Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Acroloxidae

Nízce kápovité ulity drobného plicnatého plže (3 mm), které je častý na pevném podkladu ve stojatých vodách. Je hojně rozšířený na našem území. Vyobrazené ulity pochází z Plzně (Bolevec, rybník U Dubu). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Acroloxus_lacustris

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Velký křižák o velikosti až 14 mm (samička). Má nápadný světlý pruh ve tvaru stromečku na zadečku. Vyskytuje se na běžně osluněných loukách, v nížinách i v horských oblastech. Na kořist čeká mimo síť v miskovitém posedu. Kruhovou síť si dělá nízko mezi vyššími bylinami. Český Kras, Srbsko. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aculepeira_ceropegia

Taxonomie: Lepidoptera, Zygaenidae

Menší druh vřetenušek s kovově lesklými modrozelenými předními křídly. Housenky se živí na šťovíku obecném, přezimují a kuklí se až na jaře následujícího roku. Motýl je rozšířen na vlhkých loukách, dnes spíše lokálně, neboť v zemědělské krajině mizí. V Evropě je několik blízce příbuzných a nesnadno rozlišitelných druhů. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Adscita_statices

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Druh z čeledi kněžicovitých s výrazně protaženým tělem, trojúhelníkovitou hlavou a podélnými tmavými pruhy na těle. Je velmi hojná na travách a může být i příležitostným škůdcem obilí. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004

WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Aelia_acuminata

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Salticidae

Skákavka, u které jen na hlavohrudi samečka dvojitý pruh bělavých chloupků. Zadeček nese střední bílý pruh a dva bílé pruhy o stranách. Druh je hojný na výslunných místech, často s kamenitým podkladem. Je vynikajícím skokanem, kořisti se zmocňuje krátkým skokem. Nejaktivnější je na přímém slunci. Samička je světlejší, bez bílých chloupků na hlavohrudi. Český Kras, Koukolova hora, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aelurillus_v-insignitus

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Štíhlý tesařík o velikosti 10-22 mm. Imaga jsou častá na listech a lodyhách hostitelských rostlin od května do července. Vývoj je jednoletý. Larvy vykusují osu lodyhy u pcháče, bodláku, starčků a dalších rostlin a přezimují v kořenové části rostlin. Druh je hojný na vlhkých lukách, pasekách a při lesních cestách, především v pahorkatinách. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agapanthia_villosoviridescens

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Tmavě modrá, kovově lesklá silně klenutá mandelinka. Je velmi častá na porostech olše lepkavé. Dospělci spolu se šedými larvami způsobují holožíry, kde z listů zůstává jen žilnatina. Plzeň, Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agelastica_alni

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Velká babočka vyskytující se u nás od března do října. Živnou rostlinou housenek je kopřiva. Druh je hojný v celé Evropě v kulturní krajině i ve volné přírodě. Vyskytuje se i ve značných nadmořských výškách; vyobrazení jedinci pochází ze Slovinska, z nadmořské výšky asi 2300 m n.m. pod vrcholem Triglavu. Druh není na našem území ohrožený. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Small_tortoiseshell

(Coleoptera, Buprestidae ) Kovově leský, bronzově zbarvený štíhlý krasec. Jeho larvy žijí v kořenech a kořenových krčcích třezalky. Imaga vyletují v červnu až srpnu. U nás je rozšířen po celém území v zachovalých stepních oblastech. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005

Taxonomie: Coleoptera, Elateridae

Větší zavalitý kovařík o délce těla až 17 mm. Larvy žijí v půdě a jsou dravé, dospělý brouk je býložravý a uvádí se, že příležitostně škodí i na obilí. Vyskytuje se od dubna do června. Plzeň - Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agrypnus_murinus

Taxonomie: Coleoptera, Elateridae

Větší kovařík s krovkami pokrytými šedavými šupinkami, které se dají snadno otřít prsty při neopatrné manipulaci. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Agrypnus_murinus

(Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae ) Tento rod vřetenatek má ulity bílé, dobře maskované na světlém podkladu vápencových skal a zídek. Rod zahrnuje několik desítek druhů a ras na ostrovech v Egejském a Jonském moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2005

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae

Závornatka s výškou ulity 16-18 mm. Vřetenatka obecná je naše nejběžnější závornatka, která se kromě lesů vyskytuje i v urbanizované krajině (v zahradách, parcích). Dává přednost ležícímu dřevu a pařezům. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Alinda_biplicata

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae

Závornatka s výškou dospělé ulity 16-18 mm. Mladí jedinci často vytváří menší skupinky v dutinách rozkládajícího se dřeva, na místech, kde byla vykladena vajíčka. Na ulitách je nápadná juvenilní hladká schránka, zatímco juvenilní ulita je již kryta jemnými žebírky. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Alinda_biplicata

Taxonomie: Heteroptera, Alydidae

Štíhlá dravá ploštice, jediný hojný zástupce čeledi u nás. Při roztažení krovek se objeví oranžově zbarvený zadeček. Je hojná na písčitých stanovištích s pryšci a janovci. Imaga se vyskytují od července do září. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Alydus_calcaratus

Taxonomie: Hymenoptera, Apocrita, Sphecidae, Ammophillinae

Větší blanokřídlý hmyz s délkou těla až 25 mm. Má velmi štíhlý, na konci rozšířený a zahrnutý zadeček a velmi dlouhé nohy. Vyhledává housenky, které narkotizuje vpichem na břišní straně. Housenku odtáhne do dříve vyhrabané nory. Do housenky vyklade jediné vajíčko a ústí nory pak zakryje kamínky a kousky listů. Je teplomilná, preferuje písčitou půdu. Vyskytuje se ve velké části Evropy. Klentnice na jižní Moravě.

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ammophila_sabulosa

Taxonomie: Coleoptera, Elateridae

Štíhlý kovařík s červenými krovkami. Larva žije v dřevním trouchu. Imaga se objevují brzy na jaře. U nás žije několik velmi podobných druhů. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Blutroter_Schnellk%C3%A4fer

Taxonomie: Diptera, Tephritidae

Vrtule (Tephritidae) jsou drobné, nesnadno určitelné druhy, které mají vřetenovitý zadeček a křídla s tmavými skvrnami. Je to velmi početná čeleď dvoukřídlého hmyzu. Larvy žijí v různých rostlinách. Některé vrtule patří k významným škůdcům. Amoudi (Řecko, ostrov Zakynthos). © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anastrepha

Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae

Naše největší slunéčko, s délkou těla až 10 mm. Černé tečky na červených krovkách jsou žlutě lemované a připomínají očka. Je hojně rozšířeno v lesích, parcích a zahradách, zejména na jehličnanech. Larvy i dospělí brouci se živí různými druhy mšic. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. Patrné jsou vyloučené kuličky páchnoucího a jedovatého sekretu. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anatis_ocellata

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Planorbidae

Kápovité ulity drobného plicnatého plže, které je častý na pevném podkladu ve proudících, na kyslík bohatých vodách. Je hojně rozšířený na našem území, Evropě, severní Africe a Malé Asii. Vyobrazené ulity pochází z říčky ze Španělska (Asturie, Herrera de los Navarros). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ancylus_fluviatilis

Taxonomie: Cnidaria, Anthozoa, Zoantharia, Actiniidae

Jedna z nejběžnějších středomořských sasanek, charakteristická žlutými rameny s fialovým zakončením. V těle má symbiotické řasy. Slabě žahá při neopatrném doteku. Často vytváří kobercovité porosty na skaliscích v mělké, i rychle proudící vodě. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Snakelocks_anemone

Taxonomie: Anthozoa, Actinidae

Větší sasanka pobřežních mělčin. Má silně žahavá chapadla, často s fialovými konci. Celkové zbarvení je proměnlivé a podmíněné symbiotickými řasami v chapadlech. Druh je velmi hojný na skaliscích Středozemního moře . V mělké vodě může na skaliscích vytvářet koberce o rozloze mnoha čtverečních metrů. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Snakelocks_anemone

(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 20 mm. Lastury jsou lesklé, tenké, s jemnými přírůstkovými liniemi a radiálními barevnými pásky. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Druh je rozšířena ve Středomoří, je však vzácný. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004

(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 45 mm. Lastury jsou lesklé, tenké, bílé, s okrajem s nahnědlým periostrakem. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Violetka je rozšířena ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004

(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 28 mm. Lastury jsou silně lesklé, tenké, světle žluté. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Violetka je rozšířena ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004

(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 28 mm. Lastury jsou silně lesklé, tenké, různě zbarvené. Mlž žije mělce zahrabaný v mělkém písčitém dně. Telínka je rozšířena od Norska do sz. Afriky a ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004

Taxonomie: Bivalvia, Unionidae

Velký sladkovodní mlž, o délce misek až 15 cm, doposud běžný v tišinách našich velkých řek. Má tenkostěnné lastury bez patrných zubů. Vnitřní strana misek je perleťově lesklá. Od podobné škeble rybničné (A. cygnea) se liší zalomeným průběhem koncentrických valů při vrcholech misek. Bukovec u Plzně, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Duck_mussel

Taxonomie: Coleoptera, Geotrupidae

Tmavě modrý, kovově lesklý chrobák s jemně rýhovanými krovkami. Je častý v lesích a na lesních cestách, kde vyhledává exkrementy. Vyhrabává chodbičky, do kterých trus zatahuje. Z vajíček nakladených do trusu s líhnou larvy. Larvy se živý trusem. Tento druh chrobáka je všeobecně rozšířený po celém území ČR. Často hostí parazitárního roztoče Poecilochirus necrophori. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anoplotrupes_stercorosus

Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae

Drobný, překrásně kovově zbarvený krasec. Larvy se vyvíjejí v suchém dřevu pod kůrou listnatých stromů. Má výrazný pohlavní dichroismus, samička má červený štít, sameček je jednobarevný. Druh je schopen bleskového startu pokud je vyrušen. Je všeobecně rozšířen na teplých stráních, pasekách a zahradách od dubna. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula

Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae

Drobný, překrásně kovově zbarvený krasec. Samička má červený štít, sameček je jednobarevný, zeleně kovově lesklý. Je všeobecně rozšířen na teplých stráních, pasekách a zahradách. Aktivní je na přímém slunci. S oblibou vyhledává žluté květy. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula

Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae

Sameček drobného, 4-7 mm dlouhého krasce. Areál rozšíření zahrnuje severní Afriku a témeř celou Evropu kromě Anglie a Skandinávie. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_nitidula

Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae

Krasec s délkou těla až 7 mm, k tmavě hnědým kovově lesklým tělem. Je velmi častý na žlutých květech na pasekách a lesích, na kterých požírá pyl. Německo, Eisenstein. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthaxia_quadripunctata

Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae

Menší bělásek o velikosti do 45 mm. Sameček má nápadně oranžově zbarvené konce předních křídel. Housenka žije na řeřišnici, česnáčku a dalších brukvovitých rostlinách. Motýl má jen jednu generaci v roce a patří k charakteristickým motýlům od března do července na loukách, pasekách a světlých lesích. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: http://www.lepidoptera.cz/motyli/belasek-rerichovy--anthocharis-cardmines-linnaeus-1758

Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae

Menší bělásek o velikosti do 45 mm. Samička má černé konce předních křídel, zadní křídla jsou žlutozeleně a šedě poprášená na spodní straně. Samičky spíše sedí, zatímco samečkové hledají samičky a patrolují letem nízko nad bylinným porostem. Motýl má jen jednu generaci v roce a patří k charakteristickým motýlům od března do července na loukách, pasekách a světlých lesích. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: http://www.lepidoptera.cz/motyli/belasek-rerichovy--anthocharis-cardmines-linnaeus-1758

Taxonomie: Coleoptera, Dermestidae

Drobný brouk s klenutým barevnými šupinkami pokrytým tělem. Často se zdržuje na pryšci, ale nalezneme ho i na jiných květech. Dospělí brouk se živí pylem. Larvy se živí zbytky těl mrtvých živočichů. Proto je obávaným škúdsce na sbírkách suchého hmyzu. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthrenus_scrophulariae

Taxonomie: Lepidoptera, Satyridae

Motýl, jehož svrchní strana křídel je téměř jednobarevně hnědá, s nevýranými oky. Rub křídel je světlejší a nese nápadná očka. Motýl obývá řídké listnaté lesy, paseky, lesní okraje a křovinaté stráně, zejména v pahorkatinách. Živnou rostlinou housenek jsou různé trávy (meduněk, pšeníčko, lipnice, ostřice aj). Vyskytuje se od června do srpna v jedné generaci. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004.

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ringlet

Taxonomie: Cicadomorpha, Cercopidae

Větší pěnodějka, délkou těla 8-10mm. Na předních křídlech má dvě světlé kosé skvrny. Je rozšířená na vlhčích stanovištích podél potoků v olšinách od nížin do hor. Dospělci sají na stromech, zejména na olši, bříze, vrbách a topolech. Larvy sají na bylinách. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aphrophora_alni

Taxonomie: Hymenoptera, Apidae

Dělnice včely medonosné je v posledním období života tzv. létavkou. Pomocím kusadel a nohama s kartáčky sbírá pyl a nektar z květů do košíčku tvořeného z prohlubeniny vroubené brvami na holeni zadních nohou. Pyl je nápadný jako oranžová hrudka, kterou pak odnáší do úlu. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Western_honey_bee

Taxonomie: Hymenoptera, Apidae

Včela medonosná je chována jako domácí zvíře od dob Egypťanů. V Evropě vytváří několik ras. Žije v kolonii asi 40-80 tis. jedinců. Hnízdo tvoří z vosku, vylučovaného zvláštními žlázami na zadečku. Vytváří tři kasty: matku, trubce a dělnice. Dospělé včely se živí nektarem. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Western_honey_bee z00343

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae

Ulita je je levotočivá, vřetenovitá, tenkostěnná, vysoká do 15 mm. Žije v mělkých, občasných vodách nižších poloh, u nás je poměrně vzácná v nížinách a podél toků velkých řek. Na jihu Evropy chybí, na severu Evropy je druh hojný. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Druztová). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aplexa_hypnorum

Taxonomie: Coleoptera, Attelabiidae

Asi 7 mm velká, nápadně zbarvená zobonoska. Larva se vyvíjí v rource, kterou samička vytvoří z větví lísky. Samička dokáže vytvořit několik roured za jediný den. Imaga se vyskytují od července do srpna. Košutka v Plzni. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Apoderus_coryli

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká, silně sklerotizovaná kněžice, která má na tmavém podkladu jsou mozolovité rudé skvrny. Celkově druh působí hnědým zbarvením. Tento velký druh náleží ke stromovým kněžicím, které se vyskytují na kmenech a větvích stromů. Jsou dravé a hledají drobný hmyz ukrytý ve štěrbinách kůry. Z Čech tento druh není známý, je znám z Rakouska, Bulharska, Albánie a Řecka, nejčastěji na kmenech topolů. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Apodiphus_amygdali

Taxonomie: Clitellata, Lumbricidae

Nazelenale zbarvená žížala. Vyskytuje se pod kameny v klečovém pásmu v Alpách, nejčastěji na vápencovém podkladu. Rozšířena je v jižních vápencových Alpách až do Turecka. Slovinsko, Stara Planina. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Aporrectodea

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Velký, všeobecně rozšířený druh s nápadnou, velmi variabilní kresbou ve tvaru kříže na hnědém zadečku. Vytváří si téměř svislé kolové sítě mezi vysokou vegetací na okrajích lesů, na vlhkých loukách i v blízkosti člověka. Vyobrazený mladý jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Araneus_diadematus

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Drobný druh, jen asi 6 mm dlouhý, se žlutozeleně zbarveným zadečkem a hnědou hlavohrudí. Staví si velmi malé sítě, často s jedné strany prohnutého listu na protější okraj listu. Je hojný v křovinách a na stromech při okrajích lesů na celém našem území. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Araniella_cucurbitina

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Drobný křižák nápadně zelené barvy. Je hojný na nižší vegetaci, na listech křovin a stromů, na kterých spřádá drobné vodorovné sítě k lovu. U nás je všeobecně rozšířen od nižších poloh do hor. Plzeň – Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Araniella_cucurbitina

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidas

Menší babočka s odlišně vypadající jarní a letní generací. Jarní generace připomíná perleťovce, letní bělopásky. Živnou rostlinou housenek je kopřiva. Bývala hojná do poloviny 19. století, pak se stala druhem vzácným a dnes je opět všeobecně rozšířena. Vyobrazená letní forma (f. prorsa) pochází z Plzeňska (Losiná). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly)

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Typické černé chlupaté housenky na listech kopřivy, která je živnou rostlinou tohoto druhu babočky. Vajíčka jsou kladena na povrch listů v řetízcích, o kterých se soudí, že napodobují květy kopřivy. Plzeňsko (Losiná). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly)

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Menší babočka o velikosti do 4 cm. Jarní generace na obrázku je oranžová a byla popsána původně jako samostatný druh. Je typickým motýlem časného jara na okrajích lesů, loukách a okrajích lidských sídel. Housenka je černá a žije na kopřivě. Plzeň – Košutka, 2010. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Map_(butterfly)

Taxonomie: Lepidoptera, Actiidae

Nápadně chlupatá housenka čtvrtého instaru, černé barvy s bílými bradavkami a trsnatými chlupy, které jsou na břišní straně rezavé. Housenka žije na různých keřích. Malé housenky přezimují. Dospělý motýl létá v červenci a srpnu. Druh je rozšířen po celé Evropě kromě jižní části Pyrenejského poloostrova, na východ zasahuje do Iránu, Himálaje a Mongolska. Srbsko. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Garden_tiger_moth

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Velký, nápadně zbarvený křižák napodobující sršně. U nás postupně se rozšiřující druh, teplomilný prvek naší fauny. V kolových sítí až 30 cm v průměru si vytváří klikatý svislý pruh pavučiny, tzv. stabilimentum. Žije na slunných vlhkých loukách s vyššími bylinami a travinami. Samička spřádá velký zvonovitý kokon pro vajíčka. Vyobrazená samička je z Plzeňska (Losiná). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_bruennichi

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Velký, nápadně zbarvený pavouk z čeledi křižákovitých. Vytváří si velké kolové sítě se stabilementem. Původně byl na našem území vzácný (je uvedený v Červené knize fauny ČR), dnes se rozšířil po celém našem území. Najdeme jej na vyšší vegetaci na vlhkých loukách. Areál jeho rozšíření zahrnuje prostor od Středomoří do jv. Asie, ve střední Evropě se objevuje více od 80. let minulého století, znám je i jižního Švédska. Vyobrazená samička je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_bruennichi

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Detail spodní strany pavouka na síti. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku, nás tento druh nežije. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Asi největší evropský křižák, nápadně zbarvený, s výrazně laločnatým plochým zadečkem. Stejně jako A. bruennichi si vytváří kolové sítě se stabilimentem. Nejdeme jej na vyšší vegetaci při pobřeží Středozemního moře, na vegetaci dun nebo v křovinatých makchiích. U nás nežije. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Detail svrchní strany pavouka s výraznou kresbou a členěním zadečku. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Detail sítě s nápadným stabilimentem. Lefkada v Jónském moři v Řecku . © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Argiope_lobata

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Velký perleťovec, s křídly až 60 mm dlouhými. Na rubu křídel má větší počet perleťově zbarvených plošek. Je hojným druhem na lesních světlinách, pasekách a křovinách. Housenka žije na violkách. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: http://www.lepidoptera.cz/motyli/perletovec-velky-argynnis-aglaja-linnaeus-175

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Velký perleťovec, s perleťovým pruhem na spodní straně zadních křídel. Má nápadný pohlavní dimorfismus v kresbě předních křídel. Živnou rostlinou je violka. U nás doposud hojný druh, rozšířený v celé Evropě kromě severní Skandinávie. Je častý v listnatých lesích, zejména podél cest a ve světlinách, ve smrkových monokulturách chybí. Vyobrazená samička pochází od Královy studánky u Srbska v Českém Krasu. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Silver-washed_fritillary

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Arionidae

Plzák s délkou těla 50-70 mm. Je hojný v lesích všech typů, jako jeden z mála druhů proniká i do smrkových monokultur. Častý je na houbách. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Arion_fuscus

(Crustacea, Isopoda, Armadillididae) Suchomilný, silně klenutý stejnonožec s délkou těla až 17 mm. Má schopnost dokonalé volvace. Je běžný v hájích, sutích, pod kůrou a na padlém a rozkládajícím se dřevu. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Diptera, Bibionidae

Dvoukřídlý hmyz s černým tělem a velkýma složenýma očima. Léta pomalu a neohrabaně. Vyskytuje se v časných jarním měsících, někdy v obrovském množství. Často se přidržuje travin nebo leze po povrchu půdy. Larvy se živí na kořenech různých rostlin, včetně mnoha druhů zeleniny. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibio_marci

Taxonomie: Hymenoptera, Cynipidae

Žlabatka vytvářející velké načervenalé hálky na větvičkách dubu letního a dubu zimního. Hálky vznikají místo listu, jsou měkké a mohou mít až 5 cm v průměru. Jsou založené přezimující samičkou, která v zimě vylézá po kmenech dubu a do pupenu vyklade více vajíček. Na žlabatce parazituje mnoho druhů drobných blanokřídlých. Plzeň - Košutka, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Biorhiza_pallida

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Bithyniidae

Ulita je kuželovitá, hladká, asi 15 mm vysoká. Žije v pomalu proudících a stojatých vodách, pod kameny a na ponořených kmenech. Druh je hojný na našem území, v Evropě a západní Sibiři. Je mezihostitelem motolic. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Tymákov). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Bithynia_tentaculata

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Menší druh perleťovce, běžný na vlhkých loukách a rozvolněných listnatých a smíšených lesích. Živnou rostlinou jsou různé druhy violek. Většinou nevytváří silné populace. V intenzívně obhospodařovaných oblastech je vzácný. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Small_pearl-bordered_fritillary

Taxonomie: Coleoptera, Cicindellidae

Hbitý dravý, asi 1,5 cm dlouhý brouk z nápadně dlouhýma nohama, výborným zrakem a velkým i kusadly. Loví drobný hmyz . Svižníci jsou brouci otevřených osluněných ploch. Tento druh vyhledává písečné pláže a duny. Nevadí mu slané prostředí. Pohybují se velmi rychle, při vyrušení je schopen několikametrového rychlého přeletu. Vyobrazený jedinec pobíhal na mořské pláži u vesnice Amoudi (Řecko, ostrov Zakynthos). © Michal Mergl, 2005

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Calomera_littoralis

Taxonomie: Coleoptera, Coccinellidae

Slunečko o velikosti asi 5 mm, s bílými skvrnami na hnědooranžovém podkladu. Je hojně rozšířeno na vlhkých loukách, v olšinách a u vod, kde bývá na bylinách v podrostu. Živí se mšicemi a merami. Košutka v Plzni. Plzeň - Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cream-spot_ladybird

Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae

Páteříčci jsou slabě sklerotizovaní brouci, většinou černo-červeně zbarvení. Vyobrazený druh má naopak světle šedožluté krovky a žlutavý štít s tmavou skvrnou. Hojný je koncem jara a počátkem léta. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004

WEB: http://www.kerbtier.de/cgi-bin/enFSearch.cgi?Fam=Cantharidae

Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae

Pateříček s tělem dlouhým až 15 mm. Má červenohnědý štít a stehna nohou, které jsou jinak černé. Druh je běžný na bylinné vegetaci, kde loví drobný hmyz. Larvy jsou dravé, loví i drobné plže a žížaly. Vyskytuje se v květnu a červnu na loukách a okrajích lesů. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_livida

Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae

Větší druh páteříčků z asi 90 druhů ve střední Evropě. Je snadno poznatelný podle štítu, který je černý, pouze po stranách má žlutohnědý pruh. Larvy loví plže, dospělí brouci se živí dubovými výhonky. Je častý v květnu a červnu na okrajích lesů, zejména doubrav a na lesních světlinách. Všichni pateříčci mají slabě sklerotizované a mají poměrně měkké tělo. Pavlov na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_obscura

Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae

Páteříčci mají poměrně slabě sklerotizovanou kutikulu. Proto se při preparaci jejich tělo smrskne a zkrabatí. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cantharis_obscura

Taxonomie: Heteroptera, Miridae

Klopuška s délkou těla asi 7 mm. Druh je nápadný výstražným černo-červených zbarvením. Je polyfágní. Objevuje se spíše ojediněle na suchých travnatých stráních. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Capsodes_gothicus https://www.britishbugs.org.uk/heteroptera/Miridae/capsodes_gothicus.html

Taxonomie: Coleoptera, Carabidae

Dravý velký brouk s dělkou yěla až 30 mm s kovově lesklými krovkami a částečně načervenalými končetinami a bází tykatel. Všichni střevlící jsou neschopni letu. Mají však dlouhé nohy, které jim umožňují rychlý pohyb po povrchu země. Vyskytuje se ve střední a severní Evropě a na Sibiři. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Carabus_cancellatus

Taxonomie: Coleoptera, Carabidae

Velký kovově lesklý střevlík. Krovky nesou podélné rady hrbolků a jamek a jsou kovově lesklé. Jako ostatní druhy tohoto rodu, i tento druh je dravý. Dožívá se několika let. V ČR se vyskytuje roztroušeně v Polabí a východních Čechách, nejčastější je na jižní Moravě. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Carabus_ullrichii

(Crustacea, Decapoda, Portunidae) Běžný krab v mělkých vodách evropských moří. Piran ve Slovinsku. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká ploštice. Žije v bylinném patru na miříkovitých a hvězdnicovitých lokalitách, jakými jsou suché stráně, louky, okraje lesů a křovin. Je rozšířena od nížin do hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Carpocoris_purpureipennis

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Typický štítonoš se široce rozšířenými okrajem krovek a řadami černých teček. Má světle hnědou až zelenavou barvu, černými tečkami. Připomíná tak kousek ptačího trusu či mírně seschlou část listu. Tvar krovek a štítu zabraňuje vzniku stínu pod broukem, který se tak stává méně nápadným cílem na ploše listu. Můžeme jej nalézt na vlhčích loukách, často na květech a listech blatouchu, pcháče a šťovíku. Košutka u Plzně, duben 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_nebulosa

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, Cassidinae

Typický štítonoš se široce rozšířenými okrajem krovek a řadami černých teček. Má světle hnědou až zelenavou barvu. Tvar krovek a štítu zabraňuje vzniku stínu pod broukem, který se tak stává méně nápadným listové ploše. Můžeme jej nalézt na vlhčích loukách, často na květech a listech blatouchu, pcháče a šťovíku. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_nebulosa

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Štítonoš asi 5-7 mm dlouhý, s trávově zelenou barvou, která je porušena černou skvrnkou za štítkem. Bývá často zaměňován za podobný druh C. viridis, který tuto tmavou skvrnku nemá. Je druhem všeobecně rozšířeným na vlhčích loukách, zejména na bodlácích (Carduus). Bolevecké lesy u Plzně (květen 2004). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Thistle_tortoise_beetle

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Druh je typickým představitelem této podčeledi Cassidinae. Jsou význačné mírně klenutým plochým tělem krytým krovkami se širokým lemem a plochým velkým štítem. Postranní části krovek zcela zakrývají nohy a tykadla. Při podráždění se brouk přitiskne k podkladu a je zcela chráněn. Ochranné zelené zbarvení jej činí hůře viditelným na listech živných rostlin. Druh obývá celou paleoarktickou oblast, u nás je hojný na loukách, kde jen můžeme nalézt na mátě i jiných bylinách. Fotografovaný jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_viridis

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Plochá mandelinka s dokonalou kamufláží. Okraj štítu a krovek je plochý a přilne k povrchu listu, na kterému je jedinec přichycený. Okraj těla tak nevrhá stín, který by prozradil přítomnost kořisti případnému predátoru. Plzeň - Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cassida_viridis

Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenida

U nás jediný zástupce tohoto rodu modrásků u nás. Líc křídel je blankytně modrý, u samečků s tmavým okrajem. Spodní strana je světle modrá s tmavými skvrnami.Vyskytuje se hojně na pasekách a křovinatých stráních od dubna do září. Housenky jsou polyfágní, nejčastěji se živí na krušině, chmelu, ostružiníku aj. U nás vytváří dvě generace. Druh se vyskytuje v celé Evropě s výjimkou severního Norska. Vyobrazený pár je z Ejpovic u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://pt.wikipedia.org/wiki/Celastrina_argiolus

(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae) Tento druh páskovky má větší, poněkud stlačenou ulitu s ústím zbarveným do rudohněda. Stejně jako ostatní páskovky, je i tento druh velmi variabilní v počtu a barvě tmavých pásků. Druh je citlivý na chlad a vyhledává místa chráněná před vysokými mrazy. Proto je rozšířen v západní Evropě a k nám zasahuje jen na sz. Čech. Druh bývá zavlékán do velkých měst, ve kterých je mikroklima příznivější nežli v okolní krajině. Dánsko, Kodan. © M. Mergl, 2005

(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae) U jedinců bez pruhů je dobře patrná žlutooranžová barva ulity. © M. Mergl, 2005

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Velký štíhlý tesařík. Je celý téměř černý, s délkou těla až 3 cm. Obývá světlé listnaté a smíšené lesy, dospělí brouci jsou častí na květech hlohu a bezu černého, na kterých žerou pyl a sají nektar. Larvy se živí dřevem různých stromů (buků, bříz, habrů, dubů), z ovocných stromů nejčastěji napadají jabloně. Druh je v ČR doposud místy hojný. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu, západní Asii a severní Afriku. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cerambyx_scopolii

Taxonomie: Hemiptera, Auchenorrhyncha, Cercopidae

Pěnodějka s délkou těla až 11 mm. Má nápadné výstražné zbarvení, příčným červeným pruhem při zadním konci křídel. V klidu jsou křídla střechovitě složená. Larvy se živí šťávami bylin, které saje bodavě sacím ústním ústrojím. Druh je hojný v teplejších nížinných oblastech ČR, v teplejších oblastech Evropy a Blízkém Východě. Karlštejn. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cercopis_sanguinolenta

Taxonomie: Hemiptera, Auchenorrhyncha, Cercopidae

Druh má nápadné aposematické zbarvení. Kombinace červené a černé barvy v oddělených skvrnách opticky rozkládá známý obrys těla. Při vyrušení je druh také schopen rychlého úniku skokem, neboť jeho nohy jsou schopny prudkého odpružení od podkladu. Karlštejn. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cercopis_sanguinolenta

Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeidae

Velký kovově lesklý zlatohlávek, barevně dosti proměnlivý. Při letu nemusí rozevírat krovky, blanité křídla pouze prostrčí štěrbinou pod krovkami. Dospělci ožírají listy a květní plátky, zejména růže šípkové. Larvy se vyvíjejí v kompostu a dřevním trouchu. Druh je všeobecně rozšířený na suchých loukách, křovinatých stráních a zahradách, spíše však jednotlivě. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata

Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeidae

Hojný zlatohlávek, s variabilním zbarvením, od zelené přes bronzovou k tmavofialové. Na krovkách má bílé skvrny. Existuje řada barevných odchylek, označovaných samostatnými názvy, vyobrazený zelený jedinec je aberace viridiventris, se zelenou barvou spodku těla. Zvláštností zlatohlávků je, že při letu nerozevírají krovky, ale blanitá křídla pouze prostrčí štěrbinou mezi tělem a krovkami. Fotografovaný jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata

Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeidae

Hojný zlatohlávek, s kovově lesklou, zeleně až tmavě purpurovou barvou. Na krovkách jsou bílé skvrny. Existuje řada barevných odchylek, označovaných samostatnými názvy. Samičky kladou vajíčka do trouchu ve starých stromech, běžně i do kompostu. Larvy žijí v trouchu rok a na počátku května se z kokonu líhnou dospělí brouci. Dospělý brouk vyhledává květy šípků, bezu, pcháčů a mrkvovitých rostlin, jejichž nektarem se živí. Druh je u nás všude hojný. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cetonia_aurata

Taxonomie: Coleoptera, Carabidae

Středně velký střevlíkovitý brouk. Pomocí velmi dlouhých nohou dokáže rychle pobíhat, při vyrušení je schopen i krátkých několikametrových přeletů. Má nápadné zelené zbarvení. Je dravý, specializovaný na lov mravenců. Vyhledává otevřená místa, jakými jsou paseky a lesní cesty v blízkosti mravenišť. Plzeňsko, Losiná, duben 2008. © M. Mergl, 2008

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cicindela_campestris

Taxonomie: Cnidaria, Zoantharia, Faviidae

Korálový trs nejběžnějšího větevníka ve Středozemním moři. Polypi jsou světle hnědí, se symbiotickými řasami. Na ostrově Hvar v Chorvatsku druh vytváří menší útesy. Žije na kamenitém dně od hloubky jeden metr, často na zastíněném podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cladocora_caespitosa

Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Anomura

Menší krab poustevníček v ulitě. Má dlouhé tenké nohy, pomocí kterých hbitě popolézá po dně. Při nebezpečí se bleskurychle zatáhne do ulity. Klepeta má menší a nenápadná. Zadeček je měkký, spirálně stočený a chráněný ulitou. Druh je hojný na skalnatém dně a mezi kameny v mělkých vodách Středozemního moře. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Clibanarius_erythropus

Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Clionaidae

Oskulum (vyvrhovací otvor) vrtavé houby. Průměr oskula je asi 1 cm. Houba si vytváří komůrky v pevném podkladu. Je významným činitelem bioeroze na vápencových pobřežních skaliscích, schránkách měkkýšů a kostrách korálnatců. Vrtavá schopnost je umožněna chemickým leptáním vápence kombinovaná s mechanickým odstraněním odleptaného kousku. Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cliona_viridis

Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Clionaidae

Vrtavá houba, velmi hojná ve vápencových kamenech chorvatského pobřeží. Velký otvor, kterým houba vypouští vodu, je oskulum. Menší otvůrky patrné v hnědozelených oválných útvarech houby jsou otvory, kterými houba vodu nasává (tzv. ostie). Živá houba je z velké části skryta uvnitř kamene v dutinách, která je schopna vyhloubit pomocí chemického leptání. Po uhynutí houby bývají takové valouny mořskou abrazí obroušeny. Valouny chorvatských pláží tak získávají charakteristickou povrchovou strukturu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cliona_viridis

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Clubionidae

Asi 8 mm dlouhý pavouk s nápadnými tmavými chelicerami. Zhotovuje si úkryt na listech rákosu nebo odtřice, který dvakrát přeloží a vzniklý prostor vystele pavučinou. Je běžný na vlhkých místech s porosty chrastice, rákosu a ostřice. U nás je poměrně hojný po celém území republiky. Srbsko v Českém Krasu. © M. Mergl, 2012

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Clubiona_stagnatilis

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Druh má délku těla asi 10 mm. Má nápadně klenuté, poněkud válcovité černé tělo se sytě oranžovými krovkami. Je význačným druhem na vrbách. Larvy žijí v mraveništích, ve kterých se se živí organickým odpadem, někdy i vajíčky mravenců. Vrbař je hojný v teplejších oblastech. Beroun, Český Kras. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Clytra_laeviuscula

Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae

Nejznámější slunéčko, často se vyskytující ve vysokém počtu jedinců. V hemolymfě obsahuje alkaloid coccinellin. Při podráždění vypudí z těla kapku páchnoucího a hořce chutnajícího sekretu, který odradí ptáka či jiného predátora. Slunéčko je užitečné, neboť požírá mšice. Je všeobecně rozšířené, zejména na ruderálních stanovištích. Plzeň-Bolevec. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Coccinella_septempunctata

Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae

Slunéčko, u kterého barva krovek je černá se žlutavými nebo bělavými skvrnami. Stepní druh, častý na úborech složnokvětých rostlin. Živí se mšicemi, pravděpodně i pylem. Přezimuje v suchých rostlinách na zemi. Plzeň-Bolevec. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae

Závornatka s výškou ulity až 17 mm. Vřetenovka je rozšířená v listnatých a smíšených lesích na padlém dřevu a na kmenech stromů, z nichž spásá řasy a porosty lišejníků. Vyhledává vlhká místa v údolích, paty kmenů a úpatí skalních stěn. Patří k nejhojnějším druhům čeledi závornatkovitých u nás. Ve Evropě je známo více druhů, u nás je vzácná podobná Cochlodina orthostoma. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cochlodina_laminata

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Cochlostomatidae

Charakteristický druh čeledi, s drobnou ulitou, řadami hnědavých skvrnek a ohrnutým ústím. Žije na skaliscích a v sutích, zejména vápencových. Od nás není znám žádný druh tohoto rodu. Vyobrazený druh je rozšířen v j. a v. Francii, Alpách a podél středomořského pobřeží. Vyobrazené ulity pochází z Francie (Gorges du Verden). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cochlostoma_septemspirale

(Gastropoda, Pulmonata, Pupillidae) Jeden z našich nejmenších plžů, s ulitou vysokou 2,3-2,8 mm. Obývá vlhké údolní porosty, zvláště olšiny, mokřady, louky při potocích a podobná místa. Ráda vylézá na byliny, často se skrývá na spodní straně listů. Druh je všeobecně rozšířený a velmi podobný druhu C. aspera, který však dává přednost kyselých lesům s podrostem borůvek a brusinek Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005

Taxonomie: Diptera, Conopidae

Štíhlá očnatka, dosti hojná na květech rostlin, zejména na lesních pasekách, lesních okrajích, lukách a podobných suchých stepních a lesostepních biotopech. Připomínají své hostitele z řádu blanokřídlých. Její larvy parazitují v zadečku u čmeláků, vos a samotářských včel. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Conops_quadrifasciatus

Taxonomie: Heteroptera, Plataspidae

Jediný zástup čeledi u nás. Vyhledává teplejší oblasti. Žije na bobovitých rostlinách, především na štírovníku a hrachoru. Vyskytuje se v teplých oblastech Evropy a Asie až do Koreje, v severní Africe. Kněží hora, Český Kras. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Coptosoma_scutellatum

Taxonomie: Heteroptera, Coreidae

Velká vroubenka s nápadnými tykadly. Při vyrušení roztáhne křídla a objeví se oranžově zbarvený zadeček. Druh je velmi hojný, často i v početnějších skupinách, na ruderální vegetaci, zejména na šťovíku a lebedě. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Coreus_marginatus

Taxonomie: Heteroptera, Rhopalidae

Menší, asi 10 mm dlouhá nápadně zbarvená ploštice, hojná na suchých slunných lokalitách v bylinném patru. Častá je na hvězdnicovitých rostlinách. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Corizus_hyoscyami

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Jeden z nejběžnějších větších tesaříků naší fauny, s výrazným pohlavním dimorfismem. Bývá také kladen do rodu Stictoleptura. Vyobrazená samička je zavalitější, s krovkami a štítem červenohnědé barvy. Larvy se vyvíjejí ve dřevě smrku, borovice a modřínu. Imaga jsou nejhojnější v červenci a srpnu. Druh se hojně vyskytuje se na pasekách, lesních cestách a loukách, častý je na pařezech a hromadách dříví, bývá i v zahradách. Významně se podílí na rozkladu rostlinné hmoty.Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Stictoleptura_rubra

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Jeden z nejběžnějších tesaříků naší fauny. Sameček (vyobrazený jedinec) má okrové krovky, samička je zavalitější, s krovkami červenohnědými. Larvy se vyvíjejí ve dřevě smrku, borovice a modřínu. Imaga jsou nejhojnější v červenci a srpnu. Druh se hojně vyskytuje se na pasekách, lesních cestách a loukách, často na hromadách dříví i v zahradách. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tesa%C5%99%C3%ADk_obecn%C3%BD

Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Crambeidae

Rohovitá houba výrazné červenoranžové barvy vytvářející tenké povlaky na povrchu skal a lasturách přisedle žijících mlžů, zejména návek a ostnatek. Nápadná je velkými oskuly. Tělo je vyztužené jednoduchými jehlicemi (styly a oxey). Druh je velmi těžko rozlišitelný od podobných červených druhů ve Středozemním moři. Ostrov Zakyntos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Crambe_crambe

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Malý, nápadně zbarvený brouk s délkou těla asi 4,5 mm. Společně s jinými druhy chřestovníčků je úzce vázán na svoji živnou rostlinu, na chřest. Má nápadné zbarvení v kombinace temně modrá, béžová a hnědooranžová. Žlutá kresba na krovkách má silně proměnlivý obrys. Všichni chřestovníčci jsou teplomilné mandelinky na liliovitých rostlinách. Tento druh má rozšíření v celé středomořské oblasti. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Crioceris_macilenta

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Menší mandelinka připomínající drobného tesaříka. Jako většina mandelinek, i tento druh je úzce závislý na živné rostlině, tj. na chřestu. Housenky jsou nenápadné, šedivě zbarvené. Okusují tenké větvičky chřestu. Je teplomilný, u nás hojný v zahradách. V teplejších oblastech se vyskytuje od června. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Common_asparagus_beetle

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Tvarově netypická mandelinka, jejíž larvy i dospělci žijí na chřestu. Jako většina chřestovníčků je i tento druh teplomilný, u nás rozšířený zejména v zahradách. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Crioceris_duodecimpunctata

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Krytohlavi jsou mandelinky se silně vyklenutým krátce válcovitým tělem. Krovky jsou většinou černožlutě nebo červeno-červeně zbarvené. Hlava je skrytá pod velkým štítem. Jsou býložravé. Druh je u nás znám jen v nejteplejší části republiky (jižní Morava). Klentnice na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://nl.wikipedia.org/wiki/Cryptocephalus_laevicollis

Taxonomie: Coleoptera, Alleculida

Nezvykle žlutě zbarvený, asi 8 mm velký brouk. Má lokální výskyt na místech s teplejším klimatem. U nás je hojný v Českém krasu, kde se na příznivých místech vyskytuje často hromadně v květnu a červnu. Larvy tohoto brouka žijí v zemí v trouchnivém dřevu. Živí se rostlinou potravou; celulózu mu umožňují trávit symbiotické mikroorganismy ve vychlípeninách střeva. U nás žije asi 30 druhů této čeledi. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cteniopus_sulphureus

Taxonomie: Coleoptera, Curculionidae

Větší nosatec s nápadně dlouhým rostrem. Dlouhé nohy umožňují pevné obemknutí tenkých větviček lísky, která slouží jako živná rostlina pro larvy tohoto druhu. Larvy vyžírají jádra lískových oříšků. Nápadná a pro nosatce typická jsou zalomená tykadla na konci paličkovitě rozšířená. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Curculio_nucum

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Tento drobný druh má pozoruhodně hrbatý zadeček. Vytváří si svislé sítě se stabilimentem, do kterého spřádá zbytky vysáté kořisti. Sám pak sedí na konci stabilimenta a stává se tak nenápadným . Při podráždění dovede rozkmitat síť. Je charakteristickým pavoukem smrkových lesů. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyclosa_conica

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Velký pavouk, s 15-17 mm dlouhým zadečkem z čeledi křižákovitých z výraznou bílou kresbou na zadečku. Vytváří si složité trojrozměrné sítě, z dokonalou jemnou vodorovnou plachetkou, na kterých často parazitují menší druhy pavouků (třesavka Holocnemus pulchei a snovačka příživná - Argyrodes gibbosus). Samečci jsou velmi drobní a soupeří o kořist s ostatními příživnými pavouky. Cyrtofora je hojným druhem v křovinatých makchiích podél pobřeží Středozemního moře. Vyobrazená samička pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrtophora_citricola

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Druh si vytváří složité trojrozměrné sítě, z dokonalou jemnou vodorovnou plachetkou z hustých vláken. Síť může mít až 2 metry v průměru, bývá upevněna mezi křovinami asi metr nad zemí. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cyrtophora_citrico

(Diptera, Syrphidae) Štíhlá pestřenka s vosím vzezřením. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Coleoptera, Silphidae

Hnědý brouk s párem tmavých skvrn. Napodobuje slunéčka ale má asi dvojnásobnou velikost. Je běžný v listnatých lesích v teplejších oblastech. Bubovice, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mrcho%C5%BErout_housenk%C3%A1%C5%99

Taxonomie: Acarina, Ixodidae

Velký zástupce klíšťat, dlouhý v hladovém stavu až 4,5 mm. U nás má výskyt omezený na nejjižnější část Moravy. Dává přednost vlhkým biotopům, vyskytuje se podél vodních toků, v křovinatých pastvinách a v lužních lesích. Rozšířen je od Velké Británie do Ruska, zavlečen byl do USA. Je přenašečem klíšťové encefalidity, tularémie a dalších nemocí. Člověka dospělci napadají vzácně. Křivé jezero u Bulhar, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Piják_lužní

Taxonomie: Lepidoptera, Arctiidae

Žlutooranžový přástevník, běžný na loukách a ve světlých lesích, aktivní ve dne i v noci. Dosahuje velikosti asi 40 mm. Samička je světlejší (na obrázku) nežli sameček. Housenka je polyfágní. Druh je rozšířený od Španělska do východní Asie a Japonska. Soos u Františkových Lázní, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diacrisia_sannio

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Druh je nápadný zbarvením. Zadeček je žlutohnědý, zatímco hlavohruď a nohy jsou trávově zelené, u samečka s hnědými skvrnami. Druh si nevytváří sítě, kořist chytá do strany roztaženýma nohama. Žije na listech, nejčastěji buků a javorů, kde loví drobný hmyz. I když často číhá na vrchní straně listů, při přiblížení se rychle schovává na spodní stranu listu. Síť si nevytváří, na vlákně se může spustit jako na záchranném laně do spleti nižší vegetace. Fotografovaný samička je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diaea_dorsata

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Druh je nápadný pestrým zbarvením. Od samičky se sameček liší menším zadečkem, hnědavou barvou a příčnými hnědočervenými pruhy na článcích končetin. Žije hojně na listech listnatých stromů, zejména buků a javorů v našich lesích. Fotografovaný sameček je z boleveckých lesů u Plzně © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diaea_dorsata

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Zeleně zbarvený běžník, hojný na listech listnatých stromů. Zimu přečkávají nedospělí jedinci, dospělci se objevují od května. Košutka u Plzně, duben 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_zelen%C3%BD

(Coleoptera, Lycidae) Brouk s délkou těla do 13 mm. Tělo je černé, s jemně jamkovanými krovkami mezi vystouplými žebry. Dospělci jsoou běžní na květech miříkovitých rostlin a na starých pařezech. Larvy se vyvíjejí ve starém spíše vlhkém dřevě. Losiná 2008. © M. Mergl, 2008

Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Anomura, Paguridae

Menší krab poustevníček v ulitě. Je nápadný velkým levým klepetem, kterým při zatažení uzavře vchod do ulity. Druh je velmi hojný na mělkém písčitém dně Středozemního moře, kde využívá prázdné ulity vršatek a jehlanek. Ostrov Zakyntos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Diogenes_pugilator

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, Chrysomelinae

Drobná, 5 mm dlouhá mandelinka s nápadně otrněným tělem. Ostnatci jsou netypicky vypadající teplomilné mandelinky. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://nl.wikipedia.org/wiki/Dicladispa_testacea

Taxonomie: Bryozoa, Stenolaemata, Disporellidae

Drobné terčovité zoarium mechovky o velikosti asi 5 mm. Zooecia tohoto druhu jsou dlouhá, trubicovitá, radiálně uspořádaná a mají nafialovělá ústí. Podél okraje je zoarium je chráněno tenkým a vysokým límcem. Tento nenápadný druh je hojný na skaliscích, pod kameny, na listech a na kořenech travin ve Středozemním moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: http://www.sealifebase.org/summary/Disporella-hispida.html

Taxonomie: Hymenoptera, Vespidae

Vosa norská se liší od ostatních vos červenooranžovými skvrnami na stranách 1. a 2. zadečkového článku. Podobná je jen vosa ryšavá, u které skvrny jsou dobře patrná na svrchní straně zadečku. Vosa norská je hojná na květech, zejména miříkovitých rostlin, kde saje nektar, jinak je dravá stejně jako další druhy vos. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Dolichovespula_norwegica

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká ploštice s typickým zbarvením. Polokrovky jsou fialově hnědé, štítek je zakončen světle žlutozelenou skvrnou. Nohy jsou černě tečkované a jemně pýřité. Velikost dosahuje až 12 mm. Je velmi hojná na bylinách a křovinách na nejrůznějších stanovištích. Často ji najdeme na bobulovém ovoci, malinách a ostružinách. U nás je všeobecně rozšířena a je jednou z nejhojnějších kněžic vůbec. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Dolycoris_baccarum

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Zavalitý, středně velký tesařík. Je celý černý, pouze při vnitřním okraji krovek má několik nápadných bílých pásků. Zbarvení je dosti variabilní. Vzhled těla připomíná velkého mravence. Je teplomilný, nejčastěji jej najdeme na písčitých půdách s řídkou trávou. Rozšířen je od jv. Německa na Ukrajinu. U nás je nejběžnějším druhem rodu Dorcadion. Fotografováno na počátku května v Pavlově na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Dorcadion_pedestre

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

U nás jediný zástupce rodu. Žije v keřovém patře, kde na listech číhá na drobnou kořist. Dospělci se objevují v létě. Je rozšířen po celé Evropě s výjimkou Skandinávie, častější je v teplejších oblastech. U nás je nehojný v teplejších částech republiky. Na počátku května fotografovaná samička je v vrcholu hradu Děviček u Pavlova na Pálavě. © Michal Mergl, 2004

WEB: http://arachnology.cz/druh/ebrechtella-tricuspidata-478.html https://de.wikipedia.org/wiki/Ebrechtella_tricuspidata

Taxonomie: Blattodea, Blatellidae

Rusec s tmavě zbarveným štítem a dlouhými niťovitými tykadly. Křídla u samečka (na fotografii) kryjí celý zadeček, u samičky jsou zkrácená. Druh je velmi hojný na travnaté vegetaci luk, lesním mýtin a pasek po celém území. Je jedním z nemnoha druhů švábů žijících u nás ve volné přírodě. Při vyrušení bleskurychle mizí ve vegetaci. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Ectobius_lapponicus

Taxonomie: Heteroptera, Acanthosomidaé

Všeobecně rozšířený druh čeledi knězovitých, u nás častý na břízách. Je nápadný pestrým zbarvením. Stejně jako většina druhů čeledi přezimuje imago. Plzeň-Košutka. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Elasmostethus_interstinctus

Taxonomie: Heteroptera, Acanthosomidae

Čeleď knězovitých zahrnuje větší druhy ploštic, které se živí převážně rostlinnými šťávami na borůvkách, brusinkách, jeřábu nebo příležitostně sají i na mrtvém hmyzu. Chodidla mají jen dva články. Čeleď zahrnuje barevně mimořádně pestře zbarvené ploštice. Plzeň-Košutka. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Elasmostethus_interstinctus

(Heteroptera, Acanthosomidae) Nápadná ploštice se štítem vytaženým do ostrých rohů. Podobně jako jiné druhy čeledi má výrazný kýl na břišní straně. I když tento druh není příliš hojný, ke konci léta jej můžeme běžně nalézt na rybízu a borůvkách, štávou jejichž plodů se živí. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Heteroptera, Acanthosomidae

Pestře zbarvený menší druh čeledi knězovitých, dlouhý asi 8 mm. Samička snůšku asi 30-40 vajíček přikrývá svým tělem do vylíhnutí. I vývoj larev probíhá v matčině blízkosti. Je velmi hojným druhem na břízách, olši i jehličnatých stromech. Imaga přezimují. Krkavec u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Parent_bug

Taxonomie: Coleoptera, Endomychidae

Nápadně zbarvený, asi 6 mm velký brouk. Žije v houbách v mechu a pod kůrou, kde se larvy živí hyfami hub. Není příliš hojný. Vyskytuje se především v listnatých lesích po celé Evropě. U nás žije asi 20 druhů této čeledi. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Endomychus_coccineus

Taxonomie: Lepidoptera, Arctiidae

Má podobně proměnlivé zbarvení křídel jako jiné druhy přástevníků. Druhý pár křídel je v klidu zakryt krycím zbarvením prvního páru. Při vyrušení poleká útočníka druhý, nápadně oranžově zbarvený pár křídel. Živnou rostlinou housenek jsou hluchavky, pampelišky, jitrocel a další byliny. Je druhem teplomilným. Vyskytuje se na skalních stepích, písčitých lesostepích a podobných místech. U nás je rozšířený v teplejších oblastech, např. na jižní Moravě. Piran ve Slovinsku, červen 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Epicallia_villica

Taxonomie: Diptera, Syrphidae

Menší pestřenka nápadně připomínající vosu. Má velké složené oči a při letu dokáže zastavit na místě jako vrtulník. Larvy žijí na zemi a živí se mšicemi. Dospělec je schopen požírat pyl. Druh je velmi hojný v zahradách, lesních pasekách a loukách, často sedí ve květech. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Episyrphus_balteatus

(Diptera, Syrphidae) Středně velká štíhlá pestřenka s vosím vzezřením. Hruď je zlatozeleně lesklá. Je velká 8 – 11 mm. Je schopná rychlého letu na místě. Žije hojně na v lesích, jehličnatých i listnatých. Setkat se s ní můžeme nejčastěji ke konci léta a na podzim. Larvy jsou dravé, živí se mšicemi. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachyura, Xanthidae

Krab se silným, do strany protaženým hlbolkovitým karapaxem širokým až 9 cm. Silná klepeta a nohy jsou otrněné a ochlupené, často bývají porostlé řasami. Žije na skalnatém dně v mělčinách. Často se skrývá ve skalních štěrbinách při hranici přílivu. Jeho výskyt je silně ovlivněn eutrofizací mořských vod. Ostrov Zakyntos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eriphia_verrucosa

Taxonomie: Diptera, Syrphidae

Velká pestřenka velmi podobná včele. Je kosmopolitní, u nás je jednou z nejhojnějších petřenek. Larvy i imaga můžeme najít od jaro do podzimu. Larvy žijí v silně znečistěných vodách, kterou filtrují a přispívají tak k jejímu čistění. Dospělce najdeme s jiným hmyzem na květech, kde sají nektar. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eristalis_tenax

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Hygromiidae

Ulita je nepravidelně žebernatá, obvykle s bledou páskou. Je význačným lesostepním prvkem, častým na xerotermních křovišťích, skalních stepích a světlých hájích. U nás je všeobecně rozšířeným druhem v teplejších okrscích, zejména ve středních a sz. Čechách. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Euomphalia_strigella

Taxonomie: Diptera, Syrphidae

Vose podobná, 11 mm dlouhá pestřenka. Je hojná na výslunných místech, okrajích lesů a loukách. Larvy se živí mšicemi, jedna larva dokáže spořádat až 700 jedinců mšice makové. Během roka vytváří několik generací. Rychle létající imaga jsou k vidění již od dubna, velmi často sedí na květech miříkovitých rostlin, bezu chebdí aj. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eupeodes_corollae

Taxonomie: Hexapoda, Lepidoptera, Arctiidae

Nápadný přástevník s krycím zbarvením předních křídel a výstražným zbarvením křídel zadních. Dosahuje velikosti asi 50 mm. Je běžným druhem teplejších otevřených biotopů, křovinatých strání a břehových porostů. Je atraktivním druhem na Řeckém ostrově Rhodu, kde jeho samostatný poddruh (ssp. rhodosensis) upadá v létě do strnulosti (estivace) v údolí Psinthos. Losiná u Plzně, 2011. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Euplagia_quadripunctaria

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Pestře červeně zbarvená kněžice, s délkou těla až 8 mm, s tmavou skvrnou uprostřed. Někteří jedinci jsou zbarvení i světle žlutozeleně. Druh je teplomilný, většinou se vyskytuje hromadně na brukvovitých rostlinách. Ostrov Zakynthos, léto 2004. © Michal Mergl, 2004.

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eurydema_ornata

Taxonomie: Heteroptera, Scuterellidae

Velká, až 11 mm dlouhá barevně proměnlivá ploštice, u které štítek překrývá téměř celá křídla. Druh je hojný na travách, občasně saje i na obilí. Vyskytuje se od nížin do hor na našem celém území. Losiná u Plzně, srpen 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eurygaster_maura

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Menší kněžice s délkou těla asi 7 mm, s kovovým, tmavě bronzovým zbarvením. Druh je všeobecně rozšířený na vlhčích místech, zejména v porostech čistce. Krkavec u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Eysarcoris_venustissimus

Taxonomie: Heteroptera, Gerridae

Větší štíhlá ploštice, která se pohybuje po vodní hladině. První pár nohou nezloží k pohybu, ale plní funkci smyslového zařízení snímajícího chvění hladiny. Brusluřky jsou dravé, lovící drobný hmyz dopadlý na vodní hladinu. Plzeň-Košutka, duben 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerris_lacustris

(Myriapoda, Diplopoda, Glomeridae) Svinule mají schopnost stočení, tzv. volvace. Chrání je před útočníkem a zvyšuje si tak možnost úniku. Jemné končetiny a tykadla jsou chráněny tím chráněny před napadením. Tergity svrchní strany do sebe dokonale zapadají a vytváří dokonalou hladkou kuličku bez výčnělků. Zřícenina hradu Volftšejn, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

(Myriapoda, Diplopoda, Glomeridae) Asi 15 mm dlouhá svinule, méně běžná v hrabance a listovém opadu chladnějších stinných lesů v západní části České republiky Do východních Čech a na Moravu její rozšíření nezasahuje. Je význačná tmavým pruhem na tergitech. Zřícenina hradu Volfštejn, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Heteroptera, Coreidae

Velká vroubenka, s délkou těla 14 mm, která se u nás vyskytuje na místech stepního charakteru. Vyskytuje se ve Středomoří a Střední Asii, zasahuje i do přilehlé části Evropy. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gonocerus_acuteangulatus

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae

Žitovka s ulitou vysokou asi 8 mm. Je význačným druhem vápnitého a bazického podkladu. Obývá suché stráně, skalní stepi a skály v krasových oblastech. Pro svůj masový výskyt bývají tyto malakocenózy označované jako granariové stepi. U nás je druh velmi hojný v Českém Krasu, na Pálavě i jinde. Je jediným druhem rodu u nás; o něco větší a štíhlejší druh G. variabilis se vyskytuje v Západních Alpách. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Granaria_frumentum

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Nápadná ploštice hojná na miříkovitých rostlinách. Má výstražné zbarvení s červenočerných pruhů. I když je nejčastější v teplých oblastech, můžeme ji nalézt i ve vyšších polohách. Saje na rostlinných pletivech, často ve skupinách několika jedinců.Vyobrazený jedinec je z Plzně - Bolevce. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Graphosoma_lineatum

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Nápadná velká ploštice hojná na miříkovitých (mrkvovitých) rostlinách. Má výrazné výstražné zbarvení s černými pruhy a tmavými skvrnami na štítu na červeném podkladě. Připomíná kněžici páskovanou (G. lineatum), která žije i i nás. Vyobrazený jedinec je z ostrova Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Graphosoma_semipunctatum

Taxonomie: Ensifera, Gryllidae

Náš největší cvrček, velký až 23 mm. Hloubí si nory na suchých, nejraději krátkostébelných loukách, před kterými si vytváří malou plošinku. Hlasitě striduluje v horkých letních dnech. U nás se vyskytuje v teplejších oblastech. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gryllus_campestris

Taxonomie: Diptera, Tachinidae

Nápadně zbarvená menší hbitěnka, dosti hojná na květech miříkovitých a hvězdnicovitých rostlin, zejména na řebříčku. Larva parazituje na plošticích. Vyobrazený jedinec je z Plzně – Bolevce. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Gymnosoma_rotundatum

(Gastropoda, Pulmonata, Helicidae) Náš největší ulitnatý plž s ulitou o průměru až 4 cm. Na ulitě bývají někdy patrné nevýrazné hnědavé pásky. Druh je hermafroditický. Vajíčka klade do mělké jamky na vlhčích místech. Na zimu se zahrabává do půdy do hloubky několika cm. V té době si vytváří dočasné víčko (tzv. epifragma), které na jaře odvrhuje. Dožívá se věku až šesti let. Hlemýžd je u komerčně sbírán a při přemnožení je nepříjemným škůdce na kulturních plochách. U nás je běžný v kulturní krajině a v nižších polohách. Jehličnatým lesům a vyšším polohám se vyhýbá. © M. Mergl, 2005

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Silně chlupatý běžník význačný pro teplé oblasti Evropy. Žije ve spleti travin v podrostu makchií a olivových hájů, kde číhá na kořist. V Evropě se vyskytují ještě další dva podobné druhy. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004

WEB: http://wiki.spinnen-forum.de/index.php?title=Heriaeus

Taxonomie: Polychaeta, Amphinomidae

Asi 20 cm dlouhá nereidka s nápadným červenobílým zbarvením. Druhový název je odvozen od zvláštního výrůstku na hlavě (carumculum). Při podráždění nereidka vytrčí svazky bílých štětinek. Ty jsou duté a po zabodnutí do pokožky se z nich uvolňuje palčivá látka. Druh je hojný na skalnatém pobřeží Středozemního moře. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Hermodice_carunculata

Taxonomie: Heteroptera, Nabidae

Dravá ploštice z čeledi lovčicovitých, u nás zastoupených asi 15 druhy. Je nápadná zkrácenými křídly a dlouhým, na břišní stranu zahnutým sosákem, kterým nabodává kořist (hmyz a drobné bezobratlé). Bývá hojná na vlhkých loukách, lesních pasekách, kde na listech číhá na kořist. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://www.britishbugs.org.uk/heteroptera/Nabidae/himacerus_apterus.html

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae, Chrysomelinae

Drobná, 4 mm dlouhá mandelinka s nápadně otrněným tělem. Živnou rostlinou jsou trávy, především lipnice a pýr, ve kterých larvy minují. Druh je u nás nepříliš hojný a vyskytuje se v teplejších polohách. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://sv.wikipedia.org/wiki/Hispa_atra

Taxonomie: Polyplacophora, Chitonidae

Asi 15 mm dlouhá chroustnatka. Tělo je kryto osmi kloubně spojenými štítky lemovanými pronotem nesoucím drobné destičky. Druh žije skrytě, pod převisy a na spodní straně kamenů. Na povrchu skalisek spásá povlaky řas. Vyobrazený druh je hojný ve Středozemním moři. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chiton_olivaceus

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká kněžice žijící a sající na borovici. Má stejně dlouhý a tmavý 2. a 3. článek tykadel, zatímco u podobné kněžice jalovcové (Chlorochroa juniperina) je 2. článek zelený a zřetelně delší nežli 3. článek. Vyobrazený jedinec je z Plzně–Bolevce (duben). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Chlorochroa

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Imago menšího druhy tesaříka na květu máčky. Tento druh tesaříka je nápadný zbarvením. Hruď je červenohnědá, krovky jsou mají žluté a černé příčky. Celkovým vzhledem i trhavými pohyby připomíná vosy. Druh je hojný na teplých stráních a olivových hájích ve Středomoří. Hostitelskou rostlinou jsou duby a pistácie. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://sv.wikipedia.org/wiki/Chlorophorus_nigripes

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Imago menšího druhy tesaříka na máčce. Tento druh tesaříka je nápadný zbarvením. Hruď i krovky mají žluté a černé příčky a brouk celkovým vzhledem i trhavými pohyby připomíná vosy. Druh je hojný na květech ve Středomoří. Hostitelskou rostlinou jsou různé listnaté stromy, z bylin též řebříček. Vývoj trvá dva roky. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chlorophorus_varius

Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Chondrillidae

Nápadná houba s velmi proměnlivým zbarvením, kolísající od hnědé k modrofialové. Je velmi tuhá na dotek. Vyskytuje se na strmých a převislých skalních stěnách, pod převisy a ve štěrbinách mezi kameny. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://pt.wikipedia.org/wiki/Chondrosia_reniformis

Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Chondrillidae

Velký trs nápadný houby na mořském dně v hloubce asi 3 metrů. Bílá vlákna vybíhající s houby jsou lapací lepivá tykadla mnohoštětinatce Eupolymnia, žijícího v rource obrostlé houbou. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chondrilla_nucula

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae

Asi 6-7 mm vysoká ulita tohoto plže je jemně a pravidelně žebírkovaná. V ústí leží několik lištovitých zoubků. Druh má alpsko-východoevropské rozšíření, na našem území je hojný ve vápencových oblastech Moravy (Moravský kras, Pavlovské vrchy). V Čechách chybí. Žije na povrchu skalisek, na kterých spásá řasové porosty. Pavlov, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chondrina_clienta

(Gastropoda, Pulmonata, Chondrinidae) Ovsenka má hnědou nenápadnou ulitu o výšce asi 7 mm. Spásá řasy a lišejníky z povrchu vápencových skalních stěn. Často bývá zalezná ve skalních štěrbinách a pod převisy. Karlštejn. © Michal Mergl, 2005

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Asi 6 mm velká mandelinka s kovově lesklým tělem a mimořádně pestrým zbarvením. Larvy žijí na hluchavkách a konopicích. Je to hojný druh na celém našem území. Vyskytuje se v Evropě, na Kavkazu a v severním Turecku. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysolina_fastuosa

Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Leucusiidae

Malý, lehce stavěný krab s téměř kulovitým tělem o velikosti do 2,5 cm a štíhlými klepety. Vyskytuje se na písčitobahnitém dně v hloubkách od několika metrů. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://it.wikipedia.org/wiki/Ilia_nucleus

Taxonomie: Lepidoptera, Papillionidae

Velký otakárek s dlouhými ostruhami na zadních křídlech. Je výborný letec, schopný akrobatického plachtění. Živnou rostlinou housenek je trnka, hloh a ovocné stromy. Ve střední Evropě je ohroženým druhem, u nás dosud častým v teplých oblastech (Český Kras, Pálava). Chybí ve Skandinávii a Anglii. Vyobrazená samička je z řeckého ostrova Lefkada (městečko Nidri) v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scarce_swallowtail

Taxonomie: Lepidoptera, Parnassidae

Velký motýl s dlouhými ostruhami. Je výborný letec. Vyskytuje se na výslunných stráních, skalních stepích a lesostepích. Živnou rostlinou jsou hlohy a slivoně. Běžné jsou agregace samců na vyvýšených místech, tzv. “hilltopping“. V ČR výrazně ustoupil, dnes přežívá v teplejších oblastech, např. v Českém Krasu. Na Plzeňsku je znám s okolí Ejpovic a dalších míst v plzeňské kotlině. Je druhem ohroženým. Vyobrazený jedinec je z ostrova Zakyntos v Řecku. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scarce_swallowtail

Taxonomie: Porifera, Demospongiae, Spongiidae

Velmi hojná houba s jemně ostnitým povrchem o velikosti asi 10 cm. Dobře jsou patrné oskula i drobné ostie na povrchu houby. Vnitřní uspořádání houby je leukonového typu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: http://www.bmib.it/documents/68/pp-553-563-Pronzato-et-al.pdf

Taxonomie: Sternorrhyncha, Coccoidea, Margarodidae

Červec asi 10 mm dlouhý přichycený na stonku. Tělo je kryto drobnými voskovými šupinami. Červci sají živiny z cévních svazků, často i dřevnatých částí citroníků a pomerančovníků. Původem je z Austrálie a byl zavlečen do celého světa. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Icerya_purchasi

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Středně velký perleťovec z velkými perleťově lesklými skvrnami na spodní straně zadních křídel. Je hojný v otevřené krajině, podél cest a na okrajích luk. Živnou rostlinou je violka rolní. Je tažným druhem. Rozšířen je v celé Evropě kromě severní Skandinávie a Britských ostrovů. Vyobrazený jedinec je z Plzeňska (Losiná). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Queen_of_Spain_fritillary

(Lepidoptera, Nymphalidae): Menší perleťovec, s křídly asi 40 mm dlouhými. Na rubu křídel má nápadně velké perleťové plošky. Svrchní strana křídel má větší počet víceméně kruhových tmavých skvrn na oranžovém podkladu. Patří k tažným druhům baboček. Je hojným druhem na polních cestách, kde často usedá na zem. Housenka žije na violkách. Třebnuška, 2009. © M. Mergl, 2012

Taxonomie: Acarina, Ixodidae

Nejznámější zástupce klíšťat u nás, dlouhý v hladovém stavu až 4,5 mm. U nás se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích do asi 600 m n.m., ojediněle i výše. Imaga jsou aktivní od dubna do října, mohou se však vyskytnout i v zimních měsících. Je typickým trojhostitelským parazitem, cizopasí na drobných i velkých savcích, ptácích a plazech. Je nebezpečným přenašečem encefalititdy, borreliózy, tularémie, rickettsióz a dalších nemocí. Plzeň – Košutka. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ixodes_ricinus https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B_obecn%C3%A9

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Janthiidae

Plž o velikosti 4 cm, s tenkostěnnou modrofialově zbarvenou ulitou. Vyskytuje se na otevřeném moři, na kterém dokáže plavat pomocí voru z bublin vypouštěných do tuhého slizu. Živí se trubýši rodu Velella. Ostrov Kréta, Matala © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Janthina_janthina

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Janthiidae

Modré zbarvené ulity tohoto plže ulitou jsou vynikajícím krycím zbarvením na temně modré hladině otevřeného moře. Ulity jsou na mořském břehu vzácné, častěji se vyskytují vyplavené na pláži po bouřích. Ostrov Kréta, Matala. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Janthina_janthina

Taxonomie: Dermaptera, Labiduridae

Náš největší škvor, s délkou těla až 26 mm,s výrazným černohnědým pruhem na hřbetní straně. Je vzácným druhem na písčitých březích vod, rozšířeným spíše v teplejších oblastech. Běžně se vyskytuje i při okrajích písečných pláží na středomořském pobřeží. Fotografovaný jedinec je z Mušlova u Mikulova. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Labidura_riparia

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Clausilidae

Závornatka s výškou ulity 16-18 mm. Typickým znakem závornatek je vysoká a štíhlá levotočivá ulita. Tento druh je typický pro skalní stěny a padlé dřevo v listnatých lesích, na kterých spásá porosty řas. Český Kras, Kotýz. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Laciniaria_plicata

Taxonomie: Hymenoptera, Formicidae

(Hymenoptera, Formicidae) Středně velký, černý silně lesklý mravenec. Vytváří si mraveniště v dutinách stromů. Hnízdo je kartonové, ze směsi dřevité hmoty, zrníček písku a lepidla z medovice. Dřevitá hmota připravovaná mravenci umožňuje růst houby Cladosporium myrmeciphilum, jejíž vlákna mraveniště zpevňují. S mravencem se běžně setkáme na kmenech stromů, zejména dubů. Nápadné jsou „silnice“ až několik metrů dlouhé. Vydává zvláštní vůni podobnou citrónu. Na fotografii je bezkřídlá dělnice. Potravou mravenců je medovice a hmyz. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lasius_fuliginosus

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Limacidae

Štíhlý, až 75 mm velký slimák, hojný na stromech na vlhkých stanovištích. Podkornatka je rozšířena po téměř celé Evropě. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lehmannia_marginata

Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Pomatiidae

Druh podobný druhu P. elegans, má světlé, slabě skulptované ulity. Obývá travnaté svahy, často je pod kameny. Je rozšířen ve španělské provincii Murcia, v Alžírsku a Maroku. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Benidorm). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Leonia_mammillaris

Taxonomie: Thysanura, Lepismatidae

Bezkřídlý hmyz, s délkou těla 7-10 mm, typický zástupce šupinušek (Thysanura). Na hlavě jsou dlouhá nitkovitá tykadla, tělo je pokryté stříbřitými šupinkami. Na konci těla nese tři stejně dlouhé přívěsky. Je významným synantropním druhem, který vyhledává vlhčí a teplejší místa. Aktivní je v noci. Často se s ním setkáváme v bytových prostorech (i v panelových domech) a ve skladištích. Živí se organickým odpadem, zejména bohatým na cukry. Ve volné přírodě se vyskytuje vzácně. Nečtiny, zřícenina hradu Preitenstein. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Silverfish

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Všeobecně známý druh, který je významným škůdcem na lilkovitých rostlinách, zejména na bramborách. Původem je se Severní Ameriky. Evropou se začala tato mandelinka šířit v době po 1. světové válce, u nás se masově vyskytovala v 50-tých letech 20. století. Má nápadné, černožluté aposematické zbarvení. Larvy jsou oranžové. Plzeň, Bolevec, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Colorado_potato_beetle

Taxonomie: Heteroptera, Myridae

Typický zástupce čeledi klopuškovitých, která je druhově nejbohatší čeledí ploštic u nás. Hlava nese velké oči, jednoduchá očka chybí. Jsou to obvykle menší, slabě sklerotizované a pestře zbarvené ploštice. Jsou dobrými letci. Vyskytují se především v bylinné vegetaci, některé jsou dravé. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lygus_pratensis

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Netypicky vypadající mandelinka z podčeledi chřestovníčků (Criocerinae). Je nepříjemným škůdcem lilií, konvalinek a řebčíků, na kterých tmavě zbarvené larvy vykusují listy a květy. Larvy si nechávají trus nalepený na těle a pro ptáky jsou nepoživatelné. U nás se dosti hojně vyskytuje od dubna v zahradách, ve volné přírodě je u nás nehojný. Losiná u Plzně, květen 2004. © Michal Mergl, 2004 Další informace:

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scarlet_lily_beetle

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Motýl má nezaměnitelné zbarvení. Křídla nesou šikmé bílé pruhy na tmavě hnědém podkladu. Je typickým lesím motýlem světlin listnatých lesů, u nás doposud hojný v některých teplejších oblastech. Živnou rostlinou housenek je zimolez. Je rozšířen v celá Evropě kromě Skandinávie a oblasti okolo Středozemního moře. Lokálně může tvořit početné populace. Hlavní potravou imag je medovice mšic, vzácněji nektar z květů. Fotografovaný motýl je od Karlovy studánky v Českém krasu. Podobný bělopásek tavolníkový (Limenitis rivularis) je teplomilnější, známý z jižních Čech (Třeboňsko). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Limenitis_camilla

Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachyura, Portunidae

Menší, lehce stavěný krab s plochým, tenkým a slabě otrněným karapaxem. Nohy jsou dlouhé, tenké, zploštělé a na posledním páru nesou ploutvičku. Druh je hojný na písčinách v malých hloubkách ve Středozemním moři. Ostrov Zakynthos, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Liocarcinus_pusillus

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Hydrobiidae

Ulity jsou ploše kuželovité, silnostěnné, asi 12 mm vysoké, šedobílé a připomínají ulity mořských plžů. Druh obývá řeky v povodí Černého moře, druhotně i jinde. U nás je znám v okolí Lednice na jižní Moravě. Je jediným zástupcem podčeledi Lithoglyphinae (kamenolepovití) u nás. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lithoglyphus_naticoides

Taxonomie: Coleoptera, Chrysomelidae

Menší, protáhlá, asi 6 mm dlouhá mandelinka, s krovkami okrové barvyu a hlavou a tykadly tmavě zbarvenými. Vyskytuje se od dubna do září na vrbách, topolech a bříze. Vyskytuje se v celé paleartické oblassti. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bázlivec_vrbový https://fr.wikipedia.org/wiki/Lochmaea_capreae

(Bivalvia, Lucinidae) Lastury s délkou misek do 20 mm. Lastury jsou mírně klenuté, bílé, tenkostěnné, hladké. Žije zahrabán do hrubě písčitého dna. Druh je rozšířena od Anglie do sz. Afriky a ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004

Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenidae

Menší, dosud hojný ohniváček s nevýrazným pohlavním dimorfismem. Živnou rostlinou housenek je šťovík. Samci často posedávají na vyvýšených rostlinách a sledují své teritorium. Druh je adaptován na prakticky všechny typy biotopů, nejčastěji jej najdeme na místech s řidší vegetací (pískovny, polní cesty, pastviny aj.). Druh je rozšířen spíše v nížinách, vystupuje však až do hor. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lycaena_phlaeas

Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenidae

Ohniváček s výrazným pohlavním dimorfismem. Samička (na fotografii) má svrchní stranu křídel s oranžovými skvrnami, samci jsou hnědofialoví, bez oranžových skvrn. Živnou rostlinou je šťovík kyselý a šťovík menší. Druh je nenáročný, vyskytuje se na suchých křovinatých loukách, lesních pasekách i vlhkých květnatých loukách. I když nepatří mezi ohrožené druhy, v intenzívně obhospodařované krajině mizí. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lycaena_tityrus

Taxonomie: Heteroptera, Lygaeidae

Nápadná červeně skvrnitá, 11-12 mm dlouhá ploštice. Typickým znakem je bílá skvrnka na blanitých částech předních křídel. Vzhledem připomíná vroubenku červenou. Žije na travnatých místech a ve světlých lesích na různých bylinách, přednostně na tolitě lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Živí se rostlinnými šťávami tolice, v těle má proto přítomen jedovatý glykosid vincetoxin. Má schopnost vyluzovat sotva slyšitelné velice jemné zvuky. Řečko, ostrov Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lygaeus_equestris

Taxonomie: Coleoptera, Lycidae

Štíhlý brouk s nápadně červenými podélně rýhovanými krovkami o délce těla až 11 mm. Je častý na květech a bylinné vegetaci v lesích, zejména v blízkosti stinných vlhkých údolích. Dravá larva se vyvíjí ve vlhkém dřevě. Druh je rozšířen v Evropě, severní Africe a Asii. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://species.wikimedia.org/wiki/Lygistopterus_sanguineus

Taxonomie: Heteroptera, Miridae

Klopušky (Miridae) jsou malé, obvykle pestře zbarvené, slabě sklerotizované ploštice. Setkáváme se s nimi nejčastěji na květech rostlin. Jsou býložravé, dravé i všežravé. Klopuška bramborová může škodit sáním na různých plodinách (angreštu, paprikách, bramborech). Svým zbarvením výborně splývá s pozadím. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Lygocoris_pabulinus

(Bivalvia, Tellinidae) Lastury s délkou misek do 25 mm. Lastury jsou poměrně klenuté, bílé, žluté nebo růžové, pokryté periostrakem. Žije na písčitém dně. Druh je rozšířen od arktického Norska do Portugalska, chybí ve Středomoří. Lokalita: Francie, Dieppe. © M. Mergl, 2004

Taxonomie: Lepidoptera, Sphingidae

Denní lišaj, který rychle létá a pomocí dlouhého sosáku saje nektar z trubkovitých květů. Na rozdíl od jiných lišajů je aktivní na plném slunci. Dokáže stát na místě a připomíná malého kolibříka. Je migrantem, který počátkem léta přilétá z jižní Evropy. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Hummingbird_hawk-moth

Taxonomie: Lepidoptera, Lasiocampidae

Poměrně statný motýl s rozpětím křídel až 66 mm. Na obrázku se sameček s nápadnými tykadly. Housenky žijí na různých bylinách a nízkých keřích. Dospělce najdeme na loukách, lesních okrajích, vřesovištích a rašeliništích. Samečci jsou aktivní v pozdním odpoledni a za soumraku. Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Macrothylacia_rubi

Taxonomie: Crustacea, Decapoda, Brachiura, Majidae

Krab s trnitým karapaxem a dlouhýma nohama. Společně s několika podobnými druhy je běžný na skalnatém dně Středozemního moře. Je loven pro komerční účely. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Maja_squinado

Taxonomie: Lepidoptera, Actiidae

Menší jemný motýl s průměrem křídel do 28 mm. Je to rozšířený, ale nehojný druh lesostepních biotopů a skalních stepí. Housenka žije od září do června na lišejnících na zemi a na kamenech. Imaga létají od července do září. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Manulea_lutarella

Taxonomie: Neuroptera, Hemerobiidae

U nás jediný zástupce tohoto rodu denivek, nápadnější větší velikostí a tmavým zbarvením. Vyskytuje se ojediněle na okrajích lesů na celém našem území od července do srpna. Vyobrazený jedinec je fotografován na počátku dubna v Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Thiaridae

Gastropoda, Prosobranchia, Thiaridae Sladkovodní druh s kuželovitou silnostěnnou ulitou, ústí je tmavé, barva ulity je tmavě hnědofialová. Obývají většinou subtropy a tropy, v Evropě je známo jen několik druhů ze Středomoří, dále se vyskytuje severní Africe, na Kypru, v Sýrii a Iráku.Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Algar). © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Tmavě zbarvený hnědásek o rozpětí křídel až 38 mm. Živnou rostlinou housenek je jitrocel kopinatý, černýš hajní, světlík lékařský a rozrazil rezekvítek. Je hojným druhem okraje lesů, okrajů lesních cest, světlin, vlhkých luk a rašelinišť. Druh je velmi rozšíření od nížin do hor. Na rozdíl od jiných hnědásků nepatří k druhům u nás ohroženým. Imaga létají od května do srpna a s oblibou usedají na vlhkou půdu. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Heath_fritillary

Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeoidae

Poměrně velký, všeobecně známý brouk, často se vyskytující ve větším počtu. Patří do čeledi vrubounovitých, u nás zastoupené asi 140 druhy. Brouci na jaře opouštějí půdní komůrku, kde přezimují. Za soumraku odlétají na žíroviště, kde se živí mladými listy a výhonky listnatých stromů. Podle klimatických podmínek trvá vývoj larvy v půdě tři nebo čtyři roky. Při masovém výskytu chroust může škodit, dnes je však v souvislosti s používáním pesticidů druhem v běžné kulturní krajině spíše nehojným. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chroust_obecn%C3%BD

Taxonomie: Arachnida, Araneida, Sparassidae

Velký nápadně zeleně zbarvený pavouk. Samička (na obrázku) má zadeček jednolitě žlutozelený, sameček má na zadečku pestré hnědočervené pruhy. Druh je hojný na nízké vegetaci podél okrajů lesů, na pasekách a na vlhkých loukách. Je jediným zástupcem čeledi maloočkovitých u nás. Losiná u Plzně, září 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Micrommata_virescens

Taxonomie: Lepidoptera, Sphingidae

Lišaj s rozpětím křídel až 75 mm. Je hojný v lipových alejích, v listnatých a smíšených lesích po celé Evropě a přilehlé části Asie, vyskytuje se i v Kanadě. Je zajímavý silnou barevnou proměnlivostí. Dospělci se objevují v květnu až červenci. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Mimas_tiliae

Taxonomie: Arachnida, Araneida, Thomisidae

Světle zbarvený jedinec na konci větvičky jívy. Kořist lapá pomocí dvou párů dlouhých, do strany rozprostřených předních končetin na vnitřní straně vybavených trny. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Druh je schopný barvoměny. Na květech světlých potkáváme bělavé jedince, na květech žlutých nalezneme sytě žluté jedince. Změna barvy trvá asi dva týdny. Plzeň, Bolevec, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia

Taxonomie: Arachnida, Araneida, Thomisidae

Velký běžník hojný na květech a nízké vegetaci. Je výrazný schopností barvoměny. Můžeme nalézt sytě žluté jedinec nebo jedince světle zelené až bílé jako je vyobrazená samička na obrázku. Plzeň-Košutka, duben 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Misumena_vatia

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Malý štíhlý tesařík připomínající mravence. Má nápadně ztloustlá stehna končetin a krátké krovky. Larvy se vyvíjejí v uschlých větvích a slabých kmenech smrku, borovice a jedle. Imaga jsou hojná na květech miříkovitých rostlin od května do července. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004

WEB: http://www.cerambycidae-hrbek.cz/tesar.CR/molormin.htm https://fr.wikipedia.org/wiki/Molorchus_minor

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Hygromiidae

Plž s narudlou ulitou a tmavorudým ústím, charakteristický pro křovinaté porosty, kde žije na půdě nebo lese po vegetaci. Na povrchu misek má jemnou strukturu s kosočtverečných políček, která vytváří matný vzhled ulity. Je hojný po celé našem území. Nečtiny, Preitenstein. © Michal Mergl, 2006

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Monachoides_incarnatus https://de.wikipedia.org/wiki/R%C3%B6tliche_Laubschnecke

Taxonomie: Bivalvia, Veneroida, Sphaeriidae

Menší sladkovodní mlž s tenkostěnnými lasturami o velikosti asi 9 mm. Je poměrně hojný na písčito-bahnitém dně okrajů rybníků, v odstavených ramenech a tůních. Je uváděn jako téměř ohrožený druh, ale snáší i silně eutrofizované vody. Zajímavostí je vývoj mladých jedinců v plášťové dutině mateřského jedince. Na Plzeňsku patří k hojným mlžům v kaskádě Boleveckých rybníků. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Musculium_lacustre

Taxonomie: Diptera, Syrphidae

Velká zavalitá pestřenka s vosím vzezřením. Na hrudi je charakteristická skvrna připomínající kresbu hrudi lišaje smrtihlava. Je velká asi 12 mm. Je velmi plachá, hbitá a rychlá. Žije hojně na loukách, lesních okrajích a podél travnatých cest. Setkat se s ní můžeme od května do podzimu. Larvy jsou saprofágní a vyvíjejí se ve stojatých vodách s rozkládající se organickou hmotou. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Myathropa_florea

Taxonomie: Hymenoptera, Formicidae

Drobný mravenec s nápadnou dvoučlánkovou stopkou na bázi zadečku a dlouhými trny na zadohrudi. Má žihadlo, jehož bodnutí je bolestivé. Je hojným druhem v lesích, často sedí na listech a větvičkách. Hnízdo si staví pod kameny, v trouchnivějících pařezech pod kůrou a na podobných místech. Vyhledává nektar, šťávy s rostlin, ale hlavní potravou je medovice vylučovaná mšicemi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Myrmica_rubra

Taxonomie: Ensifera, Gryllidae

Asi 10 mm dlouhý tmavý cvrček, se světlou skvrnou ve tvaru písmene Y na hlavě. Žije ve světlých, nejčastěji dubových lesích v pahorkatinách a nížinách. Pohybuje se velmi rychle. Je polyfágní. Srbsko. © M. Mergl, 2012

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Waldgrille

Taxonomie: Lepidoptera, Adelidae

Pestře zbarvená adéla s rozpětím křídel asi 20 mm. Druh je typický pro vlhčí a stinné listnaté lesy, které mají v podrostu sasanku hojní. Samečci mají velmi dlouhá tykadla, samičky (na obrázku) mají tykadla kratší a ve své spodní části zesílená. Samečci časo víří ve vzduchu se široce roztaženými tykadly. Dospělé motýly potkáme v květnu a červnu. Losiná, 2005 © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Longhorn_moth

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká zeleně zbarvená kněžice. Zbarvení poskytuje dokonalé maskování na listech vegetace v křovinatých stráních (makchiích). Je teplomilná, ale jako invazivní druh se postupně šíří a může se vyskytovat i na našem území. Řecko, Zakynthos, Amoudi. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Nezara_viridula

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Araneidae

Větší křižák s nápadně plochým a tmavým zadečkem. Je běžný pod kůrou stromů, ale vyskytuje se i synantropně. Většinou se vyskytuje mimo síť, která může mít až 70 cm v průměru. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Nuctenea_umbratica

Taxonomie: Heteroptera, Scuterellidae

Větší kněžice s pestrým zbarvením štítu a štítku. Štítek překrývá celý zadeček a je vzadu zúžený. Druh je hojný na teplých xerotermních stanovištích, u nás například na skalních stepích Českého krasu. Kotýz u Suchomast, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Odontotarsus_purpureolineatus

(Crustacea, Isopoda, Oniscidae) Větší zástupce stejnonožců, všeobecně rozšířený na vlhkých místech, v mechu a pod kameny na celém našem území. Má nápadně protažené postranní laloky hlavového štítu. Pereoin je jen slabě klenutý. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Coleoptera, Tenebrionidae

Potemník písečný je teplomilný brouk. Vyhledává písčité půdy, v pískovnách, vinicích, na okrajích lesů apod. Vyobrazený kus je z Mikulova na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Opatrum_sabulosum

Taxonomie: Asteroidea, Ophidiasteridae

Největší středomořská hvězdice s úzkými válcovitými rameny. Vyskytuje se na skalnatém pobřeží, často na zastíněných místech. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://it.wikipedia.org/wiki/Ophidiaster_ophidianus

Taxonomie: Ophiuroidea, Ophiotricidae

Menší pestře zbarvená hadice s tenkými rameny pokrytými dlouhými trny. Je běžná pod kameny na skalnatém dně litorální zóny ve Středozemním moři a podél Atlantského pobřeží od Severního moře. Řecko, ostrov Lefkada, Vassiliki, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ophiothrix_fragilis

Taxonomie: Sternorrhyncha, Coccoidea, Ortheziidae

Jeden z nepočetných zástupců čeledi u nás, s nápadně bílým tělem, Tělo toulice je pokryto voskovými destičkami, které za zadečkem vytvářejí dutou trubičku, která dala rodu název. Toulici zastihneme na kopřivách v proběhu léta a podzimu. Často potkáme vedle sebe velké i menší jedince, kteří sedí na stonku kopřivy. Klentnice, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://species.wikimedia.org/wiki/Orthezia_urticae

Taxonomie: Mollusca, Bivalvia, Ostreidae

Mlž s nepravidelnými lasturami, který je komerčně pěstován. Ústřice žijí v mělkých vodách přicementovány k pevnému podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Ostrea_edulis https://cs.wikipedia.org/wiki/Ústřice_jed

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká kněžice, která se od podobného druhu P. viridissima liší lehce prohnutou stranou štítu. Je všeobecně rozšířeným druhem na listnatých stromech, keřích a okoličnatých rostlinách od jara do podzimu. Pavlov na jižní Moravě, květen 2004 © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/ Kněžice trávozelená https://en.wikipedia.org/wiki/Green_shield_bug

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká zeleně zbarvené ploštice hojná na bylinách a křovinách. Přezimuje jako imago, nová generace se vyskytuje od června. Je jedním ze dvou zástupců rodu u nás. Je hojná po celém našem území, běžně v zahradách i ve volné přírodě. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Palomena_viridissima

Taxonomie: Bryozoa, Cristellidae

Jediný zástupce této skupiny mechovek ve sladkých vodách. Zoaria tohoto druhu vytváří povlaky z řetízkovitě seřazených zooecií. Z hlavních větví odbočují postranní větve pod asi 60° úhlem. Tento druh nevytváří statoblasty. Zoaria tohoto druhu najdeme na zastíněných místech, nejčastěji na spodní straně kamenů v proudící vodě. Řeka Úslava, Plzeň, 2010. © M. Mergl, 2013

Taxonomie: Lepidoptera, Papilionidae

Jeden s nejkrásnějších evropských motýlů, s tmavými pásy na žlutém podkladu a dlouhými ostruhami na zadních křídlech. Je vynikajícím letcem, se schopností plachtění ve vzestupných vzdušných proudech, tzv. hilltopping. Vyhledává vrcholy kopců, kde si samečci vyhledávají samičku a chrání si teritorium před ostatními přilétajícími samečky. Housenka žije na různých miříkovitých rostlinách. U nás je tento druh chráněný zákonem. Ostrov Kréta, Faistos, 2010. © M. Mergl, 2012

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Papilio_machaon

(Mollusca, Gastropoda, Patellidae) Předožábrý mořský plž s nízce až ploše kuželovitou uliou se silnými žebry. Plž je výborně přizpůsoben svým tvarem a silnou stěnou k životu v neklidné vodě příbojové zóny. Za odlivu je plochou nohy pevně přisát k podkladu. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

Taxonomie: Gastropoda, Patellogastropoda, Patellidae

Plž s kuželovitou ulitou, který žije přichycen na skaliscích v příbojové zóně. Je druhem atlantského pobřeží. Během přílivu pomocí silné nohy dokáže popolézat a spásat řasy. Před odlivem se vrací na stejné místo. Noha, která má fukci silné přísavky, mu umožňuje přežít údery vln a prudké proudy příbojové zóny. Anglie, Dover, říjen 2002. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Patella_vulgata

(Protozoa, Foraminiferida) Foraminifery z porostu vochy (posidoniové louky) z mělkého moře v západním Středomoří Vyobrazené foraminifery pocházejí ze Španělska (Denia).

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká ploštice žijící v korunovém patru listnáčů, nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, ale můžeme ji potkat i v ovocných sadech. Přezimuje jako imago. Je jediným zástupcem rodu u nás, dosti hojným na celém území. Často saje na mrtvém hmyzu. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Forest_bug

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Salticidae

Větší skákavka, u které je sameček nápadně červeně zbarven, samička je celá černá. Je výrazně teplomilným druhem, rozšířeným na skalnatých stráních a skalních stepích teplých oblastí. V Českém krasu zůstává doposud hojná na některých otevřených místech. Kořisti se zmocňuje stejně jako jiné skákavky krátkým skokem. Český Kras, Kotýz, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Philaeus_chrysops

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Philodromidae

Středně velký pavouk s plochým tělem a dlouhýma, do strana rozprostřenýma nohama. Je častý pod kůrou stromů a na kmenech. Rozšířený je po celé Evropě. Zbarvení těla je velmi proměnlivé, od hnědých barev k šedým odstínům. Povrch těla je hustě chlupatý. Vyobrazený jedinec je z Plzně–Bolevce (duben). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Philodromus_dispar

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae

Ulita je levotočivá, má nízký kotouč a nafialovělé ústí. U lezoucího jedince je plášť vytažený do tří laloků přes okraj ústí. Obývá stojaté vody, často návesní rybníky. Je rozšířen po téměř celé Evropě. Vyobrazené ulity pochází z Plzeňska (Tymákov). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Physa_fontinalis

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae

Ulita je levotočivá, má vytažený kotouč, na povrchu ulity je jemné mřížkování. Žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Původem je asi z jz. Evropy, u nás expanduje do narušených stanovišť jakými jsou zatopené lomy a pískovny. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Denia). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Physella_acuta

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Physidae

Vodní plž s tenkou levotočivou ulitou, skrz kterou prosvítá skvrnitý plášť. Na hlavě má dlouhá nitkovitá tykadla. Druh je u nás nepůvodní, šíří se odpočátku 20. století a v posledních asi 30 letech je velmi běžným druhem. Vyskytuje se v lomech, pískovnách, rybnících, koupalištích a parkových jezírkách, ve kterých bývá nejhojnějším plžem. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Physella_acuta

Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae

Středně velký bělásek s nápadně černě lemovanými žilkami na spodní straně zadních křídel. Je všeobecně rozšířený na našem území. Vytváří dvě generace. Housenky se živí na brukvovitých rostlinách, jak planých (řeřišnice, česnáček, hulevníky, rukve, hořcice), tak na pěstovaných kultivarech brukve. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Green-veined_white

Taxonomie: Mollusca, Bivalvia, Pinnidae

Mladý jedinec kyjovky na kamenitém mořském dně. Kyjovky jsou největší mlži Středozemního moře. Předním koncem lastur jsou zabořeny do usazenin na dně v hloukách až do 60 m. K pevnému přichycení napomáhá svazek byssových vláken, kterým jsou přichyceny ke kamínkům na dně. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pinna_nobilis

Taxonomie: Arachnida, Pisauridae

Pavouk s délkou těla až 15 mm, sameček je mírně menší. Pavouk má výborné krycí zbarvení, v kombinaci hnědé, rezavé a bílé barvy s kresbou ve tvaru stromečku na zadečku. Zadeček je silně protažený. Druh bývá velmi hojný na vyšší bylinné vegetaci při okrajích lesů, cest a na loukách. Často ho nalezneme na porostech kopřiv a lopuchů. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pisaura_mirabilis

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Planorbidae

Vodní plž s plochou tenkostěnnou ulitou, s nápadným kýlem a nitkovitými tykadly. Velikost ulity je asi 10 mm. Tento terčovník je v ČR považován za ohrožený druh. Na Plzeňsku patří k hojným okružákům. Plzeň, Bolevec. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Planorbis_carinatus

Taxonomie: Hymenoptera, Vespidae

Vosík francouzský je podobný vosám, liší se dopředu i dozadu zúženým zadečkem. Hnízdo vosíků je z jediného plástu, nemá ochranný obal a je přichyceno krátkou stopkou. Hnízdo zakládá královna, která jediná přežívá zimu. Vosíci mají slabé žihadlo, které sotva propíchne lidskou pokožku. Je dravcem lovícím rozmanitý hmyz, sají i nektar z květů nebo se živí na přezrálém, hnijícím ovoci. Řecko, ostrov Zakyntos, vesnička Amoudi, léto 2004. © Michal Mergl, 2004.

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Polistes_gallicus

Taxonomie: Lepidoptera, Lycaenidae

Prakticky všudypřítomný modrásek, jehož živnou rostlinou jsou bobovité rostliny (tolice, jetel, štírovník, čičorka aj.). Je adaptován na nejrůznější typy otevřených bezlesých biotopů, včetně zemědělské krajiny a intravilánů měst a obcí. Larva přezimuje v mraveništích. Losiná u Plzně, léto 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Common_blue

Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Pomatiidae

Nápadný druh se silnostěnnými ulitami a silným trvalým víčkem, někdy s ulitou hnědorůžové barvy. Je hojný v křovinatých makchiích ve Středomoří, u nás chybí. Vyobrazené ulity pochází z chorvatského polostrova Istria (Rabac). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pomatias_elegans

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Pomatiasidae

Nápadný druh se silnostěnnými ulitami a silným víčkem. Je hojný na mořském pobřeží j. a jz. Evropy, zejména na vápencovém podkladu. U nás chybí. Vyobrazené ulity pochází z Anglie (Dover). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pomatias_elegans

Taxonomie: Lepidoptera, Pieridae

Menší bělásek o velikosti 45 mm. Je tmavě skvrnitý, zejména na spodní straně zadních křídel. Stejně jako u jiných bělásků jsou samičky tmavší a mají na předních křídlech dvě tmavé skvrny. Je to typický teplomilný motýl otevřené krajiny, častý je výslunných místech ruderálního charakteru. Je tažný, první generace se u nás objevuje v květnu a červnu. Kanegra v Chorvatsku, 2007. © M. Mergl, 2012

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Bl%C3%A1sek_rezedkov%C3%BD https://en.wikipedia.org/wiki/Pontia_daplidice

(Crustacea, Isopoda, Porcellionidae) Epimerity tohoto stejnonožce jsou hrubě zrnité. Druh je dosti variabilní ve zbarvení, hnědě skvrnitý až skoro černý. Vyskytuje se na vlhčích místech, v mechu, pod kameny a ve vlhkých sklepích na našem celém území. Košutka u Plzně, září 2003. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Hydrobiidae

Zavlečený druh z Nového Zélandu (1850 v Anglii, dnes všude podél pobřeží kontinentální Evropy). Obývá brakické vody a vody silněji mineralizované. Je schopen partenogeneze s populacemi čítajícími i více než do 100 000 jedinci na 1 m2. U nás je druh znám z podkrušnohorských pánví a polabských nádrží, zatopených lomů a písníků, v současnosti i z Plzně. Vyobrazené ulity pochází ze Španělska (Denia) ze zavodňovacích kanálů a stružek. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_mud_snail

Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Hydrobiidae

Drobný předožábrý plž, s poměrně silnostěnnou ulitou vysokou asi 6 mm. Má trvalé víčko. Má schopnost partenogentického rozmnožování a proto vytváří velmi početné populace. V naší fauně je nepůvodní. Poprvé byl zjištěn v ČR v roce 1981. Od té doby se šíří v zatopených pískovnách, rybnících s písčitým dnem a ve velkých řekách, zejména v Polabí a Poohří a v Berounce. Na Plzeňsku je znám z blízkého okolí Plzně a v řece Berounce. Plzeň, Bolevecké rybníky. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/New_Zealand_mud_snail

Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae

Silně klenuté slunéčko s nápadnou a velmi proměnlivou kresbou ze šachovnicovitě rozmístěných černých a žlutých skvrn. Je efektivním predátorem mšic. Druh je všeobecně rozšířený, na loukách, lesních pasekách i rumištích. Má několik generací za rok. Přezimuje jako imago v půdní hrabance. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Propylea_quatuordecimpunctata

Taxonomie: Coleoptera, Coccinelidae

Asi 4 mm dlouhé, silně klenuté slunéčko s nápadnou a velmi proměnlivou kresbou. U některých jedinců žlutá barva i úplně zmizí. Je efektivním predátorem mšic. Druh je všeobecně rozšířený, na loukách i lesních pasekách. Přezimuje jako imago v půdní hrabance. Fotografováno v květnu v Pavlově na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Propylea_quatuordecimpunctata

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Jeden z hojným menších tesaříků ú velikosti až 9 mm. Imaga jsou od května do srpna hojná na květech a květenstvích chrastavce, maliníků, kopretin a různých druzích miříkovitých rostlin. Larvy žijí v půdě, kde se živí myceliem špičky obecné. Kuklí se v zemi. Druh je všeobecně rozšířený na okrajích lesů, pastvinách, loukách a mezích. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pseudovadonia_livid

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Menší tesařík s délkou těla asi 1 cm. Druh je velmi hojný na lesních světlinách, okrajích lesů a lesních loukách. Skryje, údolí Zbirožského potoka, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Pseudovadonia_livida

Taxonomie: Coleoptera, Coccinellidae

Slunéčko žijící na stromech, keřích a bylinách. Živí se padlím. Ve střední Evropě velmi hojný druh, vyskytuje se ve Skandinávii i pouštních oázách Sahary. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Psyllobora_vigintiduopunctata

Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae

Soumračník skalnatých stepí a kamenitých drolin na vápencovém podkladě. Živnou rostlinou jsou mochny. Imaga létají rychle nízko při zemi a usedají na osluněné plošky s nízkou vegetací. U nás se jedná o velmi lokální druh, vázaný na některé oblasti termofytika, např. Český kras a České středohoří. Vyobrazený jedinec je z řeckého ostrova Lefkada. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Safflower_skipper

Taxonomie: Coleoptera, Pyrochroidea

Větší, lehce sklerotizovaný brouk s jemně ochmýřenými měkkými krovkami s černým tělem. Brouci jsou se živí medovicí mšic a rostlinnými šťávami. Velké ploché larvy nalezneme pod kůrou padlých stromů, kde lové drobné živočichy. Druh je běžný v listnatých lesích Evropy. Český Kras, Kotýz, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Cardinal_beetle https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%A1%C4%8Dek_ohniv%C3%BD

Taxonomie: Bryozoa, Cheilostomata, Adeonidae

Mechovka vytvářející povlékavá zoaria na pevném podkladu. Je rozšířená ve Středomoří a východní Tichomoří. Je považována za invazivní druh. Řecko, ostrov Zakynhos. © M. Mergl, 2005.

WEB: https://nl.wikipedia.org/wiki/Reptadeonella_violacea

Taxonomie: Coleoptera, Cantharidae

Asi 10 mm velký páteříček, od června velmi hojný na květech, zejména miříkovitých rostlin. Oči, tykadla a konec krovek jsou černé, jinak je žlutočervený. Losiná. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Common_red_soldier_beetle

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká kněžice žijící v křovinách, na bylinách a kmenech stromů. Je světle šedá, s jemnými černými tečkami. Sporadicky se vyskytuje v teplejších oblastech republiky. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. Na Plzeňsku je druh vzácný. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhaphigaster_nebulosa

Taxonomie: Heteroptera, Reduviidae

Velká dravá ploštice. Její výstražné červeno-černé zbarvení je velmi proměnlivé. Je význačným druhem stepních stanovišť. Loví hmyz, který vyhledává v květech. Při neopatrném uchopení může citelně bodnout. Přezimují vajíčka, imaga se vyskytují od června. Český Kras, Koukolova hora, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhynocoris_iracundus

Taxonomie: Heteroptera, Reduviidae

Velká dravá ploštice. Loví hmyz, housenky i imaga a nevyhýbá se ani druhům s jedovatou hemolymfou, jakými jsou slunéčka. Vyskytují se spíše jednotlivě a pro výstražné zbarvení se je jiné druhy hmyzu a drobní obratlovci vyhýbají. V okolí Plzně se z ní můžeme setkat na xerotermních lokalitách, například na stráních lomu v Ejpovicích, Litickém hradu aj. Fotografie je z Českého Krasu (Koukolova hora), červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rhynocoris_iracundus

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Druh je nápadný zbarvením. Samička i sameček mají příčný bílý pruh v přední části hlavohrudi. Sameček se od samičky liší tmavším zbarvením. Ve Středomoří je hojný na bylinné vegetaci při pobřeží. Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Runcinia_grammica

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Barevně výrazný větší tesařík připomínající vosy. Je velmi variabilní ve tvaru a velikosti skvrn na krovkách. Imaga se vyskytují od června do srpna na květech a mohou mít význam i jako opylovači. Hostitelskou rostlinou larev jsou listnaté dřeviny. Vývoj probíhá ve vlhkém a tlejícím dřevě 2 až 3 roky. U nás je všeobecně rozšířeným druhem na lesních pasekách, lesních loukách, podél lesních cest od nížin do hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Rutpela_maculata

Taxonomie: Araneae, Salticidae

Skákavka s tělem dlouhým 5-9 mm a dlouhým černobíle pruhovaným zadečkem, hojný na stěnách budov, skal a podobných otevřených místech. Je jednou z našich nejhojnějších skákavek. Má dobrý zrak. Kořist a její vzdálenost zjistí pomocí nápadných, vpřed namířených očí. Kořisti se zmocňuje skokem. Plzeň, Lochotín. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Zebra_spider

Taxonomie: Coleoptera, Cerambycidae

Barevně výrazný a kresbou na krovkách dosti proměnlivý druh tesaříka. Obývá listnaté a smíšené porosty od nížin do hor. Imaga se vyskytují od dubna do června, nejčastěji na větvích a listech listnatých dřevin. Larvy žijí pod kůrou různých druhů listnáčů. Vyobrazený jedinec je z Košutky v Plzni. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozl%C3%AD%C4%8Dek_mramorov%C3%BD

Taxonomie: Diptera, Syrphidae

Středně velká pestřenka o velikosti 10-15 mm s výraznými světle žlutými skvrnami na černém podkladu připomínající vosu. Oči jsou ochlupené. Setkat se s ní můžeme nejčastěji za slunečných dnů na loukách, na lesních okrajích a v zahradách. Larvy jsou nazelenalé, dravé a živí se mšicemi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scaeva_pyrastri

Taxonomie: Coleoptera, Scaphidiidae

Brouk z čeledi člunotvarcovitých velký asi 5-6 mm. Často se vyskytuje v tlejícím dřevě a na podhoubí jímž se živí. Košutka v Plzni. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Scaphidium_quadrimaculatum

Taxonomie: Chilopoda, Scolopendridae

Velká stonožka o délce až 10 cm. Má variabilní zbarvení, někdy s nápadně oranžovými tykadly a vlečnými nohami. Je hojná ve Středomoří pod kameny v sutích a v křovinatém porostu, zejména na suchých místech. Její kousnutí je bolestivé a doprovázené slabší otravou jedem z kusadel. U nás tento druh nežije. Vyobrazený jedinec pochází z ostrova Lefkada z Jónského moře v Řecku. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Scolopendra_cingulata

Taxonomie: Lepidoptera, Oecophoridae

Drobný motýl čeledi druhově početné čeledi (v Evropě 126 druhů v 36 rodech). Všichni motýli jsou drobní. Vyobrazený druh je dlouhý asi 11 mm a jeho larvy žijí v tlejícím dřevě. Dospělci jsou poměrně hojní v červnu a červenci. Losiná u Plzně, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Schiffermuelleria

Taxonomie: Diptera, Conopidae

Tmavě zbarvená očnatka se zadečkem silně stočeným pod tělo. Je dosti hojná na květech rostlin, zejména chrastavců a hvězdnicovitých rostlin. Vyskytuje se na lesních světlinách, suchých lukách, výslunných stráních a mezích. Její larvy parazitují v larvách čmeláků. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Sicus_ferrugineus

Taxonomie: Echinoidea, Taxopneustidae

Větší ježovka s kratšími černofialovými trny které jsou na konci bělavě zbarvené. Na svém povrchu často nese prázdné lastury nebo kousky mořských travin. Patří k běžným druhům litorální zóny Středozemního moře. Žije od hloubky několika metrů na kamenitém a hrubě písčitém dně. Jónské moře, Zakynthos. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Sphaerechinus_granularis

Taxonomie: Heteroptera, Lygaenidae

Asi 1 cm dlouhá, nápadně červeno-černě zbarvená ploštice. Tento typ zbarvení a vzoru, u středně velkých ploštic velmi rozšířený, signalizuje na dálku nebezpečnost a současně rozbíjí obrys těla případné kořisti. Druh není příliš hojný a preferuje teplá stanoviště křovinatých strání. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: http://en.wikipedia.org/wiki/Spilostethus_saxatilis

Taxonomie: Coleoptera, Staphylinidae

Velký drabčík (délka až 28 mm) s hnědými, zlatavě ochlupeným krovkami a zadečkem. Rychle se pohybuje ve svrchní vrstvě půdy a pod kameny, kde pátrá do drobné kořisti. Je všeobecně rozšířeným druhem na polích, hájích parcích a zahradách. Je dobrý letec, s křídly složenými pod zkrácenými krovkami. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Kaiserlicher_Kurzfl%C3%BCgler

Taxonomie: Lepidoptera, Pterophoridae

Pernatušky mají typická křídla, která jsou rozdělana u prvého páru křídel na tři, u druhého páru na dva peříčkovité laloky. Nohy jsou velmi dlouhé, tenké a otrněné. Housenky se vyvíjejí na různých bylinách. Nesnadno se určují, u nás je známo asi 60 druhů této čeledi. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004.

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Stenoptilia_bipunctidactyla

(Gastropoda, Pulmonata, Succineidae) Plicnatý plž s tenkou, jantarově žlutou průsvitnou ulitou, vyskou asi 20 mm. Je hojný na listech vegetace v blízkosti vod, mokrých loukách, v údolích potoků a při okrajích rybníků. Líně u Plzně, srpen 2005. © Michal Mergl, 2007

Taxonomie: Ensifera, Tettigonidae

Velká kobylka s celkově zeleným tělem a dlouhými křídly. Pouze svrchní strana štítu nese hnědavé skvrny. Tykadla jsou dlouhá, niťovitá. Ústní ústrojí je kousací a kobylka jím loví drobné živočichy. Druh je hojný a všeobecně rozšířený na loukách, polích a v zahradách. V podvečer hlasitě striduluje na větvích stromů a křovin. Vytváří jedinou generaci, dospělci se vyskytují od července do října. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Tettigonia_viridissima

Taxonomie: Gastropoda, Neritaemorpha, Neritidae

Ulity jsou silnostěnné, příčně pruhované, z výrazným zubem v ústí. Žije na kamenech ve větších řekách povodí Dunaje (Slovensko, Balkán, Severní Itálie). U nás je znám z dolního toku Moravy u Břeclavi. Vyobrazené ulity pochází ze Slovenska (Bratislava). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Theodoxus_danubialis

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Pestře zbarvený běžník z nápadným trojúhelníkovitým zadečkem. Zbarvení kolísá do krémové do žluté a kropenatě růžové. Podobně jako běžník kopretinový, i tento druh žije na květech, kde číhá na kořist přilétající sát nektar. Je teplomilný, u nás je běžný v teplejších oblastech (např. Český Kras). Městečko Vassiliki na ostrově Lefkada v Jónském moři. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Thomisus_onustus

Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae

Drobný motýl častý v letních měsících na stráních a úhorech, často zalétá i do intravilánů měst. Má kyjovitá tykadla. Živnou rostlinou jsou různé trávy (srhy, válečky, jílek, bojínek aj.). Samci jsou výrazně teritoriální, ze svých teritorií vyhánějí jiné samce i jiné druhy hmyzu. Všeobecně rozšířený a hojný druh. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper

Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae

Drobný motýl častý v letních měsících na stráních a úhorech, často zalétá i do intravilánů měst. Živnou rostlinou jsou různé trávy (srhy,válečky, jílek, bojínek aj.). V klidu mají motýli zvláštně podsunutá zadní křídla křídla pod přední pár křídel. Všeobecně rozšířený a hojný druh. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper

Taxonomie: Lepidoptera, Hesperidae

Menší druh s nápadně rezavou svrchní stranou křídel. Při usednutí má přední křídla nadzvednuta a přesunuta nad křídla zadní. Svým rychlým letem připomíná můry. Je hojným motýlem na loukách a pasekách v letních měsících. Hostitelskými rostlinami jsou různé trávy (srhy, válečky, jílek aj.). Skryje u Křivoklátu. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Essex_skipper

Taxonomie: Lepidoptera, Hesperiidae

Menší, asi 1,5 cm dlouhý motýl druh s nápadně rezavou svrchní stranou křídel. Při usednutí má přední křídla nadzvednuta a přesunuta nad křídla zadní. Svým rychlým letem připomíná můry. Je hojným motýlem na loukách, pasekách a lesostepích v letních měsících. Hostitelskými rostlinami jsou různé trávy, především medyněk vlnatý. Přezimuje housenka. Skryje 2004. © Michal Mergl, 2004.

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Small_skipper

Taxonomie: Lepidoptera, Geometridae

Píďalka s rozpětím křídel asi 25 mm. Na křídlech je výrazná hnědočervená příčka. Housenka se živí šťovíkem a rdesnem. U nás má dvě generace. Osídluje travnaté a křovinaté biotopy, řídké lesy a zahrady. Je typickým druhem v noci lákaný na umělé osvětlení. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Blood-vein

Taxonomie: Coleoptera, Buprestidae

Malý, zavalitý krasec dlouhý asi 2,5-3,5 mm. Jeho larva minuje na listech bříz, vrb, habrů. S imagy se setkáme na listech a větvičkách těchto dřevin od dubna. Bolevecké lesy u Plzně (květen 2004). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Trachys_minutus

Taxonomie: Coleoptera, Cleridae

Jeden s nejkrásnějších evropských brouků, s nápadnými červenými příčkami na krovkách. Patřil k běžným druhům na pasekách a lesních loukách, bohužel dnes mizí. Ve květech loví drobný hmyz. Samičky kladou vajíčka do hnízd divokých včel. Larvy požírají včelí plod a posléze se v plástech i kuklí. Skryje, údolí Zbirožského potoka, červenec 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Trichodes_apiarius

Taxonomie: Coleoptera, Geotrupidae

Zavalitý, asi 2 cm dlouhý brouk čeledi chrobákovitých. Je nápadný silně klenutým tělem s mělce rýhovanými krovkami a kovovým leskem. Má silné, k hrabání přizpůsobené nohy. Živí se trusem (tzv. koprofágie). Často se s ním můžeme setkat na lesních cestách a ve světlých lesích. Pod kupkou trusu vyhrabou hlubokou chodbu s bočními chodbičkami, do kterých zavlečou trus a na konce chodbiček nakladou vajíčka. Vývoj larvy trvá dva až tři roky. Druh je všeobecně hojný. Fotografovaný jedinec je z Pavlova na Pálavě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Trypocopris_vernalis

Taxonomie: Heteroptera, Pentatomidae

Velká ploštice, s délkou těla až 12 mm žijící na listnatých stromech v lesích. Je nápadná pilovitě zubatým předním okrajem štítu a párem hrbolů při jeho předním okraji. Saje na jiném hmyzu. Je druhem pahorkatin a hor. Vyobrazený jedinec je z Losiné u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Troilus_luridus

Taxonomie: Coleoptera, Scarabaeida

Druh připomínající zlatohlávky, nápadný dlouhými odstávajícími chloupky. Má tmavohnědou barvu těla, s bílými skvrnami na krovkách a kýlem na štítu. Larvy se živí kořínky rostlin, dospělý brouk se živí nektarem. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech našeho území brzy na jaře. S výjimkou vysokohorských oblastí je hojně rozšířen v Evropě a byl zavlečen i do Severní Ameriky. Fotografovaný jedinec je z Mikulova na jižní Moravě. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://it.wikipedia.org/wiki/Tropinota_hirta

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Pomatiidae

Druh podobný druhu P. elegans, ulita je štíhlejší a vyšší. Je rozšířen v makchiích, pod kameny a v křoviscích na východních Baleárských ostrovech. Vyobrazené ulity pochází z Menorky. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Tudorella_ferruginea

Taxonomie: Gastropoda, Caenogastropoda, Pomatiidae

Druh podobný druhu P. elegans, liší se výraznou spirální ozdobou a je více xerotermní. Je rozšířen na středomořském pobřeží a ostrovech (Provence, Korsika, Sardinie, Malta, Sicilie), ojediněle i ve Španělsku, Portugalsku a východním Alžírsku. Vyobrazené ulity pochází ze Sardinie. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://de.wikipedia.org/wiki/Tudorella_sulcata

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Valvatidae

Ulita je drobná, terčovitá, s hluboce vpadlým kruhovitým víčkem. Je hojný v tůních a mělkých mokřadech podél velkých řek na našem území. Vyobrazené ulity pochází z Plzně (Lobzy).

Taxonomie: Gastropoda, Ectobranchia, Valvatidae

Ulita je nízce kuželovitá ulita, rohové až šedozelené barvy. Žije v řekách, na jejichž dně se točenka zahrabává do bahna. U nás je druhem hojným ve velkých řekách v Čechách i na Moravě. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Valvata_piscinalis

Taxonomie: Lepidoptera, Nymphalidae

Velká babočka z nezaměnitelnou kresbou. Housenka je polyfágní, u nás se živí především na bodlácích a pcháčích. Na jaře přilétají imaga z jihu, až ze severní Afriky, na podzim se část populace vrací zpět do Středomoří. Druh je v určité době, u nás v červnu a červenci, všudypřítomným a hojným migrantem. Losiná u Plzně, červenec 2003. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Painted_lady

(Lepidoptera, Nymphalidae) Větší babočka s nezaměnitelnou barevnou kresbou. Patří mezi migranty, kteří se u nás objevují v květnu a červnu. Dospělé motýly druhé generace často najdeme sát na hnijícím ovoci. U nás motýli dokáží přezimovat jen výjimečně. Housenky se vyvíjejí na kopřivách. Lovoš, 2005. © Mergl, 2005

Taxonomie: Hymenoptera, Apocrita, Vespidae

Velká, až 35 mm dlouhá sociálně žijící vosa, u nás ve dvou subspeciích. Vyobrazený poddruh je V. crabro germana, s hnědou kresbou ve tvaru V na středohrudi. Obývá lužní a dubové lesy, ovocné sady a zahrady. Rozšířena je v Evropě, v mírném pásu Asie, severní Afriky a v Severní Americe. Klentnice na jižní Moravě, květen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/European_hornet

Taxonomie: Gastropoda, Prosobranchia, Viviparidae

Ulita je velká, s volně se dotýkajícími se závity, se žlutozeleným podkladem, někdy se třemi zřetelnými rudohnědými spirálními pruhy. Je druhem povodí Dunaje, u nás je znám z okolí Lednice. Vyobrazené ulity pochází z náhonu Lednických rybníků (Morava, Bulhary). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Viviparus_acerosus

(Bivalvia) Lastury s délkou misek do 25 mm. Lastury jsou poměrně klenuté, nažloutlé, tenkostěnné. Žije zahrabán do písčitého dna. Druh je rozšířena xx, chybí ve Středomoří. Lokalita: Španělsko, Denia. © M. Mergl, 2004

(Gastropoda, Pulmonata, Higromiidae) Suchomilka má nápadnou, ploše stlačenou ulitu o průměrub asi 17 mm, s nápadnými hnědými pásky na bílém podkladu. Druh je hojný na skalních stepích a suchých stráních v teplých oblastech, avšak zdá se, že v posledních desetiletích ustupuje. Beroun, Lištice. © M. Mergl, 2005

Taxonomie: Hymenoptera, Anthophoridae

Velká samotářská včela s délkou těla až 3 cm. Obývá výslunná místa stepního charakteru. Potravou je pyl a nektar. Jméno drvodělka dostala podle toho, že silnými kusadly vyhryzává do větví, starých kmenů nebo sloupů až 30 cm dlouhou chodbu, rozdělí ji přepážkami na 10-15 komůrek a do drti naklade po jednou vajíčku v každé komůrce. Vyobrazený jedinec je z ostrova Zakyntosu v Řecku, u nás se drvodělky vyskytují jen na nejteplejších místech na jižní Moravě (Pavlovské vrchy). © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Xylocopa_violacea

(Coleoptera, Silphidae) Charakteristický zástupce čeledi mrchožroutovitých se čtyřmi černými tečkami na krovkách. Dosahuje délky asi 12-14 mm. Žije převážně v dubových lesích, kde loví housenky obalečů a píďalek, mšice, larvy brouků a dalšího hmyzu. I když je všeobecně rozšířený, nepatří k hojným broukům. Srbsko, červen 2004. © Michal Mergl, 2004

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Sameček menšího běžníka, který má typicky hnědo-bíle skvrnitý zadeček a hlavohruď. Za teplých podzimních dnů vylézá na vyšší vegetaci, na jejímž vrcholu vypouští vlákno. To plní funkci padáku, která jej přenese na nové místo. Losiná u Plzně. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Xysticus_cristatus

Taxonomie: Arachnida, Araneae, Thomisidae

Větší běžník, hojný na loukách, pasekách a okrajích lesů od jara do podzimu. Na rozdíl od jiných běžníků u něj převládá hnědé krycí zbarvení. Na hlavohrudi je dobře patrných osm jednoduchých očí ve dvouřadách. Na květech a travách číhá na kořist, které se zmocní krátkým výpadem a uchopením předními otrněnými končetinami. Druh patří k nejhojnějším zástupcům čeledi u nás. Losiná u Plzně, srpen 2004. © Michal Mergl, 2004

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Xysticus_cristatus

Taxonomie: Platyhelminthes, Turbellaria, Polycladida, Pseucerotidae

Oranžově zbarvené ploštěnka s 2 až 6 cm dlouhým lupenitým tělem. Snadno se dokáže protáhnout skulinami a schovat se do štěrbin na skalnatého pobřeží. Druh je rozšířen ve Středozemním moři. Chorvatsko, Kanegra 2007. © M. Mergl, 2007

WEB: https://fr.wikipedia.org/wiki/Yungia_aurantiaca

Taxonomie: Gastropoda, Pulmonata, Zonitidae

Plž s tmavou ulitou a tmavě šedomodrým tělem. Je charakteristický pro velmi vlhká stanoviště (okraje příkopů, mokřady, říční nivy), na kterých se vyskytuje ve vyšším počtu. Často bývá pod naplaveným dřevem. Na našem území je všeobecně rozšířený od nížin do podhůří. Nečtiny. © Michal Mergl, 2005

WEB: https://en.wikipedia.org/wiki/Zonitoides_nitidus http://www.animalbase.uni-goettingen.de/zooweb/servlet/AnimalBase/home/species?id=316

(Lepidoptera, Zygaenidae): Vřetenuška s délkou křídla asi 2 cm. Je hojným druhem na suchých loukách. Díky schopnosti vylučovat kyanovodík jsou vřetenušky jedovaté. Nejsou proto plaché. Mají nápadné výstražné zbarvení. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005

(Lepidoptera, Zygaenidae): Vřetenuška má nápadně velká, kyjovitě zakončená tykadla. Český kras, Kotýs. © Michal Mergl, 2005