-
Aleuria aurantia (Pers.: Hook.) Fuckel
mísenka oranžováDosti hojný druh rostoucí zejména na podzim na písčitých vyhřátých místech na okrajích lesa, na lesních cestách, mítinách, ale i v parcích či sadech. Poznatelná podle jasně oranžové barvy. Jedlá. -
Amanita citrina (Schff.) S. F. Gray
muchomůrka citronováV létě a na podzim v lesích všeho druhu hojná. Typická mladá plodnice s jakoby oříznutou volvou na spodku třeně. K jídlu se nedoporučuje pro možnou záměnu s muchomůrkou zelenou. -
Amanita muscaria (L.: Fr.) Hooker
muchomůrka červenáLetní a podzimní ozdoba lesů všeho druhu, byť v jehličnatých je častější. Jedovatá halucinogenní. -
Armilariella bulbosa (Barla) Romagnesi
václavka hlíznatáOproti následující klobouk víceméně masově zbarvený a výrazně hlízovitě ztloustlá báze třeně. V trsech i jednotlivě na pařezech, kořenech, kmenech především listnáčů. Jedlá. -
Armilariella cf. mellea (Vahl. in Fl. Dan.: Fr.) Karst.
václavka obecnáNebezpečný parazit, růst především opět na listnáčích. Jedlá. -
Armillariella ostoyae Romagn.
václavka smrkováSe zřetelným prstenem, na listnáčích. Jedlá. -
Auriscalpium vulgare S. F. Gray
lžičkovec šiškovýVyrůstá dosti hojně po celý rok z borových šišek ležících na zemi či mírně ponořených pod povrchem půdy. Nejedlý. -
Boletinus cavipes (Opat.) Kalchbr.
hřib dutonohýRoste v létě a na podzim v jehličnatých lesích, zejména pod modříny, na hlinitých půdách. Poznatelný podle dutého třeně a velkých pórů. Jedlý. -
Boletus edulis Bull.: Fr.
hřib smrkovýV létě a počátkem podzimu hlavně ve smrčinách, později i v borech, dubinách a bučinách. Jedlý, výborný. -
Boletus erythropus (Fr.: Fr.) Pers.
hřib kovářRoste hojně od léta do podzimu pod jehličnany (smrk), ale i pod listnáči, nejčastěji pod lípou či dubem. Za syrova jedovatý (obsahuje látky rozkládající červené krvinky), vařený patří mezi nejlepší houby své kategorie. -
Calocera viscosa (Pers.: Fr.) Fr.
krásnorůžek lepkavýStaré pařezy a kořeny jehličnanů, zejména Picea. Plodnice je lepkavá a na rozdíl od žlutě zbarvených „kuřátek“ ohebná – neláme se. Nejedlý – možno použít jako ozdobu kupř. na saláty. -
cf. Gymnopilus sapineus (Fr.) Mre.
šupinovka jedlováLéto – podzim nehojně na pařezech jehličnatých stromů – jednotlivě i trsnatě. Páchnoucí trpká žlutá dužnina. Nejedlá. -
cf. Leocarpus fragilis (Dickson) Rost.
leskloplodka křehkáVytvářející se plodnice hlenky (myxomycet), zpočátku žlutohnědé, pak až tmavohnědé pokrývají padlé větve, pařezy, ale i okolní trávu a zelené rostliny. Vnitřek je po dozrání plodnice vyplněn černou masou spór. Nejedlá. -
Clavulina cristata (Fr.) Schroeter
kuřátečko hřebenitéNa podzim ve všech lesích i mimo les. Jedlé, ale nevydatné. -
Clavulinopsis cf. helvola (Fr.) Corner
kyjovečka hnědaváJednotlivě nebo v menších skupinách nikoli často v trávě a v mechu. Nejedlé. -
Clitocybe odora (Bull.: Fr.) Kummer
strmělka anýzkaV různých lesích na podzim, upřednostňuje však smrčiny. Na dálku poznatelná podle silné anýzové vůně. Jedlá. -
Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Quél.
penízovka máslováPoměrně častá podzimní houba hlavně mechatých lesů, zejména borů. Pokožka klobouku je hygrofánní, vysycháním vybledá až do skoro bílé – bělavé barvy. Jedlá. -
Coprinus micaceus (Bull.: Fr.) Fr.
hnojník třpytivýHusté trsy blízko starých stromů a pařezů nebo na nich v létě a na podzim. Nejedlý -
Dermocybe semisanguinea (Fr.) Mos.
kožnatka polokrvaváKonec léta, podzim v jehličnatých lesích. Nejedlá. -
Exidia plana (Wigg; Schleich) Donk.
černorosol bukovýNa podzim a v zimě na živých i odumřelých listnáčích, nejčastěji na Fagus. Nejedlý. -
Fistulina hepatica (Schaeff.): Fr.
pstřeň dubovýV některých oblastech roste dosti hojně, vyžaduje zejména starší vzrostlé duby. Roste na živých, ale zejména na poraněných kmenech či pařezech dubů. Jedlá výborná houba, zvláště chutný je upravený jako houbový guláš. -
Gloeophyllum sepiarium (Wulf.: Fr.) P. Karst.
trámovka plotníCeloročně na opracovaném dřevu jehličnanů (Pinus, Picea) i na odumřelých padlých kmenech a pařezech. V lese i mimo les (ploty, můstky, lavice apod.) Nejedlá. -
Gomphidius glutinosus (Schff.) Fr.
slizák mazlavýJehličnaté lesy koncem léta a na podzim. V mládí nápadný slizovitým průhledným závojem a později též vždy žlutou barvou spodní části třeně. Jedlý, výtečný. -
Gomphidius roseus (L.) Fr.
slizák růžovýNepříliš hojný druh rostoucí v létě a na podzim na travnatých lesních cestách a písčitých půdách v borových lesech. Velmi často roste ve společnosti klouzku kravského. Jedlý. -
Helvella crispa (Scop.): Fr.
chřapáč kadeřavýRoste v létě a na podzim, často hromadně při okrajích lesních cest, ale i v listnatých lesích a hájích. Jedlý. -
Heterobasidion annosum (Fr.) Bref.
kořenovník vrstevnatýCeloročně na pařezech a kořenech jehličnanů (vzácně listnáčů), jejichž je nebezpečným parazitem. Nejedlý. -
Hirneola auricula-judae (Bull.: St. Am.) Wettst.
ucho JidášovoJednotlivě i ve skupinách v létě a na podzim především na mrtvém dřevu (případně i na živém) listnáčů, zejména na Sambucus nigra, dosti často i na Robinia pseudoacacia. Jedlé, součást čínských pokrmů. -
Hygrophoropsis aurantiaca (Wulf.: Fr.) R. Mre.
lištička pomerančováPoměrně častá na trouchnivějících dřevinách nebo na zemi jehličnatých lesů. Jedlá, nevalná. -
Hygrophorus pustulatus (Pers.: Fr.) Fr.
šťavnatka tečkovanáNa podzim hojná ve všech lesích, hlavně ve smrčinách. Jedlá. -
Hypholoma fasciculare (Huds.: Fr.) Kummer
třepenitka svazčitáHojně skoro celý rok trsnatě na pařezech, eventuelně kořenech listnáčů i jehličnanů. V lupenech vždy zelenkavý odstín, chuť odporně hořká. Slabě jedovatá. -
Inocybe argillacea (Pers.: Pers.) Sing.
vláknice bílá (= zemní)V létě a na podzim v lesích všeho druhu, v parcích, obvykle v trávě. Jedovatá. -
Laccaria amethystina (Bolt.: Hooker) Murr.
lakovka ametystováCelá plodnice za vlhka fialová, silně hygrofánní. Nepříliš často v jehličnatých i listnatých lesích, obvykle ve skupinách. Jedlá, tužší (lépe sbírat jen kloboučky). -
Lactarius blennius Fr.
ryzec zelenýMléko bílé, palčivé, zasycháním šedozelená. Léto až podzim hlavně pod fagus. Nejedlý. -
Lactarius cf. camphoratus (Bull.: Fr.) Fr.
ryzec kafrovýJedná se zřejmě o poměrně mladé plodnice uvedeného druhu. Mléko vodnaté neměnlivé, mírné. Dužnina voní kafrem nebo cikorkou. Jedlý. -
Lactarius cf. theiogalus (Bull.: Fr.) Fr. s Neuhoff
ryzec liškovýMléko bílé, zvolna žloutnoucí, časem hořce pryskyřičné. Ve všech lesích, zvláště pod Picea a Betula. Nejedlý. -
Lactarius cf. vietus Fr.
ryzec scvrklýPoměrně hojně v létě a na podzim v lesích pod Betula. Mléko palčivé, bílé, zasycháním na dužnině šedne nebo zelená. Nejedlý. -
Lactarius deterrimus Gröger
ryzec smrkovýPod smrky, mléko mrkvově oranžové, na plodnici jen zelené skvrny, nikoli soustředně pruhovaný klobouk. Jedlý. -
Lactarius mitisimus Fr.
ryzec oranžový.Mléko bílé, neměnlivé, trochu škrablavé. Léto – podzim až do zámrzu v jehličnatých lesích hojný. Jedlý. -
Lactarius picinus Fr.
ryzec datlíHlavně výše položené jehličnaté lesy. Mléko bělavé, ostré. Nejedlý. -
Lactarius quietus Fr.
ryzec dubovýV létě a na podzim zejména pod Quercus. Slabá ploštičná vůně, mléko nažloutle krémové, po chvíli škrablavé. Nejedlý (i když někteří považují za jedlý). -
Lactarius torminosus (Schff.: Fr.) S. F. Gray
ryzec kravskýV lesích i mimo les pod Betula sp. Mléko bílé, neměnlivé, palčivé. Nejedlý. -
Laurobasidium lauri, BazidiomycetesParazitická houba na vavřínu azorském (Laurus azorica) v mlžných vavřínových lesích. Foto: NP Garajonay, La Gomera, ESP, květen 2003 © T.Č. Kučera 2003 -
Leccinum scabrum (Bull.: Fr.) S. F. Gray
kozák březovýRoste dosti hojně od léta do podzimu v listnatých a smíšených lesích, ale i v hájích, vždy však pod břízou. Jedlý. -
Leccinum testaceoscabrum Sing.
křemenáč březovýVelmi hojný druh od léta do podzimu ve všech lesích, zejména však pod břízou. Jedlý. -
Leotia lubrica Pers.
patyčka rosolovitáHusté, ale ne časté skupinky v létě a na podzim v lesích všeho druhu. Nejedlá -
Lepiota aspera (Pers.: Fr) Quél.
bedla ostrošupinnáPoměrně vzácný druh, rostoucí v zejména v parcích, zahradách, ale i v lesích všeho druhu. Poznatelná podle štětinovitě zakončených šupin. Nejedlá. -
Lepiota aspera (Pers.: Fr) Quél.
bedla ostrošupinnáDetail šupin klobouku. -
Lepista inversa (Scop.: Fr.) Pat.
strmělka přehrnutáV početných skupinách během léta zejména ve smrkových lesích. Jedlá. -
Lepista nebularis (Fr.) Harmaja
strmělka mlženkaČastá podzimní houba všech typů lesa, ale i hájů, zahrad, trávníků, křovin, parků apod. silně aromatická – někomu chutná, jiný ji nesnáší. V zásadě jedlá, pokud její aroma vyhovuje. -
Lepista nuda (Bull.: Fr.) Cke.
čirůvka fialováHojná podzimní houba hlavně jehličnatých lesů, ale i v hájích i sadech. Jedlá, velmi dobrá. -
Lycogala epidendrum (L.) Fr.
vlčí mléko obecnéHouba patřící mezi hlenky se objevuje od léta do podzimu. Aethalia (plodničky) jsou zprvu červená, později tmavnou až šednou a uvolňují se z nich výtrusy. Běžná na nejrůznějších částech odumřelých listnáčů. Nejedlá. -
Lycoperdon foetidum Bonord.
pýchavka horskáV létě a na podzim poměrně hojná ve smrkových lesích. Jedlá. -
Lycoperdon perlatum Pers.: Pers.
pýchavka obecnáVelice hojná v lesích i na pastvinách v létě i na podzim, jednotlivě i ve skupinách. Jedlá. -
Lycoperdon spadiceum Pers.
pýchavka hnědáVyhřátá, řídce travnatá místa v lese i mimo les na podzim. Jedlá. -
Macrolepiota rhacodes (Vitt.) Sing.
bedla červenajícíTeplá místa lesů všeho druhu, sady, trávníky, parky. Dužnina otlakem nejprve šafránově žloutne, pak přes červenou přechází do hnědé barvy. Jedlá, ale ze sadů se ku sběru nedoporučuje. -
Meripillus giganteus (Pers.: Fr.) P. Karst.
trsnatec obrovskýDosti hojně na podzim na bázi kmene živých listnáčů (zejména buků a dubů), ale i na jejich pařezech. Nejedlý. -
Mycena epipterygia (Scop.) S. F. Gray
helmovka slizkáHojná ve vlhkých mechatých lesích všeho druhu. Celá houba je nápadně slizká, zejména citronově žlutý třeň. Nejedlá. -
Otidea leporina (Batsch.: S. F. Gray) Fuck.
ouško zaječíNa holé půdě mezi mechem, vřesem, jehličím v jehličnatých lesích. Na podzim místy hojné. Jedlé, nevydatné. -
Panellus mitis (Pers.: Fr.) Sing.
pařezník jemnýPlodnice celá bílá, pod pokožkou klobouku rosolovitá vrstvička. Na podzim a v zimě na jehličnatých větévkách. Nejedlý. -
Paxillus involutus (Batsch.) Fr.
čechratka podvinutáJedna z nejčastějších hub pozdního jara – pozdního podzimu v regionu. Růst ve všech typech lesa, parcích, alejích, sadech, zahradách apod. dlouhodobou konzumací až smrtelně jedovatá (jedy se v organismu kumulují). -
Phellodon tomentosus (L. ex Fr.) Banker
lošáček číškovitýTypický podzimní druh borových lesů,poznatelný podle číškovitě prouhloubených navzájem srostlých kloboučků. Nejedlý. -
Pholiota squarrosa (Pers.: Fr.) Kummer
šupinovka kostrbatáHusté trsy na podzim na pařezech a bázích živých i položivých listnatých i jehličnatých stromů. Jedlá, tužší. Často zaměňována s václavkami. -
Porphyrellus pseudoscaber (Secr.) Sing.
hřib nachovýtrusýV létě a na podzim zejména v podhorských a horských oblastech pod jehličnany. Svým zbarvením příliš ke sběru neláká, přesto je to výborná jedlá houba. -
Postia caesia (Schrad.: Fr.) P. Karst.
bělochoroš modrajícíPoměrně hojný druh rostoucí od léta do podzimu na trouchnivějících pařezech, kmenech či větvích jehličnanů, zejména smrku. Nejedlý. -
Pseudohydnum gelatinosum (Scop.: Fr.) P. Karst
rosolozub huspenitýZejména po deštích na jehličnatých pařezech, především Picea a Pinus. Hymenium tvořeno měkkými ostny. Jedlý. -
Russula cf. sardonia Fr. em Romm.
holubinka jízliváV létě a na podzim místy hojná (pro náš region to platí) v jehličnatých, hlavně borových lesích. Dužnina čpavkem purpurově červená. Chuť ostře palčivá. Nejedlá. -
Russula nobilis Vel.
holubinka nádhernáPoměrně hojný druh rostoucí na podzim v bukových lesích, ale i pod osamocenými buky. Palčivá - nejedlá. -
Russula ochroleuca (Pers.) Fr.
holubinka hlínožlutáNejhojnější holubinka jehličnatých lesů regionu koncem léta – podzimu. Mírně palčivá. Nejedlá. -
Scleroderma verrucosum (Bull.): Pers.
pestřec bradavčitýLéto a začátek podzimu v jílovité a písčité půdě, u cest, alejí, v listnatých a smíšených lesích. Jedlý v malém množství jako koření. -
Schizophyllum commune (Fr.: Fr.)
klanolístka obecnáVelmi hojný druh rostoucí od léta do podzimu na živých i mrtvých listnáčích (zejména buk). Staré plodnice vytrvávají i přes zimu. Spóry této houby mohou napadnout i lidskou tkáň. Nejedlá. -
Stereum hirsutum (Wild.: Fr.) S. F. Gray
pevník chlupatýVytváří semiresupinátní případně resupinátní plodnice na dřevu různých listnáčů. Roste po celý rok – plodnice jsou ale i jednoleté. Alespoň okraj hymenia má vždy žlutou či žlutavou barvu. Nejedlý. -
Stropharia aeruginosa (Curt.: Fr.) Quél.
límcovka měděnkováKoncem léta a na podzim na tlejícím dřevu poměrně často. Jedlá, ale měděnkovou barvou a slizkostí klobouku k požívání příliš neláká. -
Suillus variegatus (Swartz: Fr.) O. Kuntze
klouzek strakošHromadně v létě a na podzim v písčitých borových lesích. Dužnina slabě na řezu modrá, pach pestřecový. Jedlý. -
Thelephora terrestris Pers.: Fr.
plesňák zemníV létě a na podzim hojně na zemi nebo na jehličí, zejména v borových lesích. Plodnice rozlité, polorozlité, kloboučkaté nejrůznějšího tvaru. Hymenium šedohnědé, jemně bradavčité. Nejedlý. -
Trametes versicolor (L.: Fr.) Pilát
outkovka pestráCeloročně na listnatých (hlavně) stromech a pařezech. Barevně velmi proměnlivá. Nejedlá. -
Tremella mesenterica Retz.: Hook.
rosolovka mozkovitáPlodnice žlutooranžová s příjemnou vůní roste od podzimu do jara na odumřelých větévkách listnatých stromů. Nejedlá. -
Tricholoma sulphureum (Bull.: Fr.) Kummer
čirůvka sírožlutáCelá houba víceméně sírožlutá včetně dužniny. Pach po svítiplynu. Léto v lesích všeho druhu, nehojně. Jedovatá. -
Tulostoma brumale Pers.: Pers
palečka zimníTypický prvek teplomilných stepních společenstev vázaných na vápence. Roste dosti pozdě na podzim, v zimě či na jaře. Nejedlá. -
Tylopilus felleus (Bull.: Fr.) P. Karst.
hřib žlučníkRoste hojně v létě, zejména ve smrkových, ale i borových lesích. Velmi často ve větším množství. V mládí zaměnitelný s hřibem smrkovým, od kterého se liší nápadnou síťkou a růžovými póry. Pro svou hořkost je nejedlý. -
Typhula sp. Fr.
paluškaV detritu listnáčů, v létě a na podzim. Nejedlá. -
Volvariella surrecta (Knapp) Sing.
kukmák parazitickýNa podzim na starých plodnicích hlavně Lepista nebularis nebo různých druhů Tricholoma. Nejedlý. -
Xerocomus badius (Fr.) Kühn. ex Gilb.
suchohřib hnědýJedna z nejznámějších hřibovitých hub s širokým použitím. Roste od léta do podzimu v lesích všech typů. Výborná jedlá houba. -
Xylaria hypoxylon (L.)
dřevnatka parohatáJednotlivě, ale často hustě vedle sebe. Celoročně na opadaných větvích, mrtvém dřevu a pařezech listnáčů. Bílé vrcholy plodnic jsou stromata zbarvena konidiemi. Nejedlá.
© 2016 Tomáš Jakeš a Jan Hodinář