brouk celkovým vzhledem i trhavými pohyby připomíná vosy. Druh je hojný na květech ve Středomoří. Hostitelskou rostlinou jsou různé listnaté stromy, z bylin též řebříček. Vývoj trvá dva roky. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chlorophorus_varius -
Chodrosia reniformis Nardo, 1847
Houba pryžováTaxonomie: Porifera, Demospongiae, ChondrillidaeNápadná houba s velmi proměnlivým zbarvením, kolísající od hnědé k modrofialové. Je velmi tuhá na dotek. Vyskytuje se na strmých a převislých skalních stěnách, pod převisy a ve štěrbinách mezi kameny. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://pt.wikipedia.org/wiki/Chondrosia_reniformis -
Chondrilla nucula Schmidt, 1862
Houba hladkáTaxonomie: Porifera, Demospongiae, ChondrillidaeVelký trs nápadný houby na mořském dně v hloubce asi 3 metrů. Bílá vlákna vybíhající s houby jsou lapací lepivá tykadla mnohoštětinatce Eupolymnia, žijícího v rource obrostlé houbou. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chondrilla_nucula -
Chondrina clienta (Westerlund, 1883)
Ovsenka žebernatáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ChondrinidaeAsi 6-7 mm vysoká ulita tohoto plže je jemně a pravidelně žebírkovaná. V ústí leží několik lištovitých zoubků. Druh má alpsko-východoevropské rozšíření, na našem území je hojný ve vápencových oblastech Moravy (Moravský kras, Pavlovské vrchy). V Čechách chybí. Žije na povrchu skalisek, na kterých spásá řasové porosty. Pavlov, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chondrina_clienta -
Chondrina avenacea (Bruguiere, 1792) – ovsenka skalní(Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae) Ovsenka má hnědou nenápadnou ulitu o výšce asi 7 mm. Spásá řasy a lišejníky z povrchu vápencových skalních stěn. Často bývá zalezná ve skalních štěrbinách a pod převisy. Karlštejn. © Michal Mergl, 2005
-
Chrysolina fastuosa Scopoli, 1763
Mandelinka nádhernáTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeAsi 6 mm velká mandelinka s kovově lesklým tělem a mimořádně pestrým zbarvením. Larvy žijí na hluchavkách a konopicích. Je to hojný druh na celém našem území. Vyskytuje se v Evropě, na Kavkazu a v severním Turecku. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysolina_fastuosa -
Ilia nucleus (Linnaeus, 1758)Taxonomie: Crustacea, Decapoda, LeucusiidaeMalý, lehce stavěný krab s téměř kulovitým tělem o velikosti do 2,5 cm a štíhlými klepety. Vyskytuje se na písčitobahnitém dně v hloubkách od několika metrů. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://it.wikipedia.org/wiki/Ilia_nucleus -
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)
Otakárek ovocnýTaxonomie: Lepidoptera, PapillionidaeVelký otakárek s dlouhými ostruhami na zadních křídlech. Je výborný letec, schopný akrobatického plachtění. Živnou rostlinou housenek je trnka, hloh a ovocné stromy. Ve střední Evropě je ohroženým druhem, u nás dosud častým v teplých oblastech (Český Kras, Pálava). Chybí ve Skandinávii a Anglii. Vyobrazená samička je z řeckého ostrova Lefkada (městečko Nidri) v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scarce_swallowtail -
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)
Otakárek ovocnýTaxonomie: Lepidoptera, ParnassidaeVelký motýl s dlouhými ostruhami. Je výborný letec. Vyskytuje se na výslunných stráních, skalních stepích a lesostepích. Živnou rostlinou jsou hlohy a slivoně. Běžné jsou agregace samců na vyvýšených místech, tzv. “hilltopping“. V ČR výrazně ustoupil, dnes přežívá v teplejších oblastech, např. v Českém Krasu. Na Plzeňsku je znám s okolí Ejpovic a dalších míst v plzeňské kotlině. Je druhem ohroženým. Vyobrazený jedinec je z ostrova Zakyntos v Řecku. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scarce_swallowtail -
Ircinia fasciculata (Pallas, 1766)
Houba páchnoucíTaxonomie: Porifera, Demospongiae, SpongiidaeVelmi hojná houba s jemně ostnitým povrchem o velikosti asi 10 cm. Dobře jsou patrné oskula i drobné ostie na povrchu houby. Vnitřní uspořádání houby je leukonového typu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: http://www.bmib.it/documents/68/pp-553-563-Pronzato-et-al.pdf -
Iricerya purchasi Maskell, 1878
Červec zhoubnýTaxonomie: Sternorrhyncha, Coccoidea, MargarodidaeČervec asi 10 mm dlouhý přichycený na stonku. Tělo je kryto drobnými voskovými šupinami. Červci sají živiny z cévních svazků, často i dřevnatých částí citroníků a pomerančovníků. Původem je z Austrálie a byl zavlečen do celého světa. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Icerya_purchasi -
Issoria lathonia (Linnaeus, 1758)
Perleťovec malýTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeStředně velký perleťovec z velkými perleťově lesklými skvrnami na spodní straně zadních křídel. Je hojný v otevřené krajině, podél cest a na okrajích luk. Živnou rostlinou je violka rolní. Je tažným druhem. Rozšířen je v celé Evropě kromě severní Skandinávie a Britských ostrovů. Vyobrazený jedinec je z Plzeňska (Losiná). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Queen_of_Spain_fritillary -
Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) – perleťovec malý(Lepidoptera, Nymphalidae): Menší perleťovec, s křídly asi 40 mm dlouhými. Na rubu křídel má nápadně velké perleťové plošky. Svrchní strana křídel má větší počet víceméně kruhových tmavých skvrn na oranžovém podkladu. Patří k tažným druhům baboček. Je hojným druhem na polních cestách, kde často usedá na zem. Housenka žije na violkách. Třebnuška, 2009. © M. Mergl, 2012
-
Ixodes ricinus (Linnaeus, 1758)
Klíště obecnéTaxonomie: Acarina, IxodidaeNejznámější zástupce klíšťat u nás, dlouhý v hladovém stavu až 4,5 mm. U nás se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích do asi 600 m n.m., ojediněle i výše. Imaga jsou aktivní od dubna do října, mohou se však vyskytnout i v zimních měsících. Je typickým trojhostitelským parazitem, cizopasí na drobných i velkých savcích, ptácích a plazech. Je nebezpečným přenašečem encefalititdy, borreliózy, tularémie, rickettsióz a dalších nemocí. Plzeň – Košutka. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ixodes_ricinus https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B_obecn%C3%A9 -
Janthina janthina (Linnaeus, 1758)
Vorenka křehkáTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, JanthiidaePlž o velikosti 4 cm, s tenkostěnnou modrofialově zbarvenou ulitou. Vyskytuje se na otevřeném moři, na kterém dokáže plavat pomocí voru z bublin vypouštěných do tuhého slizu. Živí se trubýši rodu Velella. Ostrov Kréta, Matala © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Janthina_janthina -
Janthina janthina (Linnaeus, 1758)
Vorenka křehkáTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, JanthiidaeModré zbarvené ulity tohoto plže ulitou jsou vynikajícím krycím zbarvením na temně modré hladině otevřeného moře. Ulity jsou na mořském břehu vzácné, častěji se vyskytují vyplavené na pláži po bouřích. Ostrov Kréta, Matala. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Janthina_janthina -
Labidura riparia (Pallas, 1773)
Škvor velkýTaxonomie: Dermaptera, LabiduridaeNáš největší škvor, s délkou těla až 26 mm,s výrazným černohnědým pruhem na hřbetní straně. Je vzácným druhem na písčitých březích vod, rozšířeným spíše v teplejších oblastech. Běžně se vyskytuje i při okrajích písečných pláží na středomořském pobřeží. Fotografovaný jedinec je z Mušlova u Mikulova. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Labidura_riparia -
Laciniaria plicata (Draparnaud, 1803)
Vřetenatka mnohozubáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ClausilidaeZávornatka s výškou ulity 16-18 mm. Typickým znakem závornatek je vysoká a štíhlá levotočivá ulita. Tento druh je typický pro skalní stěny a padlé dřevo v listnatých lesích, na kterých spásá porosty řas. Český Kras, Kotýz. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Laciniaria_plicata -
Lasius fuliginosus (Latreille, 1798)
Mravenec černolesklýTaxonomie: Hymenoptera, Formicidae(Hymenoptera, Formicidae) Středně velký, černý silně lesklý mravenec. Vytváří si mraveniště v dutinách stromů. Hnízdo je kartonové, ze směsi dřevité hmoty, zrníček písku a lepidla z medovice. Dřevitá hmota připravovaná mravenci umožňuje růst houby Cladosporium myrmeciphilum, jejíž vlákna mraveniště zpevňují. S mravencem se běžně setkáme na kmenech stromů, zejména dubů. Nápadné jsou „silnice“ až několik metrů dlouhé. Vydává zvláštní vůni podobnou citrónu. Na fotografii je bezkřídlá dělnice. Potravou mravenců je medovice a hmyz. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lasius_fuliginosus -
Lehmania marginata (O. F. Müller, 1774)
Podkornatka žíhanáTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, LimacidaeŠtíhlý, až 75 mm velký slimák, hojný na stromech na vlhkých stanovištích. Podkornatka je rozšířena po téměř celé Evropě. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lehmannia_marginata -
Leonia mamillaris (Lamarck, 1822)Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, PomatiidaeDruh podobný druhu P. elegans, má světlé, slabě skulptované ulity. Obývá travnaté svahy, často je pod kameny. Je rozšířen ve španělské provincii Murcia, v Alžírsku a Maroku. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Benidorm). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Leonia_mammillaris -
Lepisma sacchrina Linnaeus, 1758
Rybenka domáciTaxonomie: Thysanura, LepismatidaeBezkřídlý hmyz, s délkou těla 7-10 mm, typický zástupce šupinušek (Thysanura). Na hlavě jsou dlouhá nitkovitá tykadla, tělo je pokryté stříbřitými šupinkami. Na konci těla nese tři stejně dlouhé přívěsky. Je významným synantropním druhem, který vyhledává vlhčí a teplejší místa. Aktivní je v noci. Často se s ním setkáváme v bytových prostorech (i v panelových domech) a ve skladištích. Živí se organickým odpadem, zejména bohatým na cukry. Ve volné přírodě se vyskytuje vzácně. Nečtiny, zřícenina hradu Preitenstein. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Silverfish -
Leptinotarsa decemlineata Say, 1824
Mandelinka bramborováTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeVšeobecně známý druh, který je významným škůdcem na lilkovitých rostlinách, zejména na bramborách. Původem je se Severní Ameriky. Evropou se začala tato mandelinka šířit v době po 1. světové válce, u nás se masově vyskytovala v 50-tých letech 20. století. Má nápadné, černožluté aposematické zbarvení. Larvy jsou oranžové. Plzeň, Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Colorado_potato_beetle -
Ligus pratensis (Linnaeus, 1758)
Klopuška červenáTaxonomie: Heteroptera, MyridaeTypický zástupce čeledi klopuškovitých, která je druhově nejbohatší čeledí ploštic u nás. Hlava nese velké oči, jednoduchá očka chybí. Jsou to obvykle menší, slabě sklerotizované a pestře zbarvené ploštice. Jsou dobrými letci. Vyskytují se především v bylinné vegetaci, některé jsou dravé. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lygus_pratensis -
Lilioceris lilii Scopoli, 1793
Chřestovníček liliovýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeNetypicky vypadající mandelinka z podčeledi chřestovníčků (Criocerinae). Je nepříjemným škůdcem lilií, konvalinek a řebčíků, na kterých tmavě zbarvené larvy vykusují listy a květy. Larvy si nechávají trus nalepený na těle a pro ptáky jsou nepoživatelné. U nás se dosti hojně vyskytuje od dubna v zahradách, ve volné přírodě je u nás nehojný. Losiná u Plzně, květen 2004. © Michal Mergl, 2004 Další informace:
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scarlet_lily_beetle -
Limenitis camilla (Linnaeus, 1758)
Bělopásek dvouřadýTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeMotýl má nezaměnitelné zbarvení. Křídla nesou šikmé bílé pruhy na tmavě hnědém podkladu. Je typickým lesím motýlem světlin listnatých lesů, u nás doposud hojný v některých teplejších oblastech. Živnou rostlinou housenek je zimolez. Je rozšířen v celá Evropě kromě Skandinávie a oblasti okolo Středozemního moře. Lokálně může tvořit početné populace. Hlavní potravou imag je medovice mšic, vzácněji nektar z květů. Fotografovaný motýl je od Karlovy studánky v Českém krasu. Podobný bělopásek tavolníkový (Limenitis rivularis) je teplomilnější, známý z jižních Čech (Třeboňsko). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Limenitis_camilla -
Liocarcinus pusillus (Leach,1815)
KrabTaxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachyura, PortunidaeMenší, lehce stavěný krab s plochým, tenkým a slabě otrněným karapaxem. Nohy jsou dlouhé, tenké, zploštělé a na posledním páru nesou ploutvičku. Druh je hojný na písčinách v malých hloubkách ve Středozemním moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Liocarcinus_pusillus -
Lithoglyphus naticoides (C. Pfeiffer, 1828)
Kamolep říčníTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, HydrobiidaeUlity jsou ploše kuželovité, silnostěnné, asi 12 mm vysoké, šedobílé a připomínají ulity mořských plžů. Druh obývá řeky v povodí Černého moře, druhotně i jinde. U nás je znám v okolí Lednice na jižní Moravě. Je jediným zástupcem podčeledi Lithoglyphinae (kamenolepovití) u nás. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lithoglyphus_naticoides -
Lochmaea capreae Linnaeus, 1758
Bázlivec vrbovýTaxonomie: Coleoptera, ChrysomelidaeMenší, protáhlá, asi 6 mm dlouhá mandelinka, s krovkami okrové barvyu a hlavou a tykadly tmavě zbarvenými. Vyskytuje se od dubna do září na vrbách, topolech a bříze. Vyskytuje se v celé paleartické oblassti. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bázlivec_vrbový https://fr.wikipedia.org/wiki/Lochmaea_capreae -
Loripes lucinalis (Lamarck) – lucina(Bivalvia, Lucinidae) Lastury s délkou misek do 20 mm. Lastury jsou mírně klenuté, bílé, tenkostěnné, hladké. Žije zahrabán do hrubě písčitého dna. Druh je rozšířena od Anglie do sz. Afriky a ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004
-
Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761)
Ohniváček černokřídlýTaxonomie: Lepidoptera, LycaenidaeMenší, dosud hojný ohniváček s nevýrazným pohlavním dimorfismem. Živnou rostlinou housenek je šťovík. Samci často posedávají na vyvýšených rostlinách a sledují své teritorium. Druh je adaptován na prakticky všechny typy biotopů, nejčastěji jej najdeme na místech s řidší vegetací (pískovny, polní cesty, pastviny aj.). Druh je rozšířen spíše v nížinách, vystupuje však až do hor. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lycaena_phlaeas -
Lycaena tityrus (Poda, 1761)
Ohniváček černoskvrnnýTaxonomie: Lepidoptera, LycaenidaeOhniváček s výrazným pohlavním dimorfismem. Samička (na fotografii) má svrchní stranu křídel s oranžovými skvrnami, samci jsou hnědofialoví, bez oranžových skvrn. Živnou rostlinou je šťovík kyselý a šťovík menší. Druh je nenáročný, vyskytuje se na suchých křovinatých loukách, lesních pasekách i vlhkých květnatých loukách. I když nepatří mezi ohrožené druhy, v intenzívně obhospodařované krajině mizí. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lycaena_tityrus -
Lygaeus equestris (Linnaeus, 1758)
Ploštička pestráTaxonomie: Heteroptera, LygaeidaeNápadná červeně skvrnitá, 11-12 mm dlouhá ploštice. Typickým znakem je bílá skvrnka na blanitých částech předních křídel. Vzhledem připomíná vroubenku červenou. Žije na travnatých místech a ve světlých lesích na různých bylinách, přednostně na tolitě lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Živí se rostlinnými šťávami tolice, v těle má proto přítomen jedovatý glykosid vincetoxin. Má schopnost vyluzovat sotva slyšitelné velice jemné zvuky. Řečko, ostrov Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lygaeus_equestris -
Lygistopterus sanguineus (Linnaeus, 1758)
Dlouhoústec krvavýTaxonomie: Coleoptera, LycidaeŠtíhlý brouk s nápadně červenými podélně rýhovanými krovkami o délce těla až 11 mm. Je častý na květech a bylinné vegetaci v lesích, zejména v blízkosti stinných vlhkých údolích. Dravá larva se vyvíjí ve vlhkém dřevě. Druh je rozšířen v Evropě, severní Africe a Asii. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://species.wikimedia.org/wiki/Lygistopterus_sanguineus -
Lygocoris pabulinus (Linnaeus, 1761)
Klopuška bramborováTaxonomie: Heteroptera, MiridaeKlopušky (Miridae) jsou malé, obvykle pestře zbarvené, slabě sklerotizované ploštice. Setkáváme se s nimi nejčastěji na květech rostlin. Jsou býložravé, dravé i všežravé. Klopuška bramborová může škodit sáním na různých plodinách (angreštu, paprikách, bramborech). Svým zbarvením výborně splývá s pozadím. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lygocoris_pabulinus -
Macoma balthica (Linnaeus) – telínka severní(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 25 mm. Lastury jsou poměrně klenuté, bílé, žluté nebo růžové, pokryté periostrakem. Žije na písčitém dně. Druh je rozšířen od arktického Norska do Portugalska, chybí ve Středomoří. Lokalita: Francie, Dieppe. © M. Mergl, 2004
-
Macoma baltica
-
Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758)
Dlouhozobka svízelováTaxonomie: Lepidoptera, SphingidaeDenní lišaj, který rychle létá a pomocí dlouhého sosáku saje nektar z trubkovitých květů. Na rozdíl od jiných lišajů je aktivní na plném slunci. Dokáže stát na místě a připomíná malého kolibříka. Je migrantem, který počátkem léta přilétá z jižní Evropy. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Hummingbird_hawk-moth -
Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758)
Bourovec ostružiníkovýTaxonomie: Lepidoptera, LasiocampidaePoměrně statný motýl s rozpětím křídel až 66 mm. Na obrázku se sameček s nápadnými tykadly. Housenky žijí na různých bylinách a nízkých keřích. Dospělce najdeme na loukách, lesních okrajích, vřesovištích a rašeliništích. Samečci jsou aktivní v pozdním odpoledni a za soumraku. Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Macrothylacia_rubi -
Maja squinado (Herbst, 1788)
Krab pavoučíTaxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachiura, MajidaeKrab s trnitým karapaxem a dlouhýma nohama. Společně s několika podobnými druhy je běžný na skalnatém dně Středozemního moře. Je loven pro komerční účely. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Maja_squinado -
Manulea lutarella (Linnaeus, 1758)
Lišejníkovec hlinožlutýTaxonomie: Lepidoptera, ActiidaeMenší jemný motýl s průměrem křídel do 28 mm. Je to rozšířený, ale nehojný druh lesostepních biotopů a skalních stepí. Housenka žije od září do června na lišejnících na zemi a na kamenech. Imaga létají od července do září. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Manulea_lutarella -
Megalomus hirtus (Linnaeus, 1758)
DenivkaTaxonomie: Neuroptera, HemerobiidaeU nás jediný zástupce tohoto rodu denivek, nápadnější větší velikostí a tmavým zbarvením. Vyskytuje se ojediněle na okrajích lesů na celém našem území od července do srpna. Vyobrazený jedinec je fotografován na počátku dubna v Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004 -
Melanostoma praemorsa (Linnaeus 1758)
PiskořkaTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, ThiaridaeGastropoda, Prosobranchia, Thiaridae Sladkovodní druh s kuželovitou silnostěnnou ulitou, ústí je tmavé, barva ulity je tmavě hnědofialová. Obývají většinou subtropy a tropy, v Evropě je známo jen několik druhů ze Středomoří, dále se vyskytuje severní Africe, na Kypru, v Sýrii a Iráku.Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Algar). © Michal Mergl, 2004 -
Melitaea athalia (Rottenburg, 1775)
Hnědásek jitrocelovýTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeTmavě zbarvený hnědásek o rozpětí křídel až 38 mm. Živnou rostlinou housenek je jitrocel kopinatý, černýš hajní, světlík lékařský a rozrazil rezekvítek. Je hojným druhem okraje lesů, okrajů lesních cest, světlin, vlhkých luk a rašelinišť. Druh je velmi rozšíření od nížin do hor. Na rozdíl od jiných hnědásků nepatří k druhům u nás ohroženým. Imaga létají od května do srpna a s oblibou usedají na vlhkou půdu. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Heath_fritillary -
Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758)
Chroust obecnýTaxonomie: Coleoptera, ScarabaeoidaePoměrně velký, všeobecně známý brouk, často se vyskytující ve větším počtu. Patří do čeledi vrubounovitých, u nás zastoupené asi 140 druhy. Brouci na jaře opouštějí půdní komůrku, kde přezimují. Za soumraku odlétají na žíroviště, kde se živí mladými listy a výhonky listnatých stromů. Podle klimatických podmínek trvá vývoj larvy v půdě tři nebo čtyři roky. Při masovém výskytu chroust může škodit, dnes je však v souvislosti s používáním pesticidů druhem v běžné kulturní krajině spíše nehojným. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chroust_obecn%C3%BD -
Micrommata virescens (Clerck, 1757)
Maloočka smaragdováTaxonomie: Arachnida, Araneida, SparassidaeVelký nápadně zeleně zbarvený pavouk. Samička (na obrázku) má zadeček jednolitě žlutozelený, sameček má na zadečku pestré hnědočervené pruhy. Druh je hojný na nízké vegetaci podél okrajů lesů, na pasekách a na vlhkých loukách. Je jediným zástupcem čeledi maloočkovitých u nás. Losiná u Plzně, září 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Micrommata_virescens -
Mimas tiliae (Linnaeus, 1758)
Lišaj lipovýTaxonomie: Lepidoptera, SphingidaeLišaj s rozpětím křídel až 75 mm. Je hojný v lipových alejích, v listnatých a smíšených lesích po celé Evropě a přilehlé části Asie, vyskytuje se i v Kanadě. Je zajímavý silnou barevnou proměnlivostí. Dospělci se objevují v květnu až červenci. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Mimas_tiliae -
Misumena vatia (Clerck, 1757)
Běžník kopretinovýTaxonomie: Arachnida, Araneida, ThomisidaeSvětle zbarvený jedinec na konci větvičky jívy. Kořist lapá pomocí dvou párů dlouhých, do strany rozprostřených předních končetin na vnitřní straně vybavených trny. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia -
Misumena vatia (Clerck, 1757)
Běžník kopretinovýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeDruh je schopný barvoměny. Na květech světlých potkáváme bělavé jedince, na květech žlutých nalezneme sytě žluté jedince. Změna barvy trvá asi dva týdny. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia -
Misumena vatia (Clerck, 1757)
Běžník kopretinovýTaxonomie: Arachnida, Araneida, ThomisidaeVelký běžník hojný na květech a nízké vegetaci. Je výrazný schopností barvoměny. Můžeme nalézt sytě žluté jedinec nebo jedince světle zelené až bílé jako je vyobrazená samička na obrázku. Plzeň-Košutka, duben 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia -
Molorchus minor (Linnaeus, 1758)
Polokrovečník menšíTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeMalý štíhlý tesařík připomínající mravence. Má nápadně ztloustlá stehna končetin a krátké krovky. Larvy se vyvíjejí v uschlých větvích a slabých kmenech smrku, borovice a jedle. Imaga jsou hojná na květech miříkovitých rostlin od května do července. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004
WEB: http://www.cerambycidae-hrbek.cz/tesar.CR/molormin.htm https://fr.wikipedia.org/wiki/Molorchus_minor -
Monachoides incarnatus (O.F. Müller, 1774)
Vlahovka narudláTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, HygromiidaePlž s narudlou ulitou a tmavorudým ústím, charakteristický pro křovinaté porosty, kde žije na půdě nebo lese po vegetaci. Na povrchu misek má jemnou strukturu s kosočtverečných políček, která vytváří matný vzhled ulity. Je hojný po celé našem území. Nečtiny, Preitenstein. © Michal Mergl, 2006
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Monachoides_incarnatus https://de.wikipedia.org/wiki/R%C3%B6tliche_Laubschnecke -
Musculium lacustre (O. F. Müller, 1774)
Okrouhlice rybničnáTaxonomie: Bivalvia, Veneroida, SphaeriidaeMenší sladkovodní mlž s tenkostěnnými lasturami o velikosti asi 9 mm. Je poměrně hojný na písčito-bahnitém dně okrajů rybníků, v odstavených ramenech a tůních. Je uváděn jako téměř ohrožený druh, ale snáší i silně eutrofizované vody. Zajímavostí je vývoj mladých jedinců v plášťové dutině mateřského jedince. Na Plzeňsku patří k hojným mlžům v kaskádě Boleveckých rybníků. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Musculium_lacustre -
Myathropa florea (Linnaeus, 1758)
Pestřenka smrtihlávkaTaxonomie: Diptera, SyrphidaeVelká zavalitá pestřenka s vosím vzezřením. Na hrudi je charakteristická skvrna připomínající kresbu hrudi lišaje smrtihlava. Je velká asi 12 mm. Je velmi plachá, hbitá a rychlá. Žije hojně na loukách, lesních okrajích a podél travnatých cest. Setkat se s ní můžeme od května do podzimu. Larvy jsou saprofágní a vyvíjejí se ve stojatých vodách s rozkládající se organickou hmotou. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Myathropa_florea -
Myrmica rubra (Linnaeus, 1758)
Mravenec žahavýTaxonomie: Hymenoptera, FormicidaeDrobný mravenec s nápadnou dvoučlánkovou stopkou na bázi zadečku a dlouhými trny na zadohrudi. Má žihadlo, jehož bodnutí je bolestivé. Je hojným druhem v lesích, často sedí na listech a větvičkách. Hnízdo si staví pod kameny, v trouchnivějících pařezech pod kůrou a na podobných místech. Vyhledává nektar, šťávy s rostlin, ale hlavní potravou je medovice vylučovaná mšicemi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Myrmica_rubra -
Nemobius sylvestris (Bosc, 1792)
Cvrček lesníTaxonomie: Ensifera, GryllidaeAsi 10 mm dlouhý tmavý cvrček, se světlou skvrnou ve tvaru písmene Y na hlavě. Žije ve světlých, nejčastěji dubových lesích v pahorkatinách a nížinách. Pohybuje se velmi rychle. Je polyfágní. Srbsko. © M. Mergl, 2012
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Waldgrille -
Nemophora degeerella (Linnaeus, 1758)
Adéla pestráTaxonomie: Lepidoptera, AdelidaePestře zbarvená adéla s rozpětím křídel asi 20 mm. Druh je typický pro vlhčí a stinné listnaté lesy, které mají v podrostu sasanku hojní. Samečci mají velmi dlouhá tykadla, samičky (na obrázku) mají tykadla kratší a ve své spodní části zesílená. Samečci časo víří ve vzduchu se široce roztaženými tykadly. Dospělé motýly potkáme v květnu a červnu. Losiná, 2005 © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Longhorn_moth -
Nezara viridula (Linnaeus, 1758)
Kněžice zeleninováTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká zeleně zbarvená kněžice. Zbarvení poskytuje dokonalé maskování na listech vegetace v křovinatých stráních (makchiích). Je teplomilná, ale jako invazivní druh se postupně šíří a může se vyskytovat i na našem území. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Nezara_viridula -
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757)
Křižák podkorníTaxonomie: Arachnida, Araneae, AraneidaeVětší křižák s nápadně plochým a tmavým zadečkem. Je běžný pod kůrou stromů, ale vyskytuje se i synantropně. Většinou se vyskytuje mimo síť, která může mít až 70 cm v průměru. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Nuctenea_umbratica -
Odontotarsus purpureolineatus (Rossi, 1790)
KněžiceTaxonomie: Heteroptera, ScuterellidaeVětší kněžice s pestrým zbarvením štítu a štítku. Štítek překrývá celý zadeček a je vzadu zúžený. Druh je hojný na teplých xerotermních stanovištích, u nás například na skalních stepích Českého krasu. Kotýz u Suchomast, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Odontotarsus_purpureolineatus -
Oniscus asellus Linnaeus – beruška zední(Crustacea, Isopoda, Oniscidae) Větší zástupce stejnonožců, všeobecně rozšířený na vlhkých místech, v mechu a pod kameny na celém našem území. Má nápadně protažené postranní laloky hlavového štítu. Pereoin je jen slabě klenutý. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
-
Opatrum sabulosum (Linnaeus, 1761 )
Potemník písečnýTaxonomie: Coleoptera, TenebrionidaePotemník písečný je teplomilný brouk. Vyhledává písčité půdy, v pískovnách, vinicích, na okrajích lesů apod. Vyobrazený kus je z Mikulova na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Opatrum_sabulosum -
Ophidiaster ophidianus Lamarck, 1816
HvězdiceTaxonomie: Asteroidea, OphidiasteridaeNejvětší středomořská hvězdice s úzkými válcovitými rameny. Vyskytuje se na skalnatém pobřeží, často na zastíněných místech. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://it.wikipedia.org/wiki/Ophidiaster_ophidianus -
Ophiothrix fragilis (Abildgaard, 1789)
Hadice křehkáTaxonomie: Ophiuroidea, OphiotricidaeMenší pestře zbarvená hadice s tenkými rameny pokrytými dlouhými trny. Je běžná pod kameny na skalnatém dně litorální zóny ve Středozemním moři a podél Atlantského pobřeží od Severního moře. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ophiothrix_fragilis -
Orthezia urticae (Linnaeus, 1758)
Toulice kopřivováTaxonomie: Sternorrhyncha, Coccoidea, OrtheziidaeJeden z nepočetných zástupců čeledi u nás, s nápadně bílým tělem, Tělo toulice je pokryto voskovými destičkami, které za zadečkem vytvářejí dutou trubičku, která dala rodu název. Toulici zastihneme na kopřivách v proběhu léta a podzimu. Často potkáme vedle sebe velké i menší jedince, kteří sedí na stonku kopřivy. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://species.wikimedia.org/wiki/Orthezia_urticae -
Ostrea edulis Linnaeus, 1758
Ústřice obecnáTaxonomie: Mollusca, Bivalvia, OstreidaeMlž s nepravidelnými lasturami, který je komerčně pěstován. Ústřice žijí v mělkých vodách přicementovány k pevnému podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ostrea_edulis https://cs.wikipedia.org/wiki/Ústřice_jed -
Palomena prasina (Linnaeus, 1761)
Kněžice trávozelenáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká kněžice, která se od podobného druhu P. viridissima liší lehce prohnutou stranou štítu. Je všeobecně rozšířeným druhem na listnatých stromech, keřích a okoličnatých rostlinách od jara do podzimu. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/ Kněžice trávozelená https://en.wikipedia.org/wiki/Green_shield_bug -
Palomena viridissima (Poda, 1797)
Kněžice zelenáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká zeleně zbarvené ploštice hojná na bylinách a křovinách. Přezimuje jako imago, nová generace se vyskytuje od června. Je jedním ze dvou zástupců rodu u nás. Je hojná po celém našem území, běžně v zahradách i ve volné přírodě. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Palomena_viridissima -
Paludicella articulata
Keřnatenka bahenníTaxonomie: Bryozoa, CristellidaeJediný zástupce této skupiny mechovek ve sladkých vodách. Zoaria tohoto druhu vytváří povlaky z řetízkovitě seřazených zooecií. Z hlavních větví odbočují postranní větve pod asi 60° úhlem. Tento druh nevytváří statoblasty. Zoaria tohoto druhu najdeme na zastíněných místech, nejčastěji na spodní straně kamenů v proudící vodě. Řeka Úslava, Plzeň, 2010. © M. Mergl, 2013 -
Papilio machaon Linnaeus, 1758
Otakárek fenyklovýTaxonomie: Lepidoptera, PapilionidaeJeden s nejkrásnějších evropských motýlů, s tmavými pásy na žlutém podkladu a dlouhými ostruhami na zadních křídlech. Je vynikajícím letcem, se schopností plachtění ve vzestupných vzdušných proudech, tzv. hilltopping. Vyhledává vrcholy kopců, kde si samečci vyhledávají samičku a chrání si teritorium před ostatními přilétajícími samečky. Housenka žije na různých miříkovitých rostlinách. U nás je tento druh chráněný zákonem. Ostrov Kréta, Faistos, 2010. © M. Mergl, 2012
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Papilio_machaon -
Patella coerulea - přílipka(Mollusca, Gastropoda, Patellidae) Předožábrý mořský plž s nízce až ploše kuželovitou uliou se silnými žebry. Plž je výborně přizpůsoben svým tvarem a silnou stěnou k životu v neklidné vodě příbojové zóny. Za odlivu je plochou nohy pevně přisát k podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
-
Patella vulgata Linnaeus, 1758
Přílipka miskovitáTaxonomie: Gastropoda, Patellogastropoda, PatellidaePlž s kuželovitou ulitou, který žije přichycen na skaliscích v příbojové zóně. Je druhem atlantského pobřeží. Během přílivu pomocí silné nohy dokáže popolézat a spásat řasy. Před odlivem se vrací na stejné místo. Noha, která má fukci silné přísavky, mu umožňuje přežít údery vln a prudké proudy příbojové zóny. Anglie, Dover, říjen 2002. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Patella_vulgata -
Peneroplis, Ephidium, Ammonia, Adelosina, Triloculina(Protozoa, Foraminiferida) Foraminifery z porostu vochy (posidoniové louky) z mělkého moře v západním Středomoří Vyobrazené foraminifery pocházejí ze Španělska (Denia).
-
Pentatoma rufipes (Linnaeus, 1758)
Kněžice rudonoháTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká ploštice žijící v korunovém patru listnáčů, nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, ale můžeme ji potkat i v ovocných sadech. Přezimuje jako imago. Je jediným zástupcem rodu u nás, dosti hojným na celém území. Často saje na mrtvém hmyzu. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Forest_bug -
Philaeus chrysops (Poda, 1761)
Skákavka rudopásáTaxonomie: Arachnida, Araneae, SalticidaeVětší skákavka, u které je sameček nápadně červeně zbarven, samička je celá černá. Je výrazně teplomilným druhem, rozšířeným na skalnatých stráních a skalních stepích teplých oblastí. V Českém krasu zůstává doposud hojná na některých otevřených místech. Kořisti se zmocňuje stejně jako jiné skákavky krátkým skokem. Český Kras, Kotýz, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Philaeus_chrysops -
Philodromus dispar Walckenaer, 1826
Listovník rozličnýTaxonomie: Arachnida, Araneae, PhilodromidaeStředně velký pavouk s plochým tělem a dlouhýma, do strana rozprostřenýma nohama. Je častý pod kůrou stromů a na kmenech. Rozšířený je po celé Evropě. Zbarvení těla je velmi proměnlivé, od hnědých barev k šedým odstínům. Povrch těla je hustě chlupatý. Vyobrazený jedinec je z Plzně–Bolevce (duben). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Philodromus_dispar -
Physa fontinalis (Linnaeus, 1758)
Levatka říčníTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, PhysidaeUlita je levotočivá, má nízký kotouč a nafialovělé ústí. U lezoucího jedince je plášť vytažený do tří laloků přes okraj ústí. Obývá stojaté vody, často návesní rybníky. Je rozšířen po téměř celé Evropě. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Tymákov). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Physa_fontinalis -
Physella acuta (Draparnaud, 1805)
Levohrotka ostráTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, PhysidaeUlita je levotočivá, má vytažený kotouč, na povrchu ulity je jemné mřížkování. Žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Původem je asi z jz. Evropy, u nás expanduje do narušených stanovišť jakými jsou zatopené lomy a pískovny. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Denia). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Physella_acuta -
Physella acuta (Draparnaud, 1805)
Levohrotka ostráTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, PhysidaeVodní plž s tenkou levotočivou ulitou, skrz kterou prosvítá skvrnitý plášť. Na hlavě má dlouhá nitkovitá tykadla. Druh je u nás nepůvodní, šíří se odpočátku 20. století a v posledních asi 30 letech je velmi běžným druhem. Vyskytuje se v lomech, pískovnách, rybnících, koupalištích a parkových jezírkách, ve kterých bývá nejhojnějším plžem. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Physella_acuta -
Pieris napi (Linnaeus, 1758)
Bělásek řepkovýTaxonomie: Lepidoptera, PieridaeStředně velký bělásek s nápadně černě lemovanými žilkami na spodní straně zadních křídel. Je všeobecně rozšířený na našem území. Vytváří dvě generace. Housenky se živí na brukvovitých rostlinách, jak planých (řeřišnice, česnáček, hulevníky, rukve, hořcice), tak na pěstovaných kultivarech brukve. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Green-veined_white -
Pinna nobilis Linnaeus, 1758
Kyjovka šupinatáTaxonomie: Mollusca, Bivalvia, PinnidaeMladý jedinec kyjovky na kamenitém mořském dně. Kyjovky jsou největší mlži Středozemního moře. Předním koncem lastur jsou zabořeny do usazenin na dně v hloukách až do 60 m. K pevnému přichycení napomáhá svazek byssových vláken, kterým jsou přichyceny ke kamínkům na dně. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pinna_nobilis -
Pisaura mirabilis (Clerck, 1757)
Lovčík hajníTaxonomie: Arachnida, PisauridaePavouk s délkou těla až 15 mm, sameček je mírně menší. Pavouk má výborné krycí zbarvení, v kombinaci hnědé, rezavé a bílé barvy s kresbou ve tvaru stromečku na zadečku. Zadeček je silně protažený. Druh bývá velmi hojný na vyšší bylinné vegetaci při okrajích lesů, cest a na loukách. Často ho nalezneme na porostech kopřiv a lopuchů. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pisaura_mirabilis -
Planorbis carinatus O. F. Müller, 1774
Terčovník kýlnatýTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, PlanorbidaeVodní plž s plochou tenkostěnnou ulitou, s nápadným kýlem a nitkovitými tykadly. Velikost ulity je asi 10 mm. Tento terčovník je v ČR považován za ohrožený druh. Na Plzeňsku patří k hojným okružákům. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Planorbis_carinatus -
Polistes gallicus Linnaeus, 1761
Vosík francouzskýTaxonomie: Hymenoptera, VespidaeVosík francouzský je podobný vosám, liší se dopředu i dozadu zúženým zadečkem. Hnízdo vosíků je z jediného plástu, nemá ochranný obal a je přichyceno krátkou stopkou. Hnízdo zakládá královna, která jediná přežívá zimu. Vosíci mají slabé žihadlo, které sotva propíchne lidskou pokožku. Je dravcem lovícím rozmanitý hmyz, sají i nektar z květů nebo se živí na přezrálém, hnijícím ovoci. Řecko, ostrov Zakyntos, vesnička Amoudi, léto 2004. © Michal Mergl, 2004.
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Polistes_gallicus -
Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775)
Modrásek jehlicovýTaxonomie: Lepidoptera, LycaenidaePrakticky všudypřítomný modrásek, jehož živnou rostlinou jsou bobovité rostliny (tolice, jetel, štírovník, čičorka aj.). Je adaptován na nejrůznější typy otevřených bezlesých biotopů, včetně zemědělské krajiny a intravilánů měst a obcí. Larva přezimuje v mraveništích. Losiná u Plzně, léto 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Common_blue -
Pomatias elegans (O. F. Müller, 1774)Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, PomatiidaeNápadný druh se silnostěnnými ulitami a silným trvalým víčkem, někdy s ulitou hnědorůžové barvy. Je hojný v křovinatých makchiích ve Středomoří, u nás chybí. Vyobrazené ulity pochází z chorvatského polostrova Istria (Rabac). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pomatias_elegans -
Pomatias elegans (O. F. Müller, 1774)Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, PomatiasidaeNápadný druh se silnostěnnými ulitami a silným víčkem. Je hojný na mořském pobřeží j. a jz. Evropy, zejména na vápencovém podkladu. U nás chybí. Vyobrazené ulity pochází z Anglie (Dover). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pomatias_elegans -
Pontia daplidice (Linnaeus, 1758)
Bělásek rezedkovýTaxonomie: Lepidoptera, PieridaeMenší bělásek o velikosti 45 mm. Je tmavě skvrnitý, zejména na spodní straně zadních křídel. Stejně jako u jiných bělásků jsou samičky tmavší a mají na předních křídlech dvě tmavé skvrny. Je to typický teplomilný motýl otevřené krajiny, častý je výslunných místech ruderálního charakteru. Je tažný, první generace se u nás objevuje v květnu a červnu. Kanegra v Chorvatsku, 2007. © M. Mergl, 2012
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Bl%C3%A1sek_rezedkov%C3%BD https://en.wikipedia.org/wiki/Pontia_daplidice -
Porcellio scaber Latreille – beruška obecná(Crustacea, Isopoda, Porcellionidae) Epimerity tohoto stejnonožce jsou hrubě zrnité. Druh je dosti variabilní ve zbarvení, hnědě skvrnitý až skoro černý. Vyskytuje se na vlhčích místech, v mechu, pod kameny a ve vlhkých sklepích na našem celém území. Košutka u Plzně, září 2003. © Michal Mergl, 2004
-
Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843)
Písečník novozélandskýTaxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, HydrobiidaeZavlečený druh z Nového Zélandu (1850 v Anglii, dnes všude podél pobřeží kontinentální Evropy). Obývá brakické vody a vody silněji mineralizované. Je schopen partenogeneze s populacemi čítajícími i více než do 100 000 jedinci na 1 m2. U nás je druh znám z podkrušnohorských pánví a polabských nádrží, zatopených lomů a písníků, v současnosti i z Plzně. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Denia) ze zavodňovacích kanálů a stružek. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_mud_snail -
Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843)
Písečník novozélandskýTaxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, HydrobiidaeDrobný předožábrý plž, s poměrně silnostěnnou ulitou vysokou asi 6 mm. Má trvalé víčko. Má schopnost partenogentického rozmnožování a proto vytváří velmi početné populace. V naší fauně je nepůvodní. Poprvé byl zjištěn v ČR v roce 1981. Od té doby se šíří v zatopených pískovnách, rybnících s písčitým dnem a ve velkých řekách, zejména v Polabí a Poohří a v Berounce. Na Plzeňsku je znám z blízkého okolí Plzně a v řece Berounce. Plzeň, Bolevecké rybníky. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_mud_snail -
Propylea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758)
Slunéčko čtrnáctitečnéTaxonomie: Coleoptera, CoccinelidaeSilně klenuté slunéčko s nápadnou a velmi proměnlivou kresbou ze šachovnicovitě rozmístěných černých a žlutých skvrn. Je efektivním predátorem mšic. Druh je všeobecně rozšířený, na loukách, lesních pasekách i rumištích. Má několik generací za rok. Přezimuje jako imago v půdní hrabance. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Propylea_quatuordecimpunctata -
Propylea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758)
Slunéčko čtrnáctitečnéTaxonomie: Coleoptera, CoccinelidaeAsi 4 mm dlouhé, silně klenuté slunéčko s nápadnou a velmi proměnlivou kresbou. U některých jedinců žlutá barva i úplně zmizí. Je efektivním predátorem mšic. Druh je všeobecně rozšířený, na loukách i lesních pasekách. Přezimuje jako imago v půdní hrabance. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Propylea_quatuordecimpunctata -
Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776)
TesaříkTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeJeden z hojným menších tesaříků ú velikosti až 9 mm. Imaga jsou od května do srpna hojná na květech a květenstvích chrastavce, maliníků, kopretin a různých druzích miříkovitých rostlin. Larvy žijí v půdě, kde se živí myceliem špičky obecné. Kuklí se v zemi. Druh je všeobecně rozšířený na okrajích lesů, pastvinách, loukách a mezích. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pseudovadonia_livid -
Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776)
TesaříkTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeMenší tesařík s délkou těla asi 1 cm. Druh je velmi hojný na lesních světlinách, okrajích lesů a lesních loukách. Skryje, údolí Zbirožského potoka, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pseudovadonia_livida -
Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758)
Slunéčko dvaadvacetitečnéTaxonomie: Coleoptera, CoccinellidaeSlunéčko žijící na stromech, keřích a bylinách. Živí se padlím. Ve střední Evropě velmi hojný druh, vyskytuje se ve Skandinávii i pouštních oázách Sahary. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Psyllobora_vigintiduopunctata -
Pyrgus carthami (Hübner, 1813)
Soumračník proskurníkovýTaxonomie: Lepidoptera, HesperiidaeSoumračník skalnatých stepí a kamenitých drolin na vápencovém podkladě. Živnou rostlinou jsou mochny. Imaga létají rychle nízko při zemi a usedají na osluněné plošky s nízkou vegetací. U nás se jedná o velmi lokální druh, vázaný na některé oblasti termofytika, např. Český kras a České středohoří. Vyobrazený jedinec je z řeckého ostrova Lefkada. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Safflower_skipper -
Pyrochroa coccinea Linnaeus, 1762
Červenáček ohnivýTaxonomie: Coleoptera, PyrochroideaVětší, lehce sklerotizovaný brouk s jemně ochmýřenými měkkými krovkami s černým tělem. Brouci jsou se živí medovicí mšic a rostlinnými šťávami. Velké ploché larvy nalezneme pod kůrou padlých stromů, kde lové drobné živočichy. Druh je běžný v listnatých lesích Evropy. Český Kras, Kotýz, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cardinal_beetle https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%A1%C4%8Dek_ohniv%C3%BD -
Reptadeonella violacea (Johnston, 1847)
MechovkaTaxonomie: Bryozoa, Cheilostomata, AdeonidaeMechovka vytvářející povlékavá zoaria na pevném podkladu. Je rozšířená ve Středomoří a východní Tichomoří. Je považována za invazivní druh. Řecko, ostrov Zakynhos. © M. Mergl, 2005.
WEB: https://nl.wikipedia.org/wiki/Reptadeonella_violacea -
Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763)
Páteříček žlutýTaxonomie: Coleoptera, CantharidaeAsi 10 mm velký páteříček, od června velmi hojný na květech, zejména miříkovitých rostlin. Oči, tykadla a konec krovek jsou černé, jinak je žlutočervený. Losiná. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Common_red_soldier_beetle -
Rhaphigaster nebulosa (Poda, 1761)
Kněžice mlhovitáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká kněžice žijící v křovinách, na bylinách a kmenech stromů. Je světle šedá, s jemnými černými tečkami. Sporadicky se vyskytuje v teplejších oblastech republiky. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. Na Plzeňsku je druh vzácný. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhaphigaster_nebulosa -
Rhynocoris iracundus (Poda, 1761)
Zákeřnice červenáTaxonomie: Heteroptera, ReduviidaeVelká dravá ploštice. Její výstražné červeno-černé zbarvení je velmi proměnlivé. Je význačným druhem stepních stanovišť. Loví hmyz, který vyhledává v květech. Při neopatrném uchopení může citelně bodnout. Přezimují vajíčka, imaga se vyskytují od června. Český Kras, Koukolova hora, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhynocoris_iracundus -
Rhynocoris iracundus (Poda, 1761)
Zákeřnice červenáTaxonomie: Heteroptera, ReduviidaeVelká dravá ploštice. Loví hmyz, housenky i imaga a nevyhýbá se ani druhům s jedovatou hemolymfou, jakými jsou slunéčka. Vyskytují se spíše jednotlivě a pro výstražné zbarvení se je jiné druhy hmyzu a drobní obratlovci vyhýbají. V okolí Plzně se z ní můžeme setkat na xerotermních lokalitách, například na stráních lomu v Ejpovicích, Litickém hradu aj. Fotografie je z Českého Krasu (Koukolova hora), červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhynocoris_iracundus -
Runcinia grammica (C.L. Koch, 1837)
Běžník bělopásýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeDruh je nápadný zbarvením. Samička i sameček mají příčný bílý pruh v přední části hlavohrudi. Sameček se od samičky liší tmavším zbarvením. Ve Středomoří je hojný na bylinné vegetaci při pobřeží. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Runcinia_grammica -
Rutpela maculata (Poda, 1761)
Tesařík ozbrojenýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeBarevně výrazný větší tesařík připomínající vosy. Je velmi variabilní ve tvaru a velikosti skvrn na krovkách. Imaga se vyskytují od června do srpna na květech a mohou mít význam i jako opylovači. Hostitelskou rostlinou larev jsou listnaté dřeviny. Vývoj probíhá ve vlhkém a tlejícím dřevě 2 až 3 roky. U nás je všeobecně rozšířeným druhem na lesních pasekách, lesních loukách, podél lesních cest od nížin do hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rutpela_maculata -
Salticus scenicus (Clerck, 1757)
Skákavka pruhovanáTaxonomie: Araneae, SalticidaeSkákavka s tělem dlouhým 5-9 mm a dlouhým černobíle pruhovaným zadečkem, hojný na stěnách budov, skal a podobných otevřených místech. Je jednou z našich nejhojnějších skákavek. Má dobrý zrak. Kořist a její vzdálenost zjistí pomocí nápadných, vpřed namířených očí. Kořisti se zmocňuje skokem. Plzeň, Lochotín. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Zebra_spider -
Saperda scalaris (Linnaeus, 1758)
Kozlíček mramorovýTaxonomie: Coleoptera, CerambycidaeBarevně výrazný a kresbou na krovkách dosti proměnlivý druh tesaříka. Obývá listnaté a smíšené porosty od nížin do hor. Imaga se vyskytují od dubna do června, nejčastěji na větvích a listech listnatých dřevin. Larvy žijí pod kůrou různých druhů listnáčů. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozl%C3%AD%C4%8Dek_mramorov%C3%BD -
Scaeva pyrastri (Linnaeus, 1758)
Pestřenka hrušňováTaxonomie: Diptera, SyrphidaeStředně velká pestřenka o velikosti 10-15 mm s výraznými světle žlutými skvrnami na černém podkladu připomínající vosu. Oči jsou ochlupené. Setkat se s ní můžeme nejčastěji za slunečných dnů na loukách, na lesních okrajích a v zahradách. Larvy jsou nazelenalé, dravé a živí se mšicemi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scaeva_pyrastri -
Scaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790
Člunotvarec čtyřskvrnnýTaxonomie: Coleoptera, ScaphidiidaeBrouk z čeledi člunotvarcovitých velký asi 5-6 mm. Často se vyskytuje v tlejícím dřevě a na podhoubí jímž se živí. Košutka v Plzni. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Scaphidium_quadrimaculatum -
Scolopendra cingulata Latreille, 1829
Stonoha páskovanáTaxonomie: Chilopoda, ScolopendridaeVelká stonožka o délce až 10 cm. Má variabilní zbarvení, někdy s nápadně oranžovými tykadly a vlečnými nohami. Je hojná ve Středomoří pod kameny v sutích a v křovinatém porostu, zejména na suchých místech. Její kousnutí je bolestivé a doprovázené slabší otravou jedem z kusadel. U nás tento druh nežije. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scolopendra_cingulata -
Schiffermuelleria scharfferella (Linnaeus, 1758)
Krásněnka podkorníTaxonomie: Lepidoptera, OecophoridaeDrobný motýl čeledi druhově početné čeledi (v Evropě 126 druhů v 36 rodech). Všichni motýli jsou drobní. Vyobrazený druh je dlouhý asi 11 mm a jeho larvy žijí v tlejícím dřevě. Dospělci jsou poměrně hojní v červnu a červenci. Losiná u Plzně, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Schiffermuelleria -
Sicus ferrugineus (Linnaeus, 1761)
OčnatkaTaxonomie: Diptera, ConopidaeTmavě zbarvená očnatka se zadečkem silně stočeným pod tělo. Je dosti hojná na květech rostlin, zejména chrastavců a hvězdnicovitých rostlin. Vyskytuje se na lesních světlinách, suchých lukách, výslunných stráních a mezích. Její larvy parazitují v larvách čmeláků. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Sicus_ferrugineus -
Sphaerechinus granularis (Lamarck, 1816)
Ježovka obecnáTaxonomie: Echinoidea, TaxopneustidaeVětší ježovka s kratšími černofialovými trny které jsou na konci bělavě zbarvené. Na svém povrchu často nese prázdné lastury nebo kousky mořských travin. Patří k běžným druhům litorální zóny Středozemního moře. Žije od hloubky několika metrů na kamenitém a hrubě písčitém dně. Jónské moře, Zakynthos. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Sphaerechinus_granularis -
Spilostethus saxatilis (Scopoli, 1763)
Ploštička lučníTaxonomie: Heteroptera, LygaenidaeAsi 1 cm dlouhá, nápadně červeno-černě zbarvená ploštice. Tento typ zbarvení a vzoru, u středně velkých ploštic velmi rozšířený, signalizuje na dálku nebezpečnost a současně rozbíjí obrys těla případné kořisti. Druh není příliš hojný a preferuje teplá stanoviště křovinatých strání. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: http://en.wikipedia.org/wiki/Spilostethus_saxatilis -
Staphylinus caesareus Cederhjelm, 1798
Drabčík zdobenýTaxonomie: Coleoptera, StaphylinidaeVelký drabčík (délka až 28 mm) s hnědými, zlatavě ochlupeným krovkami a zadečkem. Rychle se pohybuje ve svrchní vrstvě půdy a pod kameny, kde pátrá do drobné kořisti. Je všeobecně rozšířeným druhem na polích, hájích parcích a zahradách. Je dobrý letec, s křídly složenými pod zkrácenými krovkami. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Kaiserlicher_Kurzfl%C3%BCgler -
Stenoptilia bipunctidactyla (Scopoli, 1763)
Pernatuška tečkovanáTaxonomie: Lepidoptera, PterophoridaePernatušky mají typická křídla, která jsou rozdělana u prvého páru křídel na tři, u druhého páru na dva peříčkovité laloky. Nohy jsou velmi dlouhé, tenké a otrněné. Housenky se vyvíjejí na různých bylinách. Nesnadno se určují, u nás je známo asi 60 druhů této čeledi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004.
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Stenoptilia_bipunctidactyla -
Succinea putris (Linné, 1758) – jantarka obecná(Gastropoda, Pulmonata, Succineidae) Plicnatý plž s tenkou, jantarově žlutou průsvitnou ulitou, vyskou asi 20 mm. Je hojný na listech vegetace v blízkosti vod, mokrých loukách, v údolích potoků a při okrajích rybníků. Líně u Plzně, srpen 2005. © Michal Mergl, 2007
-
Tettigonia viridissima Linnaeus, 1758
Kobylka zelenáTaxonomie: Ensifera, TettigonidaeVelká kobylka s celkově zeleným tělem a dlouhými křídly. Pouze svrchní strana štítu nese hnědavé skvrny. Tykadla jsou dlouhá, niťovitá. Ústní ústrojí je kousací a kobylka jím loví drobné živočichy. Druh je hojný a všeobecně rozšířený na loukách, polích a v zahradách. V podvečer hlasitě striduluje na větvích stromů a křovin. Vytváří jedinou generaci, dospělci se vyskytují od července do října. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Tettigonia_viridissima -
Theodoxus danubialis (C. Pfeiffer, 1828)
Zubovec dunajskýTaxonomie: Gastropoda, Neritaemorpha, NeritidaeUlity jsou silnostěnné, příčně pruhované, z výrazným zubem v ústí. Žije na kamenech ve větších řekách povodí Dunaje (Slovensko, Balkán, Severní Itálie). U nás je znám z dolního toku Moravy u Břeclavi. Vyobrazené ulity pochází ze Slovenska (Bratislava). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Theodoxus_danubialis -
Thomisus onustus Walckenaer, 1806
Běžník květomilnýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaePestře zbarvený běžník z nápadným trojúhelníkovitým zadečkem. Zbarvení kolísá do krémové do žluté a kropenatě růžové. Podobně jako běžník kopretinový, i tento druh žije na květech, kde číhá na kořist přilétající sát nektar. Je teplomilný, u nás je běžný v teplejších oblastech (např. Český Kras). Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Thomisus_onustus -
Thymelicus lineola (Ochlosenheimer, 1808)
Soumračník čárečkovanýTaxonomie: Lepidoptera, HesperiidaeDrobný motýl častý v letních měsících na stráních a úhorech, často zalétá i do intravilánů měst. Má kyjovitá tykadla. Živnou rostlinou jsou různé trávy (srhy, válečky, jílek, bojínek aj.). Samci jsou výrazně teritoriální, ze svých teritorií vyhánějí jiné samce i jiné druhy hmyzu. Všeobecně rozšířený a hojný druh. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper -
Thymelicus lineola (Ochlosenheimer, 1808)
Soumračník čárečkovanýTaxonomie: Lepidoptera, HesperiidaeDrobný motýl častý v letních měsících na stráních a úhorech, často zalétá i do intravilánů měst. Živnou rostlinou jsou různé trávy (srhy,válečky, jílek, bojínek aj.). V klidu mají motýli zvláštně podsunutá zadní křídla křídla pod přední pár křídel. Všeobecně rozšířený a hojný druh. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper -
Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808)
Soumračník čárečkovanýTaxonomie: Lepidoptera, HesperidaeMenší druh s nápadně rezavou svrchní stranou křídel. Při usednutí má přední křídla nadzvednuta a přesunuta nad křídla zadní. Svým rychlým letem připomíná můry. Je hojným motýlem na loukách a pasekách v letních měsících. Hostitelskými rostlinami jsou různé trávy (srhy, válečky, jílek aj.). Skryje u Křivoklátu. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper -
Thymelicus sylvestris (Poda, 1761)
Soumračník metlicovýTaxonomie: Lepidoptera, HesperiidaeMenší, asi 1,5 cm dlouhý motýl druh s nápadně rezavou svrchní stranou křídel. Při usednutí má přední křídla nadzvednuta a přesunuta nad křídla zadní. Svým rychlým letem připomíná můry. Je hojným motýlem na loukách, pasekách a lesostepích v letních měsících. Hostitelskými rostlinami jsou různé trávy, především medyněk vlnatý. Přezimuje housenka. Skryje 2004. © Michal Mergl, 2004.
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Small_skipper -
Timandra comae Schmidt, 1931
Žlutokřídlec šťovíkovýTaxonomie: Lepidoptera, GeometridaePíďalka s rozpětím křídel asi 25 mm. Na křídlech je výrazná hnědočervená příčka. Housenka se živí šťovíkem a rdesnem. U nás má dvě generace. Osídluje travnaté a křovinaté biotopy, řídké lesy a zahrady. Je typickým druhem v noci lákaný na umělé osvětlení. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Blood-vein -
Trachys minutus minutus (Linnaeus, 1758)
KrasecTaxonomie: Coleoptera, BuprestidaeMalý, zavalitý krasec dlouhý asi 2,5-3,5 mm. Jeho larva minuje na listech bříz, vrb, habrů. S imagy se setkáme na listech a větvičkách těchto dřevin od dubna. Bolevecké lesy u Plzně (květen 2004). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Trachys_minutus -
Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758)
Pestrokrovečník včelíTaxonomie: Coleoptera, CleridaeJeden s nejkrásnějších evropských brouků, s nápadnými červenými příčkami na krovkách. Patřil k běžným druhům na pasekách a lesních loukách, bohužel dnes mizí. Ve květech loví drobný hmyz. Samičky kladou vajíčka do hnízd divokých včel. Larvy požírají včelí plod a posléze se v plástech i kuklí. Skryje, údolí Zbirožského potoka, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Trichodes_apiarius -
Tripocopris vernalis Linnaeus, 1758
Chrobák jarníTaxonomie: Coleoptera, GeotrupidaeZavalitý, asi 2 cm dlouhý brouk čeledi chrobákovitých. Je nápadný silně klenutým tělem s mělce rýhovanými krovkami a kovovým leskem. Má silné, k hrabání přizpůsobené nohy. Živí se trusem (tzv. koprofágie). Často se s ním můžeme setkat na lesních cestách a ve světlých lesích. Pod kupkou trusu vyhrabou hlubokou chodbu s bočními chodbičkami, do kterých zavlečou trus a na konce chodbiček nakladou vajíčka. Vývoj larvy trvá dva až tři roky. Druh je všeobecně hojný. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Trypocopris_vernalis -
Troilus luridus (Fabricius, 1775)
Kněžice zrnitáTaxonomie: Heteroptera, PentatomidaeVelká ploštice, s délkou těla až 12 mm žijící na listnatých stromech v lesích. Je nápadná pilovitě zubatým předním okrajem štítu a párem hrbolů při jeho předním okraji. Saje na jiném hmyzu. Je druhem pahorkatin a hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Troilus_luridus -
Tropinota hirta (Poda, 1761)
Zlatohlávek huňatýTaxonomie: Coleoptera, ScarabaeidaDruh připomínající zlatohlávky, nápadný dlouhými odstávajícími chloupky. Má tmavohnědou barvu těla, s bílými skvrnami na krovkách a kýlem na štítu. Larvy se živí kořínky rostlin, dospělý brouk se živí nektarem. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech našeho území brzy na jaře. S výjimkou vysokohorských oblastí je hojně rozšířen v Evropě a byl zavlečen i do Severní Ameriky. Fotografovaný jedinec je z Mikulova na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://it.wikipedia.org/wiki/Tropinota_hirta -
Tudorella ferruginea (Lamarck, 1822)Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, PomatiidaeDruh podobný druhu P. elegans, ulita je štíhlejší a vyšší. Je rozšířen v makchiích, pod kameny a v křoviscích na východních Baleárských ostrovech. Vyobrazené ulity pochází z Menorky. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Tudorella_ferruginea -
Tudorella sulcata (Draparnaud, 1801)Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, PomatiidaeDruh podobný druhu P. elegans, liší se výraznou spirální ozdobou a je více xerotermní. Je rozšířen na středomořském pobřeží a ostrovech (Provence, Korsika, Sardinie, Malta, Sicilie), ojediněle i ve Španělsku, Portugalsku a východním Alžírsku. Vyobrazené ulity pochází ze Sardinie. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Tudorella_sulcata -
Valvata cristata O.F.Müller, 1774
Točenka plocháTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, ValvatidaeUlita je drobná, terčovitá, s hluboce vpadlým kruhovitým víčkem. Je hojný v tůních a mělkých mokřadech podél velkých řek na našem území. Vyobrazené ulity pochází z Plzně (Lobzy). -
Valvata piscinalis (O. F. Müller, 1774)
Točenka kulovitáTaxonomie: Gastropoda, Ectobranchia, ValvatidaeUlita je nízce kuželovitá ulita, rohové až šedozelené barvy. Žije v řekách, na jejichž dně se točenka zahrabává do bahna. U nás je druhem hojným ve velkých řekách v Čechách i na Moravě. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Valvata_piscinalis -
Vanessa cardui (Linnaeus, 1758)
Babočka bodlákováTaxonomie: Lepidoptera, NymphalidaeVelká babočka z nezaměnitelnou kresbou. Housenka je polyfágní, u nás se živí především na bodlácích a pcháčích. Na jaře přilétají imaga z jihu, až ze severní Afriky, na podzim se část populace vrací zpět do Středomoří. Druh je v určité době, u nás v červnu a červenci, všudypřítomným a hojným migrantem. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Painted_lady -
Vanessa atalanta Linnaeus – babočka admirál(Lepidoptera, Nymphalidae) Větší babočka s nezaměnitelnou barevnou kresbou. Patří mezi migranty, kteří se u nás objevují v květnu a červnu. Dospělé motýly druhé generace často najdeme sát na hnijícím ovoci. U nás motýli dokáží přezimovat jen výjimečně. Housenky se vyvíjejí na kopřivách. Lovoš, 2005. © Mergl, 2005
-
Vespa crabro Linnaeus, 1758
Sršeň obecnáTaxonomie: Hymenoptera, Apocrita, VespidaeVelká, až 35 mm dlouhá sociálně žijící vosa, u nás ve dvou subspeciích. Vyobrazený poddruh je V. crabro germana, s hnědou kresbou ve tvaru V na středohrudi. Obývá lužní a dubové lesy, ovocné sady a zahrady. Rozšířena je v Evropě, v mírném pásu Asie, severní Afriky a v Severní Americe. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/European_hornet -
Viviparus acerosus (Bourguignat, 1862)
Bahenka uherskáTaxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, ViviparidaeUlita je velká, s volně se dotýkajícími se závity, se žlutozeleným podkladem, někdy se třemi zřetelnými rudohnědými spirálními pruhy. Je druhem povodí Dunaje, u nás je znám z okolí Lednice. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Viviparus_acerosus -
(Bivalvia) Lastury s délkou misek do 25 mm. Lastury jsou poměrně klenuté, nažloutlé, tenkostěnné. Žije zahrabán do písčitého dna. Druh je rozšířena xx, chybí ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004
-
Xerolenta obvia (Menke, 1828) – suchomilka obecná(Gastropoda, Pulmonata, Higromiidae) Suchomilka má nápadnou, ploše stlačenou ulitu o průměrub asi 17 mm, s nápadnými hnědými pásky na bílém podkladu. Druh je hojný na skalních stepích a suchých stráních v teplých oblastech, avšak zdá se, že v posledních desetiletích ustupuje. Beroun, Lištice. © M. Mergl, 2005
-
Xylocopa violacea (Linnaeus, 1758)
Drvodělka fialováTaxonomie: Hymenoptera, AnthophoridaeVelká samotářská včela s délkou těla až 3 cm. Obývá výslunná místa stepního charakteru. Potravou je pyl a nektar. Jméno drvodělka dostala podle toho, že silnými kusadly vyhryzává do větví, starých kmenů nebo sloupů až 30 cm dlouhou chodbu, rozdělí ji přepážkami na 10-15 komůrek a do drti naklade po jednou vajíčku v každé komůrce. Vyobrazený jedinec je z ostrova Zakyntosu v Řecku, u nás se drvodělky vyskytují jen na nejteplejších místech na jižní Moravě (Pavlovské vrchy). © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Xylocopa_violacea -
Xylodrepa quadripunctata (Linnaeus, 1758) – housenkář čtyřtečný(Coleoptera, Silphidae) Charakteristický zástupce čeledi mrchožroutovitých se čtyřmi černými tečkami na krovkách. Dosahuje délky asi 12-14 mm. Žije převážně v dubových lesích, kde loví housenky obalečů a píďalek, mšice, larvy brouků a dalšího hmyzu. I když je všeobecně rozšířený, nepatří k hojným broukům. Srbsko, červen 2004. © Michal Mergl, 2004
-
Xysticus cristatus (Clerck, 1757)
BěžníkTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeSameček menšího běžníka, který má typicky hnědo-bíle skvrnitý zadeček a hlavohruď. Za teplých podzimních dnů vylézá na vyšší vegetaci, na jejímž vrcholu vypouští vlákno. To plní funkci padáku, která jej přenese na nové místo. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Xysticus_cristatus -
Xysticus cristatus (Clerck, 1757)
Běžník obecnýTaxonomie: Arachnida, Araneae, ThomisidaeVětší běžník, hojný na loukách, pasekách a okrajích lesů od jara do podzimu. Na rozdíl od jiných běžníků u něj převládá hnědé krycí zbarvení. Na hlavohrudi je dobře patrných osm jednoduchých očí ve dvouřadách. Na květech a travách číhá na kořist, které se zmocní krátkým výpadem a uchopením předními otrněnými končetinami. Druh patří k nejhojnějším zástupcům čeledi u nás. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Xysticus_cristatus -
Yungia aurantiaca (Delle Chiaje, 1822)
PloštěnkaTaxonomie: Platyhelminthes, Turbellaria, Polycladida, PseucerotidaeOranžově zbarvené ploštěnka s 2 až 6 cm dlouhým lupenitým tělem. Snadno se dokáže protáhnout skulinami a schovat se do štěrbin na skalnatého pobřeží. Druh je rozšířen ve Středozemním moři. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007
WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Yungia_aurantiaca -
Zonitoides nitidus (O.F. Müller, 1774)
Zemounek lesklýTaxonomie: Gastropoda, Pulmonata, ZonitidaePlž s tmavou ulitou a tmavě šedomodrým tělem. Je charakteristický pro velmi vlhká stanoviště (okraje příkopů, mokřady, říční nivy), na kterých se vyskytuje ve vyšším počtu. Často bývá pod naplaveným dřevem. Na našem území je všeobecně rozšířený od nížin do podhůří. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005
WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Zonitoides_nitidus http://www.animalbase.uni-goettingen.de/zooweb/servlet/AnimalBase/home/species?id=316 -
Zygaena filipendulae Linnaeus, 1758 – vřetenuška obecná(Lepidoptera, Zygaenidae): Vřetenuška s délkou křídla asi 2 cm. Je hojným druhem na suchých loukách. Díky schopnosti vylučovat kyanovodík jsou vřetenušky jedovaté. Nejsou proto plaché. Mají nápadné výstražné zbarvení. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005
-
Zygaena filipendulae Linnaeus, 1758 – vřetenuška obecná(Lepidoptera, Zygaenidae): Vřetenuška má nápadně velká, kyjovitě zakončená tykadla. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005
© 2016 Tomáš Jakeš a Jan Hodinář